Románská architektura v Česku: Porovnání verzí

OpravyPřestavba [[Pražský hrad|Pražského hradu]] začalyzačala za [[Soběslav I.|Soběslava]] (kamenná hradba s věžemi, hradní palác), k největší aktivitě však došlo za krále [[Vladislav II.|Vladislava II.]] Hradní palác byl přestavěn podle vzoru německých [[Falc (hrad)|falcí]], do dnešní podoby byla přestavěna [[Bazilika svatého Jiří|bazilika sv. Jiří]]. Významné stavby vznikly i mimo [[Pražský hrad]], především první kamenný most v [[Praha|Praze]], zvaný dle Vladislavovy manželky [[Juditin most]], s dochovanou [[Malostranská mostecká věž|Malostranskou mosteckou věží]] (s monumentálním [[Románský sloh|románským]] [[reliéf (sochařství)|reliéfem]] povýšení [[Vladislav II.|Vladislava II.]] na [[král]]e).

Na [[Morava|Moravě]] vznikala v té době výstavná [[biskupArcidiecéze olomoucká|biskupská]]ská sídla. V [[Olomouc]]i vystavěl [[Jindřich Zdík]] novou trojlodní [[Katedrála svatého Václava|baziliku sv. Václava]] ([[1100]]-[[1131]]), k níž přenesl sídlo od (dnes zaniklého) kostela sv. Petra. Zdivo baziliky tvoří základ dnešního dómu; do dnešního dne se dochovaly části [[biskup]]skéhoZdíkův palác|biskupského paláce]] s nádherně profilovanými sdruženými okny (porýnský vliv). Podobný dóm na brněnském hradě (dnes [[Petrov (Brno)|Petrov]]) později zanikl.

Za vlády [[Vladislav II.|Vladislava II.]] k nám byly povolány nové [[Řád (církev)|mnišské řády]]. V roce [[1140]] byl na pražském [[Strahov (Praha)|Strahově]] založen [[Strahovský klášter|klášter '''premonstrátů''']]. Byla zde vybudována monumentální trojlodní bazilika s dvouvěžovým průčelím, [[transept|příčnou lodí]] na východě a třemi [[Apsida (architektura)|apsidami]]. Stavba byla [[Svěcení#Svěcení kostela|vysvěcena]] v roce [[1182]], řada prvků se v [[baroko|barokní]] přestavbě dochovala dodnes. Kostel, stavěný po vzoru německých [[Řád premonstrátských řeholních kanovníků|premonstrátských]] bazilik, se stal vzorem pro řadu staveb mladších. Ve stejném roce (1140) byl založen [[Klášter Doksany|klášter premonstrátek v Doksanech]]. Na stavbě místní trojlodní baziliky se projevily poprvé italské vzory ([[Apsida (architektura)|apsidy]] po stranách boční lodi, [[věž]] nebo [[kupole]] nad křížením, slepé arkády jako členění zdi), výrazně se uplatnila architektonická plastika. Doksanská stavební huť měla velký význam v severozápadních Čechách, kde pod jejím vlivem vznikla tzv. [[#doksanská skupina kostelů]] (viz dále). V roce [[1148]] vystřídali premonstráti [[Řád svatého Benedikta|benediktini]] (od [[1139]]) v klášteře v [[Želiv]]i, kde vystavěli velkolepou trojlodní baziliku (dnes [[gotika|gotická]] stavba, upravená v [[baroko|baroku]] [[Jan Blažej Santini-Aichel|J. Santinim]]).

U [[Juditin most|Juditina mostu]] byla založena [[komenda]] '''[[Maltézský řád|johanitů]]''', u níž byla v letech [[1165]]-[[1182]] vybudována trojlodní bazilika s [[transept|příčnou lodí]] a třemi [[Apsida (architektura)|apsidami]].

V roce [[1142]] byl založen '''[[Cisterciácký řád|cisterciácký]]''' [[klášter]] v [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedlci u Kutné Hory]]. Románská bazilika tohoto kláštera byla později zničena (současná stavba je [[gotika|gotická]], s [[baroko|barokní]] přestavbou). V roce [[1144]] byl založen další [[Klášter Plasy|cisterciácký klášter v Plasech]], kde byla vystavěna trojlodní bazilika v letech [[1154]]-[[1204]] (dnes zachována dispozice a zdivo v [[baroko|barokní]] přestavbě). Jen zlomky stavby se zachovaly z cisterciáckého kláštera v [[Nepomuk]]u ([[1142]]-[[1153]]).

Již začátkem [[12. století]] začínají na českém území vznikat první [[hrad]]y. Nejstarším našim hradem je [[Přimda (hrad)|Přimda]] (připomínán v roce [[1124]]), z nějž se zachovala mohutná hranolová [[věž]]. K významným podnikům patřila stavba [[biskup]]ského hradu v [[Roudnice nad Labem (zámek)|biskupského hradu v Roudnici nad Labem]] (po roce [[1180]] podle francouzských vzorů, se 7-87–8 válcovitými věžicemi po obvodu; později zcela přestavěn).

Ve [[12. století|dvanáctém století]] vznikají u nás první kamenné městské domy. Obvykle mají v přízemí jednu až tři místnosti s klenbou či stropem, případně klenuté čtyřmi poli na střední sloup. Patrové místnosti byly plochostropé, [[průčelí|průčelní]] stěny (do ulice) hladké. Krásné [[Románské domy v Praze|příklady se dochovaly ve [[Staré Město (Praha)|Starém Městě v Praze]] (domy[[Andělská kolej]] čp. 16 a [[Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad|Řetězová 222]]).