|
'''Jižní Amerika''' je [[Jih|jižní]] část [[Amerika|amerického]] [[kontinent]]u, která se nachází na [[Západní polokoule|západní polokouli]]. Její větší část je na jižní polokouli, menší na severní polokouli (čtyři země – [[Venezuela]], [[Guyana]], [[Surinam]] a [[Francouzská Guyana]] – leží celým svým územím na severní polokouli). Kontinentem prochází [[Zemský rovník|rovník]] a [[obratník Kozoroha]]; kontinent je na západě ohraničen [[Tichý oceán|Tichým oceánem]], [[Atlantský oceán|Atlantským oceánem]] je ohraničen na východě. Jižní Amerika je spojena se [[Severní Amerika|Severní Amerikou]] úzkou [[pevninská šíje|pevninskou šíjí]] většinou nazývanou [[Střední Amerika]]. K propojení kontinentů došlo z geologického hlediska teprve v nedávné době. Na jihu odděluje [[Drakeův průliv]] jižní cíp kontinentu tvořený ostrovem [[Isla Grande de Tierra del Fuego|Ohňová země]] od [[Antarktida|Antarktidy]]. Na jih od Ohňové země se nachází [[Mys Horn|Hornův mys]], který spojuje [[Atlantský oceán|Atlantský]] a [[Tichý oceán]].
Obě Ameriky byly pojmenovány po [[Amerigo Vespucci]]m. Poznal jako první, že země, kterou objevil [[Kryštof Kolumbus]] není [[Indie]], ale nový kontinentkontiu.
Po celé délce západního pobřeží Jižní Ameriky se vypíná pohoří [[Andy|And]]. Na východ od And, směrem do [[vnitrozemí]] se nachází rozlehlé oblasti porostlé [[Tropický deštný les|tropickým deštným lesem]]. Většina jihoamerické pevniny východně od And patří do povodí [[Amazonka|Amazonky]].
K prvnímu osídlení Jižní Ameriky došlo zřejmě přechodem lidí přes pevninský most v dnešním [[Beringův průliv|Beringově průlivu]]. Existují ovšem i náznaky [[Lidská migrace|migrace]] z oblasti jižního Tichého oceánu.
Jihoamerický kontinent byl od [[16. století]] do počátku [[19. století]] téměř zcela rozdělen do kolonií pod [[španělsko]]u a [[portugalsko]]u správou. V současnosti zde existuje 12 nezávislých republik a 3 závislá území: [[Francouzská Guyana]], [[Falklandy]] a [[Jižní Georgie]].
| caption2 = politická mapa
}}
Jižn
Jižní Amerika je napojena na [[Severní Amerika|Severní Ameriku]] 48 km širokou [[Panamská šíje|Panamskou šíjí]]. Za rozhraní obou světadílů se obvykle považuje až státní hranice mezi [[Panama|Panamou]] a [[Kolumbie|Kolumbií]]. Z [[Seznam ostrovů Karibského moře|karibských ostrovů]] se většina přiřazuje k Severní, resp. [[Střední Amerika|Střední Americe]]. Výjimkou je souostroví [[Trinidad a Tobago]], případně též [[Aruba]], [[Curaçao]], [[Bonaire]] a ostrovy spravované jihoamerickými státy.
Nejzazší body na pevnině:
* Severní bod: [[Punta Gallinas]] na poloostrově [[Guajira (poloostrov)|Guajira]] v [[Kolumbie|Kolumbii]] (12° 27' s.š.)
* Jižní bod: [[Froward|Cabo Froward]] na poloostrově [[Brunšvický poloostrov|Brunswick]] v [[Chile]] (53° 54' j.š.)
* Západní bod: [[Punta Pariñas]] v severním [[Peru]] (81° 22' z.d.)
* Východní bod: [[Ponta do Seixas|mys Branco]] v [[Brazílie|Brazílii]] (34° 45' z.d.)
Nejzazší body včetně ostrovů:
* Severní bod: ostrovy [[Los Monjes]] pod správou [[Venezuela|Venezuely]] (12° 30' s.š.)
* Jižní bod: ostrov [[Diego Ramírez]] v [[Drakeův průliv|Drakeově průlivu]] pod správou Chile (56° 32' j.š.)
