Dusík: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava |
m překlepy; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
{{neověřeno}}
{{Infobox - chemický prvek
<!-- tabulka ( + část obecné) -->
| značka = N | protonové číslo = 7
| nukleonové číslo = 14
| název = Dusík
| latinsky = Nitrogenium
| nad =
| pod = [[Fosfor|P]]
| vlevo = [[Uhlík]]
| vpravo = [[Kyslík]]
| dolní tabulka = ano
<!-- obecné -->
| chemická skupina = Nekovy | číslo CAS = 7727-37-9
| skupina = 15
| perioda = 2
| blok = p
| koncentrace v zemské kůře = 20 až 30 ppm
| koncentrace v mořské vodě = 0,5 mg/l
| obrázek = Liquidnitrogen.jpg
| popisek = Tekutý dusík
| emisní spektrum = Nitrogen_Spectra.jpg
| vzhled = Bezbarvý plyn
<!-- Atomové vlastnosti -->
| relativní atomová hmotnost = 14,0067 | atomový poloměr = 65 pm
| kovalentní poloměr = 75 pm
| Van der Waalsův poloměr = 155 pm
| elektronová konfigurace = [He]2s<sup>2</sup>2p<sup>3</sup>
| oxidační čísla = −III, −II, −I, I, II, III, IV, V (silně kyselý)
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
| skupenství = [[Plyn]]né | krystalografická soustava = Šesterečná
| hustota = 1,2506 kg/m<sup>3</sup>
| tvrdost =
| magnetické chování = [[Diamagnetismus|Diamagnetický]]
| teplota tání = −210,01
| teplota varu = −195,80
| molární objem = 13,54×10<sup>−6</sup> m<sup>3</sup>/mol
| skupenské teplo tání = 0,3604 kJ/mol
| skupenské teplo varu = 2,7928 kJ/mol
| tlak syté páry = 100 Pa při 46K
| rychlost zvuku = Při 298,15K 334 m/s
| měrná tepelná kapacita = 1040 Jkg<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup>
| elektrická vodivost =
| měrný elektrický odpor =
| tepelná vodivost = 25,83×10<sup>−3</sup> W⋅m<sup>−1</sup>⋅K<sup>−1</sup>
| standardní elektrodový potenciál =
| elektronegativita = 3,1
| spalné teplo na m3 =
| spalné teplo na kg =
| ionizační energie = 1 402,3 kJ/mol
| ionizační energie2 = 2 856 kJ/mol
| ionizační energie3 = 4 578,1 kJ/mol
| iontový poloměr = <!-- Izotopy -->
| izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop
| nukleonové číslo = 13
| značka = N
Řádek 73 ⟶ 77:
| počet neutronů = 8
}}
<!-- Bezpečnost -->
| symboly nebezpečí = | R-věty =
| S-věty =
}}
'''Dusík''', chemická značka '''N''' (''lat. Nitrogenium'') je [[plyn]]ný [[chemický prvek]], tvořící hlavní složku [[Země|zemské]] [[atmosféra|atmosféry]]. Patří mezi [[biogenní prvky]], které jsou základními stavebními kameny živé hmoty.
Řádek 114 ⟶ 119:
* Nejvýhodnější laboratorní příprava čistého dusíku se provádí zahříváním koncentrovaného roztoku dusitanu amonného nebo směsi roztoku chloridu a dusitanu amonného. Aby se odstranily stopy přimíšených oxidů dusíku, promývá se dusík směsí [[Dichroman draselný|dichromanu draselného]] a [[kyselina sírová|kyseliny sírové]].
: NH<sub>4</sub>NO<sub>2</sub> → N<sub>2</sub>+2 H<sub>2</sub>O
* Často se ještě dusík v laboratoři připravuje vedením vzduchu přes rozžhavenou [[měď]]. Měď reaguje s [[kyslík]]em a vzniká černý [[oxid měďnatý]]. Vzniklý dusík není úplně čistý, protože vzduch obsahuje okolo 1 % [[argon]]u a dalších vzácných a netečných plynů. Tomuto dusíku se říká
* Další možná příprava dusíku v laboratoři, při které získáme obzvláště čistý dusík, je tepelný rozklad amoniaku. Při tomto postupu vedeme amoniak přes práškový nikl při teplotě 1000 °C. [[Vodík]] poté od dusíku oddělíme na základě odlišných teplot varu.
=== Průmyslová výroba ===
* Dusík se dříve technicky připravoval vedením vzduchu přes rozžhavené uhlí nebo koks, čímž se kyslík spálí na oxid uhličitý. Oxid uhličitý se následně od dusíku odstraní promýváním ve vodě. Takto získaný dusík obsahuje okolo 1 % vzácných a dalších netečných plynů a nazývá se
* Dusík se dnes prakticky výlučně vyrábí nízkoteplotní rektifikací zkapalněného [[vzduch]]u a tvoří přitom spíše přebytky při výrobě více žádaného [[kyslík]]u. Při postupném ochlazování nejprve dochází k oddělení kapalného CO<sub>2</sub>. Dále dochází ke zkapalnění kyslíku s dusíkem, případně ještě argonem. Helium zůstává plynné a tím je ze směsi odděleno (vč. jiných vzácných plynů). Kapalná směs je pak dělena v rektifikační koloně. Představa o frakční destilaci vyučovaná na základních a středních školách je jen zjednodušením a má daleko k průmyslové realitě. Taková velkokapacitní výroba dusíku v rámci ČR je realizována např. v průmyslové zóně [[Záluží (Litvínov)|Litvínov-Záluží]] (areál spol. [[Unipetrol]] RPA). Kromě přímého expedování se přímo v areálu využívá např. k výrobě amoniaku a také jako důležitý prvek zajišťující bezpečnost umístěných chemických výrob.
| |||