Pracovní neschopnost: Porovnání verzí

Stav dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, nebo jemu nařízené [[karanténa|karantény]] je spojen s poskytnutím náhrady mzdy nebo platu v případě, že [[zaměstnanec]] splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o [[Nemocenské pojištění|nemocenském pojištění]].<ref name=":0">Ministerstvo práce a sociálních věcí. Příručka pro personální a platovou agendu. http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB039#IX.1.1.1</ref>

* Krátkodobě nemocní – Z náhrady mzdy jsou až do 1. června roku 2019 vyjmuti krátkodobě pracovně neschopní zaměstnanci. První tři dny marodí bez náhrady. <ref name=":2" />

* Dlouhodobě pracovně neschopní důchodci – Zaměstnaní [[Důchodce|starobní důchodci]] nebo příjemci [[Invalidní důchod|invalidního důchodu III. stupně]] mají nárok na náhradu mzdy pouze o maximální délce 70 dní během jedné pracovní neschopnosti nebo maximálně 70 dní v několika pracovních neschopnostech za jeden kalendářní rok.

* Nezaměstnaní – [[Nezaměstnanost|Nezaměstnaní]] nemají nárok na pobírání náhrady za mzdu. Výjimkou je sedmidenní ochranná lhůta od ukončení pracovního poměru. V této lhůtě má nezaměstnaný ještě nárok na náhradu mzdy a nemocenské dávky.

* Živnostníci – [[Osoba samostatně výdělečně činná|Osoby samostatně výdělečně činné]] mají nárok od 15. dne nemoci na nemocenské dávky od státu pouze za předpokladu, že si dobrovolně platí [[nemocenské pojištění]].

* Pracující na dohodu – Na náhradu za mzdu nemá pracující nárok, pokud pracuje na [[Dohoda o provedení práce|dohodu o provedení práce]] a měsíčné nevydělává více než 10000 Kč. Také pracující na [[Dohoda o pracovní činnosti|dohodu o pracovní činnosti]] s měsíčním příjmem pod 2499 Kč nemají nárok na náhradu mzdy.