Spojené království: Porovnání verzí

== SportPolitika ==▼

=== Politický systém ===▼

{{viz též|Politický systém Spojeného království}}▼

[[Soubor:Elizabeth II greets NASA GSFC employees, May 8, 2007.jpg|náhled|vlevo|upright|Královna [[Alžběta II.]], 8. května 2007]]▼

Spojené království je [[parlamentní monarchie|parlamentní monarchií]]. Vláda vykonává moc jménem panovníka, nyní královny [[Alžběta II.|Alžběty II.]] (případně jménem krále), který podle tradice drží veškerou [[výkonná moc|výkonnou moc]]. Podle [[Act of Settlement (1701)|Zákona o nástupnictví z roku 1701]] mohou na britský trůn nastoupit pouze potomci [[Žofie Hannoverská|Žofie Falcké (Hanoverské)]], kteří jsou [[anglikánská církev|anglikánského]] nebo [[Protestantismus|protestantského]] vyznání a nejsou ve svazku s osobou [[římskokatolická církev|římskokatolického vyznání]].▼

Naprosto převážnou část výkonné moci vykonává ve jménu panovníka vláda, zvaná tradičně „Vláda jeho/jejího Veličenstva“ (''His/Her Majesty's Government''). V jejím čele stojí premiér (''Prime Minister''). Radě nejdůležitějších ministrů se říká kabinet (''Cabinet''). Vláda je odpovědná parlamentu a sestavuje ji ten, kdo je vůdcem politické strany, jež má po volbách do [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovny]] většinu v této komoře parlamentu nebo může tuto většinu v rámci [[koalice]] více stran získat. Všichni členové vlády musí být zároveň členy parlamentu (''Member of Parliament, MP''). Tento britský systém byl víceméně převzat do ústavního zřízení mnoha států, především členů [[Commonwealth]]u. Mnoho z nich také převzalo britský právní systém, známý jako ''[[Angloamerické právo]]''. Na rozdíl od [[Spojené státy americké|USA]] není však [[právo ve Spojeném království]] založeno na psané [[ústava|ústavě]]. Tak tomu je pouze ve dvou dalších zemích světa s demokratickým státním zřízením, což jsou [[Nový Zéland]] a [[Izrael]].▼

[[Soubor:Westminster palace.jpg|náhled|[[Westminsterský palác]] na břehu [[Temže]] v [[Londýn]]ě je sídlem britského parlamentu.]]▼

Panovník Spojeného království má rozsáhlé formální pravomoci, ale jeho role je především (ačkoliv ne výhradně) ceremoniální. Je integrálním elementem parlamentu a právě on mu dává ve slavnostním aktu pravomoc scházet se a vytvářet zákony. Žádný parlamentní zákon nevejde v platnost, dokud není panovníkem podepsán. Všeobecně se má zato, že od roku [[1708]], kdy byla na trůnu královna [[Anna Stuartovna]], se nestalo, že by byl nějaký zákon přijatý parlamentem panovníkem odmítnut. Podle zprávy listu ''[[The Guardian]]'' z&nbsp;důvěrných materiálů britského premiéra z roku 2013 však ve skutečnosti má panovník, tedy současná královna [[Alžběta&nbsp;II.]], a jeho/její nejstarší syn, nyní [[Charles, princ z Walesu|princ Charles]], právo [[Veto|veta]] vůči zákonům projednávaným v&nbsp;parlamentě. Návrhy zákonů jsou jim předkládány před jejich definitivním přijetím a list ''The Guardian'' přinesl údajný seznam 38&nbsp;zákonů, ve kterých královna Alžběta&nbsp;II. nebo princ Charles prosadili změny. Návrh zákona, který obsahoval přenesení pravomoci panovnice povolit nebo zamítnout britské vojenské operace v [[Irák]]u v&nbsp;roce 1999 (''Military Actions Against Iraq Bill'') na parlament, královna vetovala.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.theguardian.com/uk/2013/jan/14/secret-papers-royals-veto-bills}}</ref>. Ačkoliv bylo zrušení monarchie několikrát navrhováno, její popularita je stále vysoká a podpora pro vytvoření [[republika|republiky]] se v populaci pohybuje pouze mezi 15 a 25 %. Královna Alžběta&nbsp;II. nastoupila na trůn v&nbsp;roce [[1952]], korunována byla v&nbsp;roce [[1953]].▼

