Europoidní rasa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{bibliografie}}
'''Europoidní, bílá''' či '''kavkazoidní rasa, typ''' či '''plemeno''' či '''odrůda,''' kam patří lidé označovaní jako '''běloši''', '''bílí''' či '''europoidi''', je označení lidí typově podobných původnímu obyvatelstvu Evropy.<ref name="dictionary1">[http://www.askoxford.com/concise_oed/white?view=uk White], from the ''Compact Oxford English Dictionary''.</ref> Vedle lidí [[Evropa|evropského]] původu sem bývají zařazováni také lidé pocházející z [[Blízký východ|Blízkého Východu]], [[Severní Afrika|severní Afriky]], [[střední Asie]]. Po fyzické stránce se jako znaky tohoto plemene často udávají například světlé zbarvení kůže; úzký a často kupředu vystupující nos; úzký nebo středně široký obličej s poměrně úzkými rty; dobře vyvinuté ochlupení, jehož součástí jsou mírně vlnité vlasy schopné dorůst do značné délky.
[[Shluková analýza]] prokázala, že mezi lidskými populacemi lze identifikovat několik základních skupin, jejichž příslušníci se sobě geneticky navzájem výrazně podobají. Genetický shluk (klastr) zahrnující Evropu, severní Afriku a jihozápadní Asii odpovídá geografickému rozšíření europoidní rasy definované dříve na základě antropologických znaků.<ref>N. Rosenberg a kol.: Clines, clusters, and the effect of study design on the inference of human population structure. PLoS Genetics (2005) 1: str. 660-671</ref> Populaci na území, kde žijí lidé s europoidními rysy, lze rozdělit do tří hlavních genetických podtypů (evropský, středoasijsko-indický a severoafricko-předovýchodní). K odlišení regionálních populačních shluků přitom dostačuje jen asi 40 vhodně zvolených genetických znaků.<ref>L. Bastos-Rodriguez a kol.: The Genetic Structure of Human Populations Studied Through Short Insertion-Deletion Polymorphisms. Annals of Human Genetics, vol. 70 (Pt5), September 2006, str. 658-665</ref>
Řádek 9:
Jižní větev europoidní rasy představují lidé s vyšším stupněm pigmentace (tmavší pokožka, tmavé vlasy a oči) a nižším tělesným vzrůstem. Tito lidé obývají jednak Středomoří, tj. žijí na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském]] ([[Portugalci]], [[Španělé]]) a [[Apeninský poloostrov|Apeninském poloostrově]] ([[Italové]]), v [[Řecko|Řecku]], na středozemních ostrovech.{{Fakt/dne|20100222193507}}
Polovina evropského obyvatelstva nacházející se mezi severní a jižní větví europoidní rasy tvoří rasově rozsáhlou přechodnou zónu s výskytem antropologických znaků společných pro obě větve. Proto bývá někdy toto rozsáhlé evropské teritorium členěno na rasové skupiny. Ve Skandinávii to je severní (nordická) rasová skupina (vysoká atletická postava, oválná tvář, světlé vlasy a oči, úzký rovný nos, dlouhá lebka) a částečně v severských zemí a Vestfálska fálská (cromagnoidní) rasová skupina (vysoká robustní postava, široký obličej, světlé vlasy a oči, středně široký nos, dlouhá lebka), v [[Pobaltí]] baltická rasová skupina (střední podsaditá postava, okrouhlá tvář, světlé vlasy a oči, prohlý středně široký nos, krátká lebka), na [[Balkán
Velké kontinentální migrace vedly k výraznému rozšíření europoidní rasy do celého