Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 266 bajtů, před 1 měsícem
doplnění
 
=== Dominance Osmanské říše a Uher ===
[[Soubor:Vlad Tepes 002.jpg|náhled|180px|Valašský kníže [[Vlad III. Dracula|Vlad Dracula]] řečený též ''Napichovač'']]
Ale v roce 1393 padl [[Druhá bulharská říše|Bulharský stát]] pod osmanskou nadvládu a mladá i stále silnější Osmanská říše se stala sousedem Valašska. Soupeření dvou rodových dynastických linií Besarabů a střety uherských a osmanských vlivů dále bránily politickému růstu země.
 
 
=== Turecká nadvláda ===
Pád Uher roku 1526 způsobil konec možností lavírování mezi těmito silnými sousedy a na několik staletí si Valašsko podmanila [[Osmanská říše]]. Mezi vévody, kteří se pokoušeli obrátit tuto situaci, se patří zmínit hospodara (knížete) [[Michal Chrabrý|Michala Chrabrého]], panujícího v letech 1593–1601, který na krátko shromáždil pod svým žezlem také [[Sedmihradsko]] (1599–1600) i [[Moldávie|Moldávii]] (1600), takže je právem považovaný za prvého sjednotitele Rumunů a jejich státu.
 
Významnou změnu situace přinesla teprve porážka Osmanské říše Rakouskem potvrzená [[Karlovický mír|mírem v Karlovicích]] (1699). Podmanění [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] [[Rakousko|Rakouskem]] způsobilo sousedství nového mocného souseda, protivícího se Turecku, který mohl vyrovnávat vliv turecký. Od začátku 18. století klíčil také zájem o tato území stále silnějšího [[Ruské impérium|Ruska]]. Brzy Rakušané - ač nakrátko (1718–1739) získali Oltenii. Dále r. 1770 bylo Valašsko obsazeno ruským vojskem a v důsledku [[Smlouva z Küçük Kaynarca|smlouvy z Küčük Kajnardžu]] (1774) se sice navrátilo pod panování turecké, ale Rusko si ponechalo určitou kontrolu nad touto zemí.
 
=== Rostoucí dominance Ruska ===
[[Soubor:Eteria - Turkische Treue, 1821.jpg|náhled|Boje v ulicích Bukurešti roku 1821]]
Do roku [[1854]] bylo Valašsko ještě několikrát [[Vojenská okupace|okupováno]] [[Ruské impérium|Ruským impériem]]. Vběhem 19.[[Rusko-turecká století se početválka|rusko-tureckých válek]], které se dotkly Valašska, ještě zvýšil. Současně stále klesal význam Turecka. Rusové přímo ovládali zemi m. j. v letech 1807 až 1812, znovu 1829–1833. V roce 1821 r. došlo také k neúspěšnému valašskému povstání proti Osmanské říši pod vedením [[Tudor Vladimirescu|Tudora Vladimirescu]], pod sociálními hesly. Dílčím úspěchem byl konec epochy fanariotů. V tomto období byl vydán Valašsku ''organická regule'', který zavedl pravidlo volby [[hospodar]]a ''divanem'', tj. stavovským sněmem. Když se roku 1833 Rusové stáhli z Valašska, předalivrátili formálně vrchnostenství Turkům, faktickou moc nad zemí si ale zachoval ruský konzul. Oslabení ruského vlivu nastalo v důsledku porážky v [[krymská válka|krymské válce]] (1853–1856). Vyvolalo to jedinečnou příležitost pro osvobození podunajských knížectví zpod tlaku mocných sousedů. Když v roce 1857 Turci zfalšovali volby do divanu, protestovaly západní mocnosti.
 
=== Sjednocení s Moldavskem ===
Roku [[1859]] se sjednotilo s [[Moldávie|Moldavským knížectvím]], čímž vznikla [[Spojená knížectví Valašska a Moldávie]]. Na Valašsku i v Moldavsku byl zvolen hospodarem [[Alexandr Ioan Cuza]], který v prosinci 1861 vyhlásil vznik sjednoceného rumunského státu. Jeho hlavním městem se stalo sídelní město Valašska – [[Bukurešť]]. Od té doby osud Valaška splynul s osudem celého [[Rumunsko|Rumunska]].
 
== Reference ==