[[Zákonodárná moc|Zákonodárnou mocí]] Spojeného království je [[Parlament Spojeného království]]. Podle doktríny parlamentní suverenity je parlament nejvyšší zákonodárnou autoritou země. Je dvoukomorový, sestává z volené [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovny]] (''House of Commons'') a nevolené [[Sněmovna lordů|Sněmovny lordů]] (''House of Lords''). Dolní komora má 646&nbsp;přímo volených členů. Sněmovna lordů pak přibližně 700&nbsp;členů, ačkoliv jejich počet není přesně stanoven. Horní komora se sestává z dědičných i nedědičných [[peer (titul)|peerů]] (tedy [[Šlechta|šlechticů]] nebo šlechtičen nejméně s hodností [[baron]]a nebo baronky) a [[biskup]]ů [[anglikánská církev|anglikánské církve]]. Bývalou dědičnost křesel zrušil Zákon o sněmovně lordů z roku [[1999]], který povolil dědičnost místa jen 92&nbsp;peerům. Samotná existence šlechty a její [[Privilegium|privilegia]] poukazují ovšem na skutečnost, že vedoucí role ve veřejném životě Spojeného království jsou stále vyhrazeny společenské [[Elita|elitě]].<ref>http://www.bbc.com/news/education-28953881 - Deeply elitist UK locks out diversity at top</ref> [[Transparency International]] také poukázala na to, že i [[Brexit]] nebyl příliš demokratický.<ref>https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/416860-brexit-zaplatila-desitka-miliardaru.html- Brexit zaplatila desítka miliardářů</ref>▼

=== Zahraniční politika a brexit ===▼

[[Soubor:Commonwealth of Nations.svg|náhled|300px|Členové [[Commonwealth]]u.]]▼

Spojené království je stálým členem [[Rada bezpečnosti OSN|rady bezpečnosti OSN]], člen [[Severoatlantická aliance|NATO]], dále [[Commonwealth]]u, skupiny ministrů financí zemí [[G8|G7]] (dříve ''G8''), [[G20]], [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a&nbsp;rozvoj|OECD]], [[Světová obchodní organizace|WTO]], [[rada Evropy|rady Evropy]], [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OSCE]] a je [[členský stát Evropské unie]]. Dne 23. června 2016 však Britové v referendu odhlasovali [[Referendum o členství Spojeného království v Evropské unii 2016|vystoupení z EU]], tzv. [[brexit]], které mělo podle platných pravidel být dojednáno a&nbsp;uskutečněno do dvou let od oficiální žádosti o&nbsp;vystoupení z&nbsp;EU, tedy do 29.&nbsp;března 2019.<ref>BUMBACHER, Beat: Sieg für Brexit-Befürworter. Sprung ins Ungewisse (Vítězství pro přívržence brexitu. Skok do nejistoty). [[Neue Zürcher Zeitung]], http://www.nzz.ch/meinung/kommentare/brexit-brexit-ja-kommentar-ld.91222?mktcid=nled&mktcval=107_2016-6-24#login, 24.&nbsp;června 2016, 07:05 hod. (německy).</ref> V&nbsp;důsledku průtahů spojených s&nbsp;neschválením příslušné dohody s&nbsp;EU [[Dolní sněmovna|Dolní sněmovnou]] platí od 10.&nbsp;dubna 2019 nový nejzazší termín pro spořádaný brexit, a sice 31.&nbsp;říjen 2019. ▼

