Vlasenica: Porovnání verzí

'''Vlasenica''' (v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Власеница''') je obec v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]], která se nachází ve východní části [[Republika srbská|Republiky srbské]]. Podle [[sčítání lidu v Bosně a Hercegovině (2013)|sčítání lidu]] z roku [[2013]] měla 7228 obyvatel.

Ve [[středověk]]u bylo území dnešního města součástí [[středověk]]é župy [[Birač]], která je poprvé připomínána k roku [[1219]]. Feudálními vlastníky těchto území byly rody Pavlovićů, Diničićů, Zlatonosovićů a Orlovićů, které zde vlastnily početné pevnosti a sídla.

V roce [[1463]] padlo město se svým okolím pod [[Osmanská říše|tureckou]] [[Expanze Osmanské říše na Balkán|nadvládu]]. Na místě současného města existovala osada Birač, která je takto uváděna na historických mapách až do konce [[18. století]]. Současný název města pochází podle trávy Vlasulja, která roste v okolí. Sídlo osmanského soudce zde bylo zřízeno v roce [[1765]]. Administrativně byla součástí [[Zvornik|zvornické]] [[Zvornická kapetanie|kapetanie]].

Od roku [[1842]] měla Vlasenica telegrafní a telefonní spojení i poštu. V okolí města působili [[hajduk|hajduci]], kteří se soustředili především v okolních horách a na území [[Srbsko|Srbska]] za řekou [[Drina|Drinou]]. V roce [[1912]] měla Vlasenica 1962 obyvatel.

Během [[první světová válka|první světové války]] zde došlo k bitvě mezi [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherským]] a [[Srbsko|srbským]] vojskem. Ve Vlasenici se nacházela kasárna s rakouskými vojáky. Vzhledem k blízkosti hranice s nepřítelem bylo území strategicky významné; probíhala zde trasa zásobování rakouských vojsk na území Srbska během tamní okupace. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město součástí [[Nezávislý stát Chorvatsko|nezávislého státu Chorvatsko]], čas od času jej však obsazovali [[Jugoslávští partyzáni|partyzáni]]. V [[červen 1943|červnu]] [[1943]] zde provedli útok a město obsadili.