Verze z 28. 2. 2019, 09:30 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 7. 2019, 01:47 editovat zrušit editaci Sabio (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 656 editací doplnění Přejít na další porovnání →
Řádek 77: === Dominance Osmanské říše a Uher === [[Soubor:Vlad Tepes 002.jpg\|náhled\|180px\|Valašský kníže [[Vlad III. Dracula\|Vlad Dracula]] řečený též ''Napichovač'']] Ale v roce 1393 padl [[Druhá bulharská říše\|Bulharský stát]] pod osmanskou nadvládu a mladá i stále silnější Osmanská říše se stala sousedem Valašska. Soupeření dvou rodových dynastických linií Besarabů a střety uherských a osmanských vlivů dále bránily politickému růstu země. Řádek 84 ⟶ 85: === Turecká nadvláda === Pád Uher roku 1526 způsobil konec možností lavírování mezi těmito silnými sousedy a na několik staletí si Valašsko podmanila [[Osmanská říše]]. Mezi vévody, kteří se pokoušeli obrátit tuto situaci, se patří zmínit hospodara (knížete) [[Michal Chrabrý\|Michala Chrabrého]], panujícího v letech 1593–1601, který na krátko shromáždil pod svým žezlem také [[Sedmihradsko]] (1599–1600) i [[Moldávie\|Moldávii]] (1600), takže je právem považovaný za prvého sjednotitele Rumunů a jejich státu. Významnou změnu situace přinesla teprve porážka Osmanské říše Rakouskem potvrzená [[Karlovický mír\|mírem v Karlovicích]] (1699). Podmanění [[Sedmihradsko\|Sedmihradska]] [[Rakousko\|Rakouskem]] způsobilo sousedství nového mocného souseda, protivícího se Turecku, který mohl vyrovnávat vliv turecký. Od začátku 18. století klíčil také zájem o tato území stále silnějšího [[Ruské impérium\|Ruska]]. Brzy Rakušané - ač nakrátko (1718–1739) získali Oltenii. Dále r. 1770 bylo Valašsko obsazeno ruským vojskem a v důsledku [[Smlouva z Küçük Kaynarca\|smlouvy z Küčük Kajnardžu]] (1774) se sice navrátilo pod panování turecké, ale Rusko si ponechalo určitou kontrolu nad touto zemí. Řádek 91 ⟶ 92: === Rostoucí dominance Ruska === [[Soubor:Eteria - Turkische Treue, 1821.jpg\|náhled\|Boje v ulicích Bukurešti roku 1821]] Do roku [[1854]] bylo Valašsko ještě několikrát [[Vojenská okupace\|okupováno]] [[Ruské impérium\|Ruským impériem]]. Vběhem ~~19.~~[[Rusko-turecká ~~století se počet~~válka\|rusko-tureckých válek]], které se dotkly Valašska~~, ještě zvýšil~~. Současně stále klesal význam Turecka. Rusové přímo ovládali zemi m. j. v letech 1807 až 1812, znovu 1829–1833. V roce 1821 r. došlo také k neúspěšnému valašskému povstání proti Osmanské říši pod vedením [[Tudor Vladimirescu\|Tudora Vladimirescu]], pod sociálními hesly. Dílčím úspěchem byl konec epochy fanariotů. V tomto období byl vydán Valašsku ''organická regule'', který zavedl pravidlo volby [[hospodar]]a ''divanem'', tj. stavovským sněmem. Když se roku 1833 Rusové stáhli z Valašska, ~~předali~~vrátili formálně vrchnostenství Turkům, faktickou moc nad zemí si ale zachoval ruský konzul. Oslabení ruského vlivu nastalo v důsledku porážky v [[krymská válka\|krymské válce]] (1853–1856). Vyvolalo to jedinečnou příležitost pro osvobození podunajských knížectví zpod tlaku mocných sousedů. Když v roce 1857 Turci zfalšovali volby do divanu, protestovaly západní mocnosti. === Sjednocení s Moldavskem === Roku [[1859]] se sjednotilo s [[Moldávie\|Moldavským knížectvím]], čímž vznikla [[Spojená knížectví Valašska a Moldávie]]. Na Valašsku i v Moldavsku byl zvolen hospodarem [[Alexandr Ioan Cuza]], který v prosinci 1861 vyhlásil vznik sjednoceného rumunského státu. Jeho hlavním městem se stalo sídelní město Valašska – [[Bukurešť]]. Od té doby osud Valaška splynul s osudem celého [[Rumunsko\|Rumunska]]. == Reference ==

Valašsko (Rumunsko): Porovnání verzí