Spojené království udržuje zvláštní vztahy ("Special Relationship") s USA, úzce spolupracuje s Francií&nbsp;— "[[srdečná dohoda]]" — a&nbsp;s&nbsp;oběma zeměmi se podílí na technologiích jaderných zbraní.<ref>SWAINE, Jon. [[The Telegraph]], 13.&nbsp;ledna 2009), [http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/barackobama/4226246/Barack-Obama-presidency-will-strengthen-special-relationship-says-Gordon-Brown.html "Barack Obama presidency will strengthen special relationship, says Gordon Brown"]. Staženo 3.&nbsp;května 2011 (anglicky).</ref><ref>Kirchner, E. J.; Sperling, J. (2007). ''Global Security Governance: Competing Perceptions of Security in the 21st century''. Londýn: Taylor & Francis. 100 stran. ISBN 0-415-39162-8</ref> Spojené království je také úzce spjato s&nbsp;[[Irsko|Irskem]]; obě země sdílejí ''společný prostor cestování'' (Common Travel Area) a&nbsp;spolupracují prostřednictvím ''Britsko-irské mezivládní konference'' (BIIGC) a britsko-irské rady (BIC). Celosvětová přítomnost a britský vliv je dále zesílen prostřednictvím obchodních vztahů, zahraničních investic, [[Rozvojová spolupráce|rozvojové spolupráce]] a vojenských závazků.<ref>{{Citace elektronické monografie |autor=The Committee Office, House of Commons |url=http://www.parliament.the-stationery-office.co.uk/pa/cm200809/cmselect/cmintdev/220/22007.htm |titul=DFID's expenditure on development assistance |vydavatel=UK Parliament |datum vydání=19 February 2009 |datum přístupu=28 April 2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130112222226/http://www.parliament.the-stationery-office.co.uk/pa/cm200809/cmselect/cmintdev/220/22007.htm |datum archivace=2013-01-12 |nedostupné=ano }}</ref>▼

Spojené království podniklo v roce 2003 po boku Spojených států [[Válka v Iráku|invazi do Iráku]]. Chilcotova komise, která zkoumala britské zapojení do války v Iráku, dospěla v roce 2016 k závěru, že invaze do Iráku byla „neoprávněná“.<ref>[https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/408497-britska-invaze-do-iraku-byla-neopravnena-uzavrela-chilcotova-komise.html Britská invaze do Iráku byla neoprávněná, uzavřela Chilcotova komise]. Novinky. 6. července 2016.</ref> Spojené království se také po boku svých spojenců z NATO zapojilo do [[Válka v Afghánistánu (2001–současnost)|války v Afghánistánu]]<ref>[http://www.rozhlas.cz/plus/svet/_zprava/valky-v-iraku-a-afghanistanu-byly-omylem-za-29-miliard-liber--1356970 Války v Iráku a Afghánistánu byly omylem za 29 miliard liber]. Český rozhlas. 1. června 2014.</ref> a do [[Vojenská intervence v Libyi|vojenské intervence v Libyi]].<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1906874-cameron-ma-podle-parlamentniho-vyboru-podil-na-krizove-situaci-v-libyi Cameron má podle parlamentního výboru podíl na krizové situaci v Libyi]. Česká televize. 14. září 2016.</ref> Britská vláda podpořila [[Vojenská intervence v Jemenu|vojenskou intervenci v Jemenu]] pod vedením [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]] a patří mezi největší vývozce zbraní do Saúdské Arábie.<ref>[https://zpravy.idnes.cz/velka-britanie-export-zbrani-saudska-arabie-valka-jemen-campaign-against-the-arms-trade-caat-gy2-/zahranicni.aspx?c=A171108_130337_zahranicni_ert Britové dovážejí do Saúdské Arábie stále více zbraní, navzdory válce v Jemenu]. ''iDNES.cz.'' 8. listopadu 2017.</ref>▼

{{Pahýl část}}▼

==== Přírodní a technické vědy ====▼

[[Soubor:GodfreyKneller-IsaacNewton-1689.jpg|náhled|170px|[[Isaac Newton]]]]▼

[[Soubor:1878 Darwin photo by Leonard from Woodall 1884 - cropped grayed partially cleaned.jpg|náhled|170px|[[Charles Darwin]]]]▼

