Poděbrady: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele Gregoryhage (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je ViktoriaCZ značka: rychlé vrácení zpět |
struktura |
||
Řádek 482:
[[Soubor:Parník král Jiří 2.jpg|náhled|Výletní loď ''Král Jiří'' vyplouvá ze zdymadla v Poděbradech. V pozadí zámek, lávka přes zdymadlo a hydroelektrárna]]
===
Už první osídlení v prostoru Poděbrad bylo ovlivněno existencí strategického přechodu před řeku Labe na trase Kladské cesty. Později byla Kladská cesta přeložena přes Nymburk. Počátkem 19. století se město stalo důležitým dopravním uzlem císařských cest. Po hrázi Předměstského rybníka byla od roku 1817 zbudována erární silnice z [[Praha|Prahy]] do [[Hradec Králové|Hradce Králové]].<ref name="promeny183"> Šmilauerová (2001), s. 183.</ref> Spojení na Hradec Králové je dnes možné po [[dálnice D11|dálnici D11]] s exity 35 (Poděbrady-západ), 39 (Poděbrady-jih) a 42 (Poděbrady-východ) nebo po [[silnice II/611|silnici II/611]] Praha – Sadská – Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové. Na západním břehu řeky se tato silnice křížila se silnicí, vedoucí z [[Kolín]]a do [[Nymburk]]u, dokončená v roce 1836 (dnes [[silnice I/38]]).<ref name="promeny186"> Šmilauerová (2001), s. 186.</ref> Na východ od města vedla další silnice směrem na [[Jičín]], [[Kopidlno]] a [[Trutnov]] (dnešní [[silnice I/32]]). Městem dále procházejí [[silnice II/329]] Pečky – Poděbrady – Netřebice – Křinec a [[silnice II/331]] Poděbrady – Nymburk – Lysá nad Labem – Stará Boleslav.
Na konci roku 2008 nahradil železobetonový silniční most z roku 1953 v centru města most nový, ocelový. Ten navazuje na dlouhý kamenný [[Inundační most v Poděbradech|inundační most]] postavený v letech 1828–1831.<ref name="promeny184"> Šmilauerová (2001), s. 184.</ref> Na západním okraji města, poblíž plnírny Poděbradky, stojí most přes Labe, který je součástí obchvatu Nymburka. Ve Velkém Zboží se nachází plynovodní most. Chodcům a cyklistům slouží železobetonová lávka u vodní elektrárny. Její délka je 122 metrů, hlavní pole nad kanálem má rozpětí 31 metrů, postavena byla v roce 2002. Dále na východ funguje vodovodní most.
Dva mosty vedou také přes železnici. Jeden ve východní části města v ulici Palackého, druhý nadjezd ve čtvrti Koutecká byl otevřen v roce 2015. V rámci modernizace tratě je plánováno vybudování dalšího nadjezdu místo úrovňového přejezdu na Žižkově, a to po roce 2020.
Ve druhé polovině 19. století byla poblíž města postavena významná [[Železnice|železniční trať]] z Kolína do Nymburka. Zprovozněna byla v roce 1870 jako součást [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]]. V roce 1905 byla trať rozšířena na dvoukolejnou, v současnosti je i elektrifikována. Dnes nese označení [[Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín|trať 231]] a vede na trase Praha–Lysá nad Labem–Kolín. Ve městě je v provozu [[železniční stanice Poděbrady]] a místní zastávka [[Velké Zboží]]. Trať má velký význam pro příměstskou dopravu a současně je jako součást sítě tratí zařazených do evropského železničního systému hlavním železničním nákladním tahem. V současnosti zastavuje na hlavním nádraží v pracovní dny 28 rychlíků a 27 osobních vlaků mířících směrem do Nymburka, v opačném směru zde v pracovní dny staví 29 rychlíků a 28 osobních vlaků. Rychlíky spojují město například s Prahou, Kolínem, Hradcem Králové, Ústím nad Labem, Rumburkem nebo Trutnovem.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Traťové jízdní řády | periodikum = ČD.cz
| url = https://www.cd.cz/jizdni-rad/tratove-jizdni-rady/ | datum_přístupu = 2019-05-14}}</ref>
V roce 1903 začala realizace regulace Labe. V letech [[1913]]–[[1918]] bylo v rámci regulace postaveno [[Zdymadlo a vodní elektrárna v Poděbradech|zdymadlo a vodní elektrárna]], jejímž autorem byl poděbradský rodák [[Antonín Engel]]. Až do 90. let 20. století sloužila řeka k dopravě uhlí pro [[Elektrárna Chvaletice|chvaletickou elektrárnu]]. Vodní doprava byla zastavena a dnes se po řece plaví především výletní loď Král Jiří, výletní, sportovní lodě a nově postavené lodě, plující z loděnice ve [[Chvaletice|Chvaleticích]] ke svým majitelům.<ref name="PN: urban">{{Citace periodika
| příjmení = Karbulková
Řádek 513:
}}</ref> Na jih od města je možné využít pro překonání řeky [[Přívoz Oseček]].
{{Upravit}}▼
==== MHD ====▼
Z města vedly autobusové spoje např. do těchto cílů: Broumov, Dobruška, Hradec Králové, Jeseník, Jičín, Kladsko, Kolín, Košice, Liberec, Městec Králové, Michalovce, Mladá Boleslav, Náchod, Nové Město nad Metují, Nymburk, Olomouc, Pec pod Sněžkou, Pečky, Poprad, Praha, Prešov, Svitavy, Špindlerův Mlýn, Trutnov, Vrchlabí, Zlín, Žamberk, Žilina. V některých období jezdila v Poděbradech linka [[Městská autobusová doprava ve Středočeském kraji#Poděbrady|městské autobusové dopravy]]. Poslední pokus o její zavedení proběhl v letech 2002–2003.▼
Ve městě není zavedena městská doprava, částečně ji ale od roku 2016 nahrazuje služba Senior Taxi, která funguje ve všední dny a je nabízena seniorům starším 65 let a držitelům průkazu ZTP nebo ZTP/P.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Hlas Poděbrad
| url = https://www.facebook.com/hlaspodebrad/posts/1297334300282596
}}</ref>
▲{{Upravit}}
▲==== Autobusová doprava ====
▲Z města vedly autobusové spoje např. do těchto cílů: Broumov, Dobruška, Hradec Králové, Jeseník, Jičín, Kladsko, Kolín, Košice, Liberec, Městec Králové, Michalovce, Mladá Boleslav, Náchod, Nové Město nad Metují, Nymburk, Olomouc, Pec pod Sněžkou, Pečky, Poprad, Praha, Prešov, Svitavy, Špindlerův Mlýn, Trutnov, Vrchlabí, Zlín, Žamberk, Žilina. V některých období jezdila v Poděbradech linka [[Městská autobusová doprava ve Středočeském kraji#Poděbrady|městské autobusové dopravy]]. Poslední pokus o její zavedení proběhl v letech 2002–2003.
== Průmysl a firmy ==
| |||