Fyzikální veličina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Označení veličin: -nepatřičná self-reference (která navíc není pravda, jestli dobře chápu, tak pisatel hledá \boldsymbol) |
m →Skaláry, vektory a tenzory: typo |
||
Řádek 32:
* '''Skalární veličiny''' (tj. [[skalár]]y) jsou určeny svou velikostí a [[Fyzikální jednotka|jednotkou]], přičemž nezávisí na volbě [[Soustava souřadnic|souřadné soustavy]], v níž je daná veličina měřena. Příklad: [[hmotnost]], [[elektrický náboj]].
* '''Vektorové veličiny''' (tj. [[vektor]]y) jsou určeny svou velikostí, jednotkou a směrem. Vektory můžeme také chápat jako jisté rozšíření pojmu fyzikální veličina na uspořádanou ''n''-tici číselných hodnot se stejnou [[Fyzikální jednotka|jednotkou]], kde ''n'' značí počet tzv. složek. Pro určení směru je totiž potřeba udat tolik složek, jako je počet os [[Soustava souřadnic|souřadné soustavy]]. Ve složkovém zápisu nám proto postačí u složek jeden index. V písmu vyznačujeme vektorové veličiny buď '''tučně''' (boldface) anebo šipkou nad příslušným písmenem, např. <math>\
* '''Tenzorové veličiny''' (tzv. [[tenzor]]y). jsou určeny počtem hodnot (složek) rovným počtu os [[Soustava souřadnic|souřadné soustavy]] umocněným na tzv. řád tenzoru. Můžeme je také chápat jako další rozšiřování pojmu fyzikální veličina na uspořádanou ''n''-tici vektorů, či ''n''-tici takových ''n''-tic vektorů apod., kde ''n'' značí počet tzv. složek. Ve složkovém zápisu nám postačí u složek tolik indexů, jaký je řád tenzoru. (Proto můžeme vektor nazvat též tenzorem 1. řádu a skalár tenzorem nultého řádu.) V písmu používáme zpravidla složkového zápisu (výjimečně se u tenzorů 2. řádu setkáváme se zápisem s oboustrannou šipkou nad příslušným symbolem), např. <math>\tau_{ij}</math>, <math>R^{ij}_{kl}</math>. Příklad: [[tenzor napětí]], Riemannův tenzor křivosti.
| |||