Základy moderní fyziky vystavěl [[Isaac Newton]], biologie [[Charles Darwin]]. Studiemi elektromagnetismu otevřel před moderní vědou široké obzory [[Michael Faraday]]. Rozhodující pokroky v oblasti informatiky učinil [[Alan Turing]]. [[Tim Berners-Lee]] vynalezl systém World Wide Web. [[James Prescott Joule]] zkoumal vztah tepla, práce a energie. Asi nejslavnějším vědcem současnosti je [[Stephen Hawking]]. Otcem imunologie a objevitelem první vakcíny historie, vakcíny proti pravým neštovicím, byl [[Edward Jenner]]. [[John Dalton]] rozvinul moderní atomovou teorii. [[Charles Babbage]] a [[Ada Lovelaceová]] jsou jedněmi z vylézců počítače. Autorem vlivné teorie "sobeckého genu" je [[Richard Dawkins]]. [[Joseph John Thomson]] objevil elektron. Astronom [[Edmond Halley]] dal jméno nejznámější kometě. [[Robert Hooke]] formuloval zákon o přímé úměrnosti velikosti deformace a napětí v deformovaném tělese. [[William Harvey]] objevil krevní oběh, [[Henry Cavendish]] vodík, zakladatelem elektrochemie byl [[Humphry Davy]]. Zakladatelem rentgenové spektroskopie byl [[William Lawrence Bragg]] (narozený v Austrálii). [[Joseph Priestley]] objevil oxid uhličitý a kyslík. Předchůdcem informatiky byl matematik [[George Boole]]. K objevu struktury DNA výrazně přispěla [[Rosalind Franklinová]]. [[George Stephenson]] vynalezl parní lokomotivu. Za prosazení evoluční teorie se rval [[Thomas Henry Huxley]]. Vznik fotografie by nebyl možný bez díla chemika a fyzika [[John Herschel|Johna Herschela]]. Matematik [[G. H. Hardy]] předložil zásadní příspěvky o teorii čísel. [[Jane Goodallová]] proslula svým výzkumem šimpanzů. Jev interference světla vysvětlil [[Thomas Young]]. Antisepsi do lékařství zavedl [[Joseph Lister]]. Matematik [[John Couch Adams]] předpověděl čistě na základě výpočtů objev planety Neptun. Matematik [[Andrew Wiles]] podal důkaz Velké Fermatovy věty, za což získal [[Abelova cena|Abelovu cenu]]. V seznamu laureátů nejprestižnějších matematických cen, tedy [[Fieldsova medaile|Fieldsovy medaile]] a Abelovy ceny, lze nalézt šest dalších Angličanů: [[Klaus Roth]], [[Michael Atiyah]], [[Alan Baker]], [[Simon Donaldson]], [[William Timothy Gowers]] a [[Richard Ewen Borcherds]]. [[William Oughtred]] zkonstruoval logaritmické pravítko. [[Arthur Eddington]] svými měřeními během zatmění Slunce prokázal platnost Einsteinovy obecné teorie relativity - tu dnes rozvíjí například [[Roger Penrose]]. Zakladatelem sporné eugeniky byl [[Francis Galton]]. [[Fred Hoyle]] plamenně odmítl teorii Velkého třesku, nicméně dal jí jméno. Průkopníkem ve výzkumu světla jako zdroje energie je [[William Crookes]]. Výzkum magnetismu a elektřiny zahajoval [[William Gilbert]]. Možnosti vektorové analýzy objevil [[Oliver Heaviside]]. Pojem "dinosaurus" zavedl [[Richard Owen]]. Chronofotografickou techniku vyvinul [[Eadweard Muybridge]]. Matematik [[John Venn]] stvořil tzv. Vennovy diagramy, široce použitelné napříč obory. [[Thomas Newcomen]] sestrojil stroj pro čerpání vody z dolů. První funkční parní lokomotivu sestrojil [[Richard Trevithick]]. Matematickou statistiku zakládal [[Ronald Fisher]]. [[William Lassell]] objevil Saturnův měsíc Triton. Neurolog [[Oliver Sacks]] proslul literárním zpracováním svých případů a popularizací výzkumu mozku. Nobelovu cenu za fyziku získali [[Paul Dirac]], [[James Chadwick]], [[John William Strutt]], [[William Henry Bragg]], [[Peter Higgs]], [[Charles Glover Barkla]], [[Owen Willans Richardson]], [[Edward Victor Appleton]], [[George Paget Thomson]], [[Patrick Blackett]], [[Cecil Powell]], [[Martin Ryle]], [[Nevill Francis Mott]], [[Anthony James Leggett]] a [[Antony Hewish]]. Za chemii [[Frederick Sanger]], [[Francis William Aston]], [[Dorothy Crowfoot Hodgkin|Dorothy Hodgkinová]], [[Frederick Soddy]], [[Norman Haworth]], [[Robert Robinson]], [[Harry Kroto]] a [[John Kendrew]]. Za fyziologii [[Francis Crick]], [[Maurice Wilkins]], [[Andrew Fielding Huxley]], [[Alan Lloyd Hodgkin]], [[Charles Scott Sherrington]], [[Henry Hallett Dale]], [[Peter Mansfield]], [[John Sulston]], [[Paul Nurse]], [[Tim Hunt]], [[Richard John Roberts]], [[John Vane]], [[Rodney Robert Porter]] a [[Edgar Douglas Adrian]].▼

