Otevřít hlavní menu

Změny

Přidány 4 bajty ,  před 8 měsíci
m
* '''Skalární veličiny''' (tj. [[skalár]]y) jsou určeny svou velikostí a [[Fyzikální jednotka|jednotkou]], přičemž nezávisí na volbě [[Soustava souřadnic|souřadné soustavy]], v níž je daná veličina měřena. Příklad: [[hmotnost]], [[elektrický náboj]].
 
* '''Vektorové veličiny''' (tj.&nbsp;[[vektor]]y) jsou určeny svou velikostí, jednotkou a&nbsp;směrem. Vektory můžeme také chápat jako jisté rozšíření pojmu fyzikální veličina na uspořádanou ''n''-tici číselných hodnot se stejnou [[Fyzikální jednotka|jednotkou]], kde ''n'' značí počet tzv.&nbsp;složek. Pro určení směru je totiž potřeba udat tolik složek, jako je počet os [[Soustava souřadnic|souřadné soustavy]]. Ve složkovém zápisu nám proto postačí u složek jeden index. V&nbsp;písmu vyznačujeme vektorové veličiny buď '''tučně''' (boldface) anebo šipkou nad příslušným písmenem, např. <math>\mathbfboldsymbol{F}</math> nebo <math>\vec{F}</math>. Příklad: [[síla]], okamžitá [[rychlost]].
 
* '''Tenzorové veličiny''' (tzv.&nbsp;[[tenzor]]y). jsou určeny počtem hodnot (složek) rovným počtu os [[Soustava souřadnic|souřadné soustavy]] umocněným na tzv. řád tenzoru. Můžeme je také chápat jako další rozšiřování pojmu fyzikální veličina na uspořádanou ''n''-tici vektorů, či ''n''-tici takových ''n''-tic vektorů apod., kde ''n'' značí počet tzv.&nbsp;složek. Ve složkovém zápisu nám postačí u&nbsp;složek tolik indexů, jaký je řád tenzoru. (Proto můžeme vektor nazvat též tenzorem 1.&nbsp;řádu a&nbsp;skalár tenzorem nultého řádu.) V&nbsp;písmu používáme zpravidla složkového zápisu (výjimečně se u&nbsp;tenzorů 2.&nbsp;řádu setkáváme se zápisem s oboustrannou šipkou nad příslušným symbolem), např.&nbsp;<math>\tau_{ij}</math>, <math>R^{ij}_{kl}</math>. Příklad: [[tenzor napětí]], Riemannův tenzor křivosti.