Spojené království: Porovnání verzí

Konflikt [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a [[Srbsko|Srbska]] v létě 1914 se velmocím nepodařilo vyřešit ani omezit, postupně se zapojovaly další státy, až 4. srpna i Velká Británie vyhlásila válku Německu poté, co [[Německý vpád do Belgie (první světová válka)|přepadlo Belgii]]. [[První světová válka]] (1914–1918) byla na [[Západní fronta (první světová válka)|západní frontě]] zákopová a opotřebovávací a Britové bojující po boku Francouzů zde utrpěli mnohasettisícové ztráty. Mnoho padlých přinesla také [[bitva o Gallipoli]] (1915–1916), katastrofální pokus ovládnout [[Dardanely]]. Roku 1916 premiéra Asquitha vystřídal jeho stranický kolega [[David Lloyd George]], který sestavil vládu velké koalice a v duchu [[Totální válka|totální války]] zaměřil všechny síly země na boj. V září 1916 Britové [[Bitva na Sommě|na Sommě]] nasadili vozy [[Mark I (tank)|Mark I]], první bojeschopné [[Tank|tanky]] světa. Až na německé bombardování (zprvu [[Ztužená vzducholoď|vzducholoděmi]], později letadly) se boje Britským ostrovům vyhnuly, víc lidí tam zemřelo na epidemii [[Španělská chřipka|španělské chřipky]]. Británie patřila k vítězům, avšak za cenu více než 850 000 padlých.

 

 

Válka přinesla mnoho změn ve společnosti a politice. Ženy, jež za války musely přebírat mnoho tradičně mužských činností, získaly volební právo: část žen mohla volit již od roku 1918 a plné rovnoprávnosti u volebních uren dosáhly roku 1928. Liberální stranu, jejíž premiéři boje řídili, brzy po válce z parlamentu vytlačili labouristé. Již poválečné pravicové vlády posilovaly sociální stát, zejména program podpory sociálního bydlení. Prvním labouristickým premiérem se stal [[Ramsay MacDonald]] roku 1924, nejdelší dobu v [[Meziválečné období|meziválečném období]] vládl konzervativec [[Stanley Baldwin]].

 

Ve stejnou dobu vznikla i ''[[BBC|British Broadcasting Corporation]]'' (BBC), první mezinárodní [[rozhlas]]ová vysílací síť.

=== Od druhé světové války ===

[[Velká hospodářská krize]] zasáhla Británii roku 1931. V [[Německá říše|Německu]] dovedla k moci [[Nacismus|nacisty]], které se Baldwinovo a později [[Neville Chamberlain|Chamberlainovo]] vedení snažilo usmířit politikou [[Appeasement|appeasementu]]. [[Runcimanova mise]] do českého pohraničí v létě 1938 připravila půdu pro [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodu]], snahu Velké Británie a Francie usmířit Německo územními ústupky vynucenými na Československu. „Mír pro naši dobu“, jak Mnichov vnímal Neville Chamberlain, však vydržel jen necelý rok. Po [[Invaze do Polska (1939)|německém přepadení]] britského spojence Polska 1. září 1939 začala [[druhá světová válka]]. Německo na jaře 1940 pokořilo Francii a vláda nového britského premiéra [[Winston Churchill|Winstona Churchilla]] jen stěží stačila [[Operace Dynamo|evakuovat svá vojska]] z kontinentu. Pozemní boje opět probíhaly mimo Britské ostrovy, ty však zažily bombardování, leteckou [[Bitva o Británii|bitvu o Británii]] (1940) i útoky střelami [[V-1]] a [[V-2]]. V Londýně sídlila [[Prozatímní státní zřízení|exilová vláda Československa]] a její vojáci bojovali bok po boku Britů; k jejich úspěchům patřilo [[Atentát na Heydricha|zabití nacistického pohlavára Heydricha]] (1942). [[Bitva o Singapur|Dobytí Singapuru]] Japonci (1942) bylo těžkou ranou britské koloniální říši. Britové a jejich západní spojenci se roku 1944 [[Bitva o Normandii|vylodili v Normandii]], osvobodili Francii a v květnu 1945 spolu se [[Sovětský svaz|Sověty]] ukončili válku v Evropě. Podíleli se také na jednáních o poválečném uspořádání, jako byla [[Jaltská konference]], a dočasně [[Britská okupační zóna Německa|okupovali část Německa]].