K rozvoji britské vědy ovšem významně přispěli i Skotové. Svou úpravou parního mechanismu rozpoutal průmyslovou revoluci [[James Watt]]. Dějiny fyziky, obzvlášť výzkumu elektromagnetismu, jsou nepředstavitelné bez [[James Clerk Maxwell|Jamese Clerka Maxwella]]. I vynálezce telefonu [[Alexander Graham Bell]] se narodil ve Skotsku. [[Alexander Fleming]] objevil penicilin. Za Skota lze považovat i fyzika [[William Thomson|Williama Thomsona]] (Kelvina). [[John Logie Baird]] je jedním z vynálezců televize. [[John Napier]] objevil logaritmy a zavedl desetinnou čárku. [[Charles Lyell]] byl jedním ze zakladatelů moderní geologie. [[James Dewar]] vynalezl termosku. [[Robert Brown]] definoval tzv. Brownův pohyb. Zakladatelem termodynamiky byli [[Joseph Black]] či [[William John Macquorn Rankine]]. Významným matematikem byl [[Colin Maclaurin]]. [[John Boyd Dunlop]] vynalezl pneumatiku. [[David Brewster]] byl průkopníkem optiky. [[James Gregory]] patří ke spolutvůrcům dalekohledu. [[Daniel Rutherford]] dokázal jako první izolovat dusík. Vynálezcem procesu dialýzy byl [[Thomas Graham]]. Na vynálezu radaru se podílel [[Robert Watson-Watt]]. [[William Ramsay]] a [[Charles Thomson Rees Wilson]] získali Nobelovu cenu za fyziku, za chemii [[Alexander Robertus Todd]], za fyziologii [[John James Rickard Macleod]] a [[James W. Black]].▼

Z Velšanů se nejvíce prosadil [[Alfred Russel Wallace]], jeden z&nbsp;otců evoluční teorie. [[Brian David Josephson|Brian Josephson]] získal [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]], [[Martin Evans]] Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství. Matematik [[Robert Recorde]] zavedl symbol [[Rovnítko|=]]. Vynálezce [[David Edward Hughes]] mj. zdokonalil mikrofon.▼

