Salomena z Bergu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎top: úprava infoboxu
m typo
Řádek 47:
{{Příbuzný|dcera|[[Richenza Polská (1116)|Richenza Polská]]}}
}}
'''Salomena z Bergu''' ([[polština|polsky]] ''Salomea z Bergu'', [[němčina|něm.]] ''Salome von Berg''), [[1093]]/[[1101]] - [[27. červenec]] [[1144]], [[Łęczyca]]) byla druhou manželkou polského knížete [[Boleslav III. Křivoústý|Boleslava III. Křivoústého]].
 
Salomena byla dcerou švábského hraběte Jindřicha z Bergu (poblíž města Ehingen). Její dvě sestry byly provdané za [[Přemyslovci|Přemyslovce]], [[Richenza z Bergu|Richenza]] se stala manželkou českého knížete [[Vladislav I.|Vladislava I.]] a [[Žofie z Bergu|Žofie]] údělného knížete [[Ota II. Olomoucký|Oty II. Olomouckého]].
Řádek 56:
Z manželství s Boleslavem III. se Salomeně narodilo šest synů: Lešek (1115 – před 1131), Kazimír (starší), [[Boleslav IV. Kadeřavý|Boleslav]], [[Měšek III. Starý|Měšek]], [[Jindřich Sandoměřský|Jindřich]] a [[Kazimír II. Spravedlivý|Kazimír]]; zřejmě také i šest dcer (Richsa, dcera neznámého jména, Gertruda, Dobroněga Ludgarda, Judita a Anežka).
 
Dne [[28. říjen|28. října]] [[1138]] Boleslav Křivoústý zemřel. Krátce před smrtí vyhlásil [[Testament Boleslava Křivoústého|svou závěť]], kterou do polského nástupnictví zavedl princip [[seniorát]]u. Polsko rozdělil na [[Údělné knížectví|úděly]] pro jednotlivé syny, přičemž nejstaršímu z nich náležel seniorský úděl v [[Malopolsko|Malopolsku]] s metropolí [[Krakov]]em. Boleslavův syn z prvního manželství [[Vladislav II. Vyhnanec]] získal jakožto senior dynastie Malopolsko, část [[Velkopolsko|Velkopolska]] a další území; potomci Salomeny získali ostatní úděly: [[Boleslav IV. Kadeřavý]] obdržel [[Mazovsko]] a [[Měšek III. Starý]] zbylou část Velkopolska. Boleslav se sice snažil zajistit jednotu státu do budoucna a zároveň ji sladit s odstředivými snahami a ambicemi jednotlivých členů rodu, byl to však jen kompromis odsouzený k brzkému zániku. Vrchní vláda v Polsku rychle slábla, až roku [[1146]] zanikla zcela.
 
Mladší synové z manželství se Salomenou [[Jindřich Sandoměřský]] a [[Kazimír II. Spravedlivý]] jako neplnoletí zůstali na dvoře své matky Salomeny v [[Łęczyca|Łęczyci]]. Jindřich měl po dosažení plnoletosti obdržet z rukou seniora [[Sandoměř]], kdežto Kazimír jakožto pohrobek nebyl v závěti vůbec uveden (později se stal knížetem sandoměřským a nakonec polským seniorem).