Bazilika svatého Petra a Pavla: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→top: doplnění úvodu |
+Popis dle UPP (+do Lit.), +obr. |
||
Řádek 37:
== Historie ==
[[Soubor:Gothic Fresco in the Basilica of Saints Peter and Paul. Vysehrad, Prague.jpg|náhled|vlevo|upright|Barokní malba zachycující představu o původním chrámu a pověst o Čertově sloupu]]
[[Soubor:Vysehrad cemetery church.jpg|náhled|vlevo|upright=0.7|Pohled z [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradského hřbitova]]]]▼
Zdejší [[chrám]] založil český král [[Vratislav II.]] v letech 1070–1080, stalo se tak v souvislosti se založením [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradské kapituly]]. V té době se jednalo o trojlodní [[bazilika|baziliku]] vystavěnou v [[románský sloh|románském slohu]]. Poprvé přestavěna a rozšířena byla v roce 1129 v době vlády knížete [[Soběslav I.|Soběslava I.]] V roce 1249 byla budova těžce poškozena požárem, posléze pak byla goticky obnovena. V roce 1369 došlo v době panování císaře [[Karel IV.|Karla IV.]] k výstavbě nového chrámu.
Řádek 43:
Do současné podoby byl chrám přestavěn v [[Novogotika|novogotickém]] stylu [[Josef Mocker|Josefem Mockerem]] v letech 1885–1887 a průčelí dle návrhu [[František Mikš (architekt)|Františka Mikše]] v letech 1902–1903.<ref>[[Emanuel Poche]]: ''Prahou krok za krokem''. Orbis, Praha 1958. S. 139</ref> Kostel dostal kromě své málo obvyklé vnitřní secesní výzdoby také své dvě charakteristické, 58 metrů vysoké věže, které dnes tvoří jednu z výrazných dominant hlavního města Prahy. V letech 1981–1987 byl chrám generálně zrekonstruován a opraven a proběhl zde i archeologický průzkum. V roce 2003 byl chrám povýšen papežem [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] na [[basilica minor|baziliku minor]].
== Popis ==
[[Soubor:1.9.15 Vysehrad and VyseHratky 034 (21091250051).jpg|náhled|vlevo|upright|Pravý portál (ω)]]
V dnešní podobě je kostel [[Novogotika|novogotickou]] [[Trojlodí|trojlodní]] [[Pseudobazilika|pseudobazilikou]] s monumentálním západním dvojvěžím, které tvoří dominantu Vyšehradu a dotváří jedno z charakteristických panoramat Prahy, protiváhu Pražského hradu.
Západní průčelí s trojicí [[Gotická katedrála|katedrálních]] portálů je zdobeno zemskými a kapitulními znaky, v [[tympanon]]ech reliéfem a moderními mozaikami s motivem [[Alfa a omega|α a ω]] od [[Lumír Šindeláře|L. Šindeláře]]. Uvnitř je [[Křížová klenba|křížově klenuté]] trojlodí s mělkými bočními kaplemi, na západě předsíní a v patře hudební [[Kruchta|kruchtou]], na východě [[presbytář]] lemovaný vlevo [[Sakristie|sakristií]] a vpravo kaplí Panny Marie Šancovské.
Interiér kostela je bohatě vyzdoben. Torzovitě se zachovaly gotické nástěnné [[Freska|fresky]], nejlépe se dochovala P. Maria s Ježíškem a sv. Jiřím v kapli sv. Josefa vpravo u vchodu do kaple P. Marie Šancovské. Nad vchodem do sakristie je upravená barokní malba s dobovou představou o původní podobě chrámu a pověstí o tzv. Čertově sloupu (dnes v Karlachových sadech). Barokní, původně oltářní obrazy z dílny či okruhu [[Karel Škréta|Karla Škréty]] se nyní nacházejí v bočních kaplích. Z doby novogotické přestavby pochází cyklus nástěnných maleb vídeňského malíře [[Karl Jobst|Karla Jobsta]], legenda sv. Petra a Pavla v presbytáři a Ježíše Krista v lodi, nebo [[Vitráž|vitraje]] v oknech – v presbytáři postavy světců dle návrhu [[František Sequens|F. Sequense]].
== Hřbitov ==
▲[[Soubor:Vysehrad cemetery church.jpg|náhled
Od středověku existovaly na území Vyšehradu čtyři zjištěné hřbitovy - u [[Rotunda svatého Martina (Vyšehrad)|rotundy svatého Martina]], u [[Bazilika svatého Vavřince (Vyšehrad)|baziliky svatého Vavřince]], u [[Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Vyšehrad)|kostela Stětí svatého Jana Křtitele]] a u baziliky svatého Petra a Pavla, který sloužil nejdéle. Za josefínských reforem nebyl zrušen, protože byl dostatečně vzdálen od města (přes 500 kroků) a dostal tak roku 1785 výnosem úřadu zvláštní povolení.
Řádek 59 ⟶ 68:
* [[František Ekert|EKERT, František]]. Posvátná místa král. hl. města Prahy: dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvátných soch, klášterů i jiných pomníků katolické víry a nábožnosti v hlavním městě království Českého. Svazek II. V Praze: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. 539, xiii s., [1] s. obr. příl. Podíl údů na rok 1884 / Dědictví sv. Jana Nepomuckého; Čís. 71. S. 243 – 284. [https://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:825ea610-0514-11df-a6cc-0030487be43a?page=uuid:28ae6b90-2513-11df-b27d-0030487be43a Dostupné online].
* [[Petr Kovařík|KOVAŘÍK, Petr]]. Klíč k pražským hřbitovům. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 369 s. ISBN 80-7106-486-6.
* R. Baťková a kol., ''Umělecké památky Prahy. Nové Město a Vyšehrad ''. Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3. S. 724–729
=== Související články ===
| |||