==== Humanitní vědy a filozofie ====▼

[[Soubor:AdamSmith.jpg|náhled|vlevo|170px|[[Adam Smith]]]]▼

Z Anglie pocházel zakladatel středověkých škol, biskup a filozof [[Alcuin]], který pak působil na kontinentě, Anglickou [[scholastika|scholastiku]] tvořili zakladatel dialektiky [[Anselm z Canterbury]], zakladatel politologie [[Jan ze Salisbury]], [[Roger Bacon]], [[Robert Grosseteste]], [[Jan Duns Scotus]] nebo [[William Ockham]]. Mezi filozofy raného novověku vynikli zejména [[Francis Bacon]], [[empirismus|empiristé]] [[Thomas Hobbes]] a [[John Locke]], na něž navázali idealistický filosof [[George Berkeley]], osvícenec [[Thomas Paine]] nebo skeptik [[David Hume]]. Zvláštní odnoží britského empirismu je "skotská filozofie", někdy popisovaná jako ''Scottish School of Common Sense'',<ref>{{cite book |url=http://www.rrbltd.co.uk/bibliographies/scottish_v5_bibliog.pdf |title=A bibliography of Scottish common sense philosophy: Sources and origins |accessdate=17 December 2010 |editor=Fieser, James |publisher=Thoemmes Press |location=Bristol |year=2000}}</ref> k níž patřil například [[Adam Smith]] či [[Thomas Reid]].▼

V 19. století zde působili utilitaristé [[Jeremy Bentham]] a [[John Stuart Mill]] (již jeho otec [[James Mill]] byl významným ekonomem), nebo filozof a sociolog [[Herbert Spencer]]. Pro filozofii 20. století jsou zvláště významní logik a filozof [[Bertrand Russell]], originální platonik [[Alfred North Whitehead]], logici [[George Boole]] nebo [[Alan Turing]], filozofický antropolog [[Gregory Bateson]], politický filozof [[Isaiah Berlin]] nebo morální filozofové [[Bernard Williams]] a [[Alasdair MacIntyre]].▼

Britskou filozofii 20. století významně spolutvořili také emigranti. Z Rakouska do Spojeného království přišel [[Ludwig Wittgenstein]] a političtí exulanti [[Arthur Koestler]] a [[Karl Raimund Popper]], z Československa [[Ernest Gellner]], z Maďarska filozof matematiky [[Imre Lakatos]] a z Polska [[Leszek Kołakowski]].▼

Jedním z největších ekonomů a mužem, jenž měl rozhodující vliv na euro-americkou hospodářskou politiku třiceti zázračných let po druhé světové válce byl [[John Maynard Keynes]]. Zakladatelkou feministické filozofie byla [[Mary Wollstonecraftová]]. [[Anthony Giddens]] se stal jedním z neuznávanějších sociologů. Klasikem demografie je [[Thomas Robert Malthus]], ekonomie [[David Ricardo]], mj. autor teorie komparativní výhody tvrdící, že vzájemný mezinárodní obchod je vždy výhodný pro všechny strany, či [[Alfred Marshall]]. Archeolog [[Howard Carter]] objevil Tutanchamonovu hrobku, jeho kolega [[Arthur Evans]] vykopal palác v Knóssu na Krétě. [[Beda Ctihodný]] založil anglickou historiografii, klasickou práci o dějinách starého Říma předložil [[Edward Gibbon]]. Významným historikem umění byl [[John Ruskin]]. Nobelovu cenu za ekonomii získali [[Ronald H. Coase|Ronald Coase]], [[John Hicks]], [[James Meade]], [[Richard Stone]] a [[Oliver Hart]]. [[Edward Bradford Titchener]] patřil k zakladatelům psychologie.▼

Ze Skotů se prosadil [[James Frazer]], který sepsal proslavenou knihu ''[[Zlatá ratolest]]'', základní práci moderní antropologie, religionistiky a etnografie. [[Ronald David Laing]] byl představitelem tzv. antipsychiatrie, filozof [[Alasdair MacIntyre]] komunitarismu, [[John Muir]] byl průkopníkem environmentalismu. Hnutí free school v 60. letech inspiroval filozof [[Alexander Sutherland Neill]]. [[Angus Deaton]] a [[James Mirrlees]] získali Nobelovu cenu za ekonomii.▼

Velšan [[Geoffrey z Monmouthu]] byl jedním z&nbsp;prvních britských historiků a do značné míry stojí za popularitou legendy o&nbsp;[[Král Artuš|králi Artušovi]]. Zakladatelem kulturálních studií byl [[Raymond Williams]]. Průkopníkem psychoanalýzy v&nbsp;Británii a prvním Freudovým životopiscem byl jiný Velšan, [[Ernest Jones]]. [[Clive W. J. Granger]] získal Nobelovu cenu za ekonomii.▼