* Západní bod: [[Darwinův ostrov]] na [[Galapágy|Galapágách]] spravovaných [[Ekvádor]]em (92° 01' z.d.) (Na západě leží [[Velikonoční ostrov]] spravovaný [[Chile]], ten se už ale obvykle nepřiřazuje k Jižní Americe, nýbrž k [[Oceánie|Oceánii]].)
* Východní bod: [[Ilha de Martin Vaz]] pod správou Brazílie (28° 51' z.d.)
== Geografie ==
[[Soubor:Ushuaia 2009.jpg|náhled|[[Ohňová země]] je nejjižnějším výběžkem Jižní Ameriky]]
[[Soubor:Santiago en invierno.jpg|náhled|Na úpatí hřebenů chilských And leží [[Santiago de Chile]]]]
Jihoamerický subkontinent lze rozdělit na tři velké geografické celky:
* [[Velehory|Velehorské]] [[Andy]] na západě
* Tři velké [[Nížina|nížiny]] navýchod od And
* Tři [[pohoří]] východně od And
Na západním pobřeží kontinentu tvoří [[Andy]] nejdelší pevninské pohoří na Zemi. Velehory se táhnou v délce 7 500 km od [[Venezuela|Venezuely]] podél pobřeží Tichého oceánu až k jižnímu cípu [[Patagonie]]. Nejvyšší vrchol And je 6 959 metrů vysoká [[Aconcagua]]. Je zároveň nejvyšší horou Jižní Ameriky a nejvyšší horou mimo [[Asie|Asii]]. Hora leží na hranicích [[Argentina|Argentiny]] a [[Chile]]. Nejnižší bod kontinentu se nachází poblíž města Santa Cruz – Laguna del Carbon 105 metrů pod hladinou světového oceánu. Jižním bodem kontinentu je [[mys Horn]].
Největší nížinou je [[Amazonská nížina]], rovníková tropická nížina, která je odvodňována [[Amazonka|Amazonkou]] spolu s jejími 10 tisíci přítoky. Z And přes celý kontinent na východ tekoucí Amazonka s délkou 7 062 km je nejdelší řeka Jižní Ameriky a je [[Vodnost|nejvodnější]] řekou na Zemi. Na severu kontinentu se nachází Orinocká nížina, která je ohraničená Amazonskou nížinou, [[Guyanská vysočina|Guyanskou vysočinou]] na jihu, Na severu je ohraničená venezuelským pobřežím. Další nížina se nachází na jihu kontinentu, kde řeky [[Paraguay (řeka)|Paraguay]] a [[Paraná (řeka)|Paraná]] tvořící říční systém přitékají se severu z [[Pantanal]]u a přechází subtropickou bažinatou oblast.
Vysočinami jsou [[Guyanská vysočina]], [[Brazilská vysočina]] a [[Východopatagonská vysočina]].
Jižní cíp Jižní Ameriky, tvořený především Argentinou, Uruguayí a Chile, tvoří svébytný region [[Cono Sur]].
=== Geologie a geomorfologie ===
[[Soubor:Aerial view of the Amazon Rainforest.jpg|náhled|vlevo|[[Amazonka]] protékající nížinným deštným pralesem je nejdelší řekou světa]]
[[Soubor:El Tungurahua visto desde Riobamba.JPG|náhled|Erupce vulkánu v Ekvádoru]]
Okraj Jižní Ameriky při pobřeží Tichého oceánu je ovlivňován geologicky [[aktivní okraj|aktivním okrajem]] kontinentu ve formě subdukční zóny. Atlantská strana kontinentu je geologicky pasivní. Východní hory kontinentu mají [[Prekambrium|prekambrický]] základ, který je překryt [[pískovec|pískovcem]]. V nížinných strukturách řek převažují [[třetihory|třetihorní]] a [[čtvrtohory|čtvrtohorní]] sedimenty.Na jihu tvoří patagonská platforma základnu patagonské vysočiny. Orogenní Andy tvoří většinou vrstvy vulkanických sedimentů, poprekambrické sedimenty, a pohoří z doby středního a mladšího prekambria. Region And má díky poloze na geologicky aktivním okraji kontinentu bohatý výskyt [[zemětřesení]] a [[vulkanismus|vulkanismu]]. Jižní Amerika byla dílem prakontinentu [[Gondwana]]. Důkazem je podobnost pobřeží Jižní Ameriky a Afriky, značné množství čediče který vznikl při vytvoření východní okraje kontinentu, stejné linie pískovců a důkazy zalednění v [[perm (geologie)|permu]] a [[karbon]]u. Jižní část kontinentu se vyznačuje několikerým zaledněním ve čtvrtohorách. Geomorfologickými jevy jsou zde [[ledovcové jezero|ledovcová jezera]], [[moréna|morény]] a tvary, které vznikly při tání ledovců.
