Verze z 29. 6. 2019, 11:12 editovat Svenkaj (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 32 305 editací m doufejme, že pronajmutí pro komerční účely bylo první a poslední (pův. formulace naznačovala trvalý stav) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 29. 6. 2019, 11:44 editovat zrušit editaci Sokoljan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 124 editací + plánek, drobnosti, SČ Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Vladislav Hall, Prague Castle 20160809 1.jpg\|náhled\|upright=1.1\|Vladislavský sál]] [[Soubor:Starý_kr._palác_půdorys.png\|náhled\| upright=1,2\|Půdorys [[Starý královský palác (Pražský hrad)\|Starého královského paláce]]]] '''Vladislavský sál''' je největší slavnostní prostor středověké části [[Pražský hrad\|Pražského hradu]], součást [[Starý královský palác (Pražský hrad)\|Starého královského paláce]]. Byl postaven za panování [[Vladislav Jagellonský\|Vladislava Jagellonského]], po němž je pojmenován, architektem [[Benedikt Rejt\|Benediktem Rejtem]] a představuje jednu z předních ukázek české pozdní, [[Jagellonská gotika\|vladislavské gotiky]]. V minulosti sloužil jako místo [[korunovace\|korunovačních]] hostin [[Seznam představitelů českého státu\|českých panovníků]] a dokonce se zde konaly jezdecké [[rytíř]]ské [[turnaj]]e na koních apod. Dnes je sál vyžíván pro reprezentační shromáždění o státních svátcích, slavnostní zasedání Parlamentu a podobně, v roce 2019 také ke komerčním účelům.<ref name=":0" /> Řádek 29 ⟶ 31: Pozdně [[gotika\|gotický]] obdélný sál o rozměrech 62 × 16 m s bohatou krouženou klenbou v pěti polích (výška 13 m) a [[Renesanční architektura\|renesančními]] pravoúhlými okny. Vznikl spojením několika starších prostor na místě, kde bývaly sněmovní sály patrně už od [[Vratislav II.\|Vratislava II.]] (zčásti jsou zachovány v podzemí). Ve své době byl největším světským klenutým sálem na světě.<ref>http://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad/fotogalerie/prazsky-hrad/9.shtml</ref> Na jižní straně je sál lemován kamenným balkonem s krásnou vyhlídkou na město, z jihozápadního rohu sálu je přístup do České kanceláře (tzv. [[Ludvíkovo křídlo]], ~~vyčnívající~~vystupující z jižní fronty Hradu). Na severní straně je menší sál Staré sněmovny a [[Jezdecké ~~schody~~schodiště (Pražský hrad)\|Jezdecké schodiště]], přímý vstup do sálu naz [[Náměstí U Svatého Jiří\|~~Jiřské~~Jiřského náměstí]] před [[Bazilika svatého Jiří\|bazilikou sv. Jiří]]. Na východní straně k sálu přiléhá [[Kostel Všech svatých (Pražský hrad)\|kostel Všech svatých]], na jehož [[Kruchta\|kruchtu]] je ze sálu přímý vstup. Do sálu se dnes vstupuje pod balkonem na východní straně [[Třetí nádvoří Pražského hradu\|III. nádvoří]], historický vstup byl Jezdeckým schodištěm. == Archeologie == Vladislavský sál je rovněž ~~mimořádně~~ cenným archeologickým prostorem. V roce 2008-2009 zde provedl Archeologický ústav AV ČR Praha při rekonstrukcích podlah odkryvy, které odhalily množství archeologických nálezů. Mezi zvláště cenné patří doklady vysušených exotických rostlin z přelomu 16. a 17. století. U některých jde o první výskyt v Evropě v postkolumbovské době ([[podzemnice olejná]]) nebo ve Střední Evropě ([[kávovník]]). Nálezy pocházejí z klenebních zásypů, které sloužily v renesanci jako odlehčovací a izolační materiál. <ref>Beneš et al. (2012)</ref> == Galerie == Řádek 42 ⟶ 44: == Reference == <references/> == Literatura == * Pavel Vlček a kolektiv: ''Umělecké památky Prahy – Pražský hrad a Hradčany'', Academia, Praha 2000, ISBN 80-200-0832-2 * {{citace monografie Řádek 78: == Související články == * [[Pražský hrad]] * [[Starý královský palác (Pražský hrad)]] * [[Benedikt Rejt]] == Externí odkazy ==

Vladislavský sál: Porovnání verzí