Wikipedie

Česká strana národně sociální: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m drobné úpravy
značka: editor wikitextu 2017
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 81:
[[Soubor:Logo of the Czechoslovak Socialist Party.svg|náhled|Znak obrozené strany v období socialismu (1948–1993)]]
 
Již v létě roku 1989 otiskl vnitrostranický časopis Demokrat prohlášení tzv. obrodného proudu, ve kterém se poprvé otevřeně hovořilo o politickém pluralismu, svobodných volbách a přihlášení se k osobnostem typu [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]], [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] nebo [[Milada Horáková|Milady Horákové]]. Významnou pozitivní roli sehrála strana v počátcích [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]]. Její ústřední deník [[Svobodné slovo]] začalo otiskovat první necenzurované informace. V době, kdy [[Československá televize]] hlásala, že v Praze došlo k drobným nepokojům, na Svobodné slovo stály fronty lidí už před otevřením trafik. Stranické vydavatelství [[Melantrich]], které mělo sídlo na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]], nezištně nabídlo svůj balkón [[Občanské fórum|Občanskému fóru]]. Právě z balkonu Melantrichu [[Václav Havel]] poprvé promluvil k desetitisícům shromážděných lidí. Vše nasvědčovalo tomu, že Socialistická strana bude hrát významnou úlohu v polistopadovém vývoji, kvůli vnitrostranickým půtkám se toto však nakonec nestalo.▼
=== Období střídání předsedů a názvů strany (1989 – 2002) ===▼
▲Již v létě roku 1989 otiskl vnitrostranický časopis Demokrat prohlášení tzv. obrodného proudu, ve kterém se poprvé otevřeně hovořilo o politickém pluralismu, svobodných volbách a přihlášení se k osobnostem typu [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]], [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] nebo [[Milada Horáková|Milady Horákové]]. Významnou pozitivní roli sehrála strana v počátcích [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]]. Její ústřední deník [[Svobodné slovo]] začalo otiskovat první necenzurované informace. V době, kdy [[Československá televize]] hlásala, že v Praze došlo k drobným nepokojům, na Svobodné slovo stály fronty lidí už před otevřením trafik. Stranické vydavatelství [[Melantrich]], které mělo sídlo na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]], nezištně nabídlo svůj balkón [[Občanské fórum|Občanskému fóru]]. Právě z balkonu Melantrichu [[Václav Havel]] poprvé promluvil k desetitisícům shromážděných lidí. Vše nasvědčovalo tomu, že Socialistická strana bude hrát významnou úlohu v polistopadovém vývoji, kvůli vnitrostranickým půtkám se toto však nakonec nestalo.
 
V roce [[1990]] se tehdejší Československá strana socialistická sloučila s Čs. stranou národně sociální v exilu, nedošlo však k očekávanému přejmenování strany. Rozčarovaní představitelé obrodného proudu založili vlastní platformu [[Národně sociální sněm]] (NSS) a po jejich vyloučení ze strany založili vlastní Národně sociální stranu, která se marně pokoušela prosadit v politice. Ve volbách v roce 1992 byla ČSS jednou ze 3 stran levicového uskupení [[Liberálně sociální unie]] (LSU) a byla zastoupena v Poslanecké sněmovně, po složitém vývoji uvnitř tohoto uskupení i strany se však v roce 1996 do Poslanecké sněmovny znova nedostala. V roce [[1993]] pod vedením předsedy Pavla Hirše došlo k návratu představitelů NSS, posunu politické orientace více doprava a strana se přejmenovala na název '''''Liberální strana národně sociální''''' (LSNS). V roce [[1996]] se LSNS sloučila se stranou Svobodní demokraté (nástupce Občanského hnutí) a změnila název na '''''Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální''''' (SD–LSNS). Toto spojení však nebylo příliš úspěšné vzhledem k výrazně odlišným prioritám obou zakládajících subjektů. V roce [[1997]] oslavila strana pod vedením předsedy JUDr. Tomáše Sokola 100. výročí založení jako nejstarší původní česká politická strana. Krátce poté bývalí Svobodní demokraté stranu většinou opustili a strana se vrátila k historickému názvu '''''Česká strana národně sociální'''''. Nikdy se však již nevrátila do velké politiky.▼
 