V Jižní Americe se nachází celosvětově důležité zásoby surovin a minerálů. Těží se zde [[železná ruda]], [[dusičnany|ledek]], [[ropa]], [[uhlí]], [[zlato]] a [[měď]].
=== Klima ===
Klima Jižní Ameriky zahrnuje všechny pásy. Celoroční vliv má [[Peruánský proud|Humboldtův proud]] na západě, tropické pásmo tlakových níží (ITCZ), vznik [[tropická cyklóna|tropických cyklón]] na okraji subtropické tlakové výše a [[pasát]]ové větry. Studený Humboldtův proud má za účinek ochlazení povrchové mořské vody při pobřeží severního [[Chile]] a [[Peru]], což má za následek vytvoření pobřežních [[poušť|pouští]]. Tento fenomén spočívá ve skutečnosti, že ochlazený vzduch vytváří trvalou [[Inverze teploty vzduchu|inverzi]], což vede k vytvoření trvalé [[tlaková výše|tlakové výše]], která nedovolí [[Šíření tepla prouděním|konvenkci]] a tím i srážky. Důsledkem jsou rozsáhlé pouště na pobřeží moře. Rovníková tropická poloha vede v období jižní zimy k vytvoření tropické konvenční zóny v oblasti centrální [[Amazonie]] a má za důsledek silné srážky. V létě se rozšiřuje dále na jih, a tím je tropické pásmo uvnitř bohaté na celoroční dešťové srážky. Taktéž v létě se vytváří kontinentální teplá tlaková níže, která je velmi bohatá na srážky. Jižní okraj tropů je proto velmi bohatý na letní dešťové srážky.
== Jazyky ==
[[Soubor:2015 enero Buenos Aires marcha reclamando Justicia para Nisman (8).JPG|náhled|V [[Buenos Aires]] převažuje španělsky mluvící obyvatelstvo evropského původu]]
[[Soubor:Indian protesters from Vale do Javarí in Belém 2009 1530FP8886.jpg|náhled|Brazilští [[indiáni]]]]
Dvěma hlavními jazyky Jižní Ameriky jsou [[španělština]] a [[portugalština]], přičemž oba zde mají přibližně stejný počet mluvčích. Portugalsky se mluví v Brazílii, zatímco španělsky ve většině ostatních zemí, bývalých španělských koloniích. Další evropské jazyky jsou rozšířeny pouze okrajově: [[angličtina]] v [[Guyana|Guyaně]], [[nizozemština]] v [[Surinam]]u a [[francouzština]] ve [[Francouzská Guyana|Francouzské Guyaně]].
Kromě toho tu existují indiánské jazyky, které mají většinou malý počet mluvčích, mezi výjimky se řadí [[guaraní]], které je úředním jazykem v Paraguayi, a [[kečuánština]] a [[aymarština]] v Peru a Bolívii, které mají každý několik milionů mluvčích.
== Jižní Amerika – geografické rekordy ==
* '''Nejvyšší hora:''' [[Aconcagua]] – 6959 m ([[Argentina]])
* '''Nejvyšší činná sopka:''' [[Ojos del Salado]] – 6893 m ([[Argentina]], [[Chile]])
* '''Nejdelší řeka:''' [[Amazonka]] (zdrojnice – [[Ucayali]], [[Marañón]]) – 7 062 km ([[Brazílie]], [[Kolumbie]], [[Peru]])
* '''Největší jezero:''' [[Titicaca]] – 8 288 km² ([[Bolívie]], [[Peru]])
* '''Největší ostrov:''' [[Isla Grande de Tierra del Fuego|Ohňová země]] – 48 000 km² ([[Argentina]], [[Chile]])
* '''Nejlidnatější stát:''' [[Brazílie]] – 203 429 773 obyvatel (5. místo na světě)
* '''Největší stát:''' [[Brazílie]] – 8 514 877 km² (5. místo na světě)
== Státy Jižní Ameriky ==
| 