Spojené státy americké: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Americká občanská válka: Rozšíření a vysvětlení značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
doplnění |
||
Řádek 1 023:
Prezident [[Lyndon B. Johnson]] v roce 1965 podepsal zákon [[Immigration and Nationality Act of 1965]], který zrušil jakákoliv rasová omezení pro imigraci a Spojené státy otevřel imigrantům ze zemí třetího světa, především z [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]], [[Karibik]]u a [[Asie]], kteří postupně mezi imigranty převládli.<ref>{{cite web |title= 1965 immigration law changed face of America |author=Jennifer Ludden |url=http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=5391395 |publisher=NPR}}</ref> Na počátku 21. století Spojené státy přijímaly okolo 1 milionu imigrantů ročně. V roce 2015 se do Spojených států přistěhovalo legálně více než milion lidí, ale jenom 85 tisíc z nich přišlo z Evropy.<ref>[https://www.dhs.gov/sites/default/files/publications/Lawful_Permanent_Residents_2015.pdf "U.S. Legal Permanent Residents: 2015"]. Office of Immigration Statistics ''Annual Flow Report.''</ref>
Takzvaná „sanctuary cities“, tedy ochranitelská či azylová města, mezi než patří [[New York]], [[Los Angeles]], [[Denver]], [[Chicago]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Chicago vs. Trump. ‚Ve 150 tisících domácností je někdo bez dokumentů,‘ říká šéfka Úřadu pro nové Američany
| periodikum = Český rozhlas
| datum_vydání = 25. května 2018
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/seemi-choudryova-chicago-azylova-mesta-imigrace-donald-trump-usa_1805251100_pla
}}</ref> [[Seattle]] a stovky dalších amerických měst a okrsků, která jsou většinou ovládaná demokraty, odmítají na svém území uplatňovat federální zákony týkající se imigrace a chrání [[Ekonomická migrace|nelegální imigranty]] před federální vládou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Spor Trumpa se starosty o imigranty ještě více rozděluje USA
| periodikum = [[Lidovky.cz]]
| datum_vydání = 5. února 2017
| url = http://ceskapozice.lidovky.cz/spor-trumpa-se-starosty-o-imigranty-jeste-vice-rozdeluje-usa-pud-/tema.aspx?c=A170203_165432_pozice-tema_lube
}}</ref>
=== Jazyky ===
Řádek 1 067 ⟶ 1 079:
Vyšší, terciární vzdělávání, známější jako ''college'' univerzitní úrovně je obecně vedeno nezávisle na základním a středním školství.
Dne 3. července 2018 vydala Trumpova administrativa nařízení, kterým zrušila dosavadní praxi [[pozitivní diskriminace]] (tzv. ''affirmative action'') na amerických středních a vysokých školách, které se mohly při přijímání studentů rozhodovat podle rasového klíče a směly zvýhodňovat [[Afroameričané|afroamerické]] a [[Američané hispánského a latinskoamerického původu|hispánské]] uchazeče o přijetí na školu. [[Harvardova univerzita]] a některé další americké univerzity se rozhodly nařízení vlády nerespektovat a chtějí dál uplatňovat rasové hledisko při výběru budoucích studentů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Amerika zrušila pozitivní diskriminaci na školách, menšiny se bouří
| periodikum = iDnes.cz
| datum_vydání = 4. července 2018
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/usa-zruseni-pozitivni-diskriminace-vysoke-skoly-univerzity-rasismus-harvard.A180704_102727_zahranicni_dtt
}}</ref>
=== Zdravotní péče ===
Řádek 1 075 ⟶ 1 094:
Ve srovnání s většinou jiných států OECD vláda USA nereguluje ceny léků, důsledkem čehož jsou zejména ceny originálních léků podstatně vyšší. Vznikají tak příznivé podmínky pro vývoj nových léků, z čehož profitují i jiné státy. Značná část výdajů na zdravotnictví v USA směřuje do výzkumu. Většinu (hlavně aplikovaného) výzkumu financují soukromé ziskové firmy, přičemž vláda se orientuje zejména na základní výzkum.
Veřejná diskuse se týká hlavně problému rychle rostoucích nákladů, nerovného přístupu ke zdravotní péči a nárůstu počtu nepojištěných, resp. nedostatečně pojištěných Američanů.
| titul = Obamacare selhává? Pojišťovny dávají od reformy ruce pryč
| periodikum = Euro.cz
| datum_vydání = 25. srpna 2016
| url = https://www.euro.cz/politika/obamacare-selhava-pojistovny-davaji-od-reformy-ruce-pryc
}}</ref> K nejvíce diskutovaným řešením patří různé možnosti zavedení univerzálního zdravotního systému.
== Společnost ==
Řádek 1 243 ⟶ 1 267:
Během prezidentských období Baracka Obamy došlo k posunu v schvalování dvou zásadních reforem – v oblasti zdravotní péče a v oblasti přistěhovalectví.
'''Reforma zdravotního pojištění''' – [[zdravotní pojištění]] je v této zemi záležitostí každého jedince, zatím není povinné. Zároveň jsou pojišťovny soukromými firmami, výše pojištění se neodvíjí od výše příjmu, ale je rozdělena dle věku, prodělaných nemocí atd. To znamená, že mnoho lidí z rodin s nízkými příjmy si nemůže dovolit pojištění platit. Ze statistiky National Center for Health Statistics z roku 2012 vyplývá, že 45,5 milionů (tedy 14,7 %) osob bylo nepojištěno v době rozhovoru, pročež 57,7 milionů (18.6 %) nebylo pojištěno alespoň část roku předcházejícímu interview, z toho 34,1 milionů nebylo pojištěno více než rok. Z celkového počtu bylo nepojištěno 4 900 000 (6.6 %) dětí do 18let. Ze statistiky také vyplývá, že počet lidí, kteří si neplatí zdravotní pojištění, mírně klesá a přibližně 10 % neplatičů nepochází z rodin s nízkými příjmy. Reforma zvaná
'''Imigrační reforma''' – v USA žije asi 11 milionů nelegálních přistěhovalců. Názory na jejich dopad na ekonomiku se různí, od pozitivního přínosu vzhledem k poměru zjednodušeně vyjádřeno práce/mzda/útrata – nekvalifikovaná práce za co nejnižší mzdu(neakceptovatelnými pro Američany), která je zde utracena, k negativní dopadům souvisejícím s šedou ekonomikou, vzděláváním, zdravotní péčí,občanskými právy, atd. Dne 27. 6. 2013 došlo v [[Senát Spojených států amerických|Senátu USA]] k většinovému schválení „Border Security, Economic Opportunity, and Immigration Modernization Act of 2013“. Tato reforma by umožnila zlegalizování pobytu imigrantů, případně získání občanství. Také by se změnil systém vydávání legálních víz v závislosti na ekonomických potřebách státu, zvýšily by se kontroly na hranicích s [[Mexiko|Mexikem]]. Tato reforma musí ještě projít schválením v [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu]].
| |||