Velkou výhodou strany byl po roce [[1989]] velký majetek (mj. nemovitosti, např. budova na Náměstí Republiky v Praze, vypracovaná organizační struktura (pokrytí státu pobočkami a sekretariáty) i početná členská základna (ovšem s relativně vysokým věkovým průměrem). Straně se však tyto výhody nepodařilo využít k získání respektive udržení slušných volebních výsledků a špatnou ekonomickou politikou postupně přišla o veškerý svůj majetek. Během této doby strana vyměnila 9 předsedů. Postupně byl nevýhodně rozprodáván její majetek a z nich hrazeny předražené a neefektivní politické kampaně. Až po spojení strany se Svobodnými demokraty si vedení strany uvědomilo, že dluhy Svobodných demokratů nyní přešly na ČSNS. V roce 2002 byla prodána hlavní nemovitost strany – budova na Náměstí republiky v Praze.
 
▲=== Období střídání předsedů a názvů strany (1989 – 1990-2002) ===
V roce [[1990]] se tehdejší Československá strana socialistická sloučila s Čs. stranou národně sociální v exilu, nedošlo však k očekávanému přejmenování strany.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Československá strana národně socialistická — Dnes před 70 lety
| url = https://www.ceskatelevize.cz/porady/12170730060-dnes-pred-70-lety/0/55017-ceskoslovenska-strana-narodne-socialisticka/
| periodikum = Česká televize
| datum přístupu = 2019-07-09
| jazyk = cs
| jméno = Ceska Televize;
| příjmení = mailto:internet@ceskatelevize.cz
}}</ref> Představitelé obrodného proudu, seskupení v platformě [[Národně sociální sněm]] (NSS), po vyloučení ze strany založili vlastní Národně sociální stranu.
 
▲V roce [[1990]] se tehdejší Československá strana socialistická sloučila s Čs. stranou národně sociální v exilu, nedošlo však k očekávanému přejmenování strany. Rozčarovaní představitelé obrodného proudu založili vlastní platformu [[Národně sociální sněm]] (NSS) a po jejich vyloučení ze strany založili vlastní Národně sociální stranu, která se marně pokoušela prosadit v politice. Ve volbách v roce 1992 byla ČSS jednou ze 3 stran levicového uskupení [[Liberálně sociální unie]] (LSU) a byla zastoupena v Poslanecké sněmovně, po složitém vývoji uvnitř tohoto uskupení i strany se však v roce 1996 do Poslanecké sněmovny znova nedostala. V roce [[1993]] pod vedením předsedy Pavla Hirše došlo k návratu představitelů NSS, posunu politické orientace více doprava a strana se přejmenovala na název '''''Liberální strana národně sociální''''' (LSNS). V roce [[1996]] se LSNS sloučila se stranou Svobodní demokraté (nástupce Občanského hnutí) a změnila název na '''''Svobodní demokraté – Liberální strana národně sociální''''' (SD–LSNS). Toto spojení však nebylo příliš úspěšné vzhledem k výrazně odlišným prioritám obou zakládajících subjektů. V roce [[1997]] oslavila strana pod vedením předsedy JUDr. Tomáše Sokola 100. výročí založení jako nejstarší původní česká politická strana. Krátce poté bývalí Svobodní demokraté stranu většinou opustili a strana se vrátila k historickému názvu '''''Česká strana národně sociální'''''. Nikdy se však již nevrátila do velké politiky.
 
=== Předsednictví Jaroslava Rovného (2002 – 2012) ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Česká_strana_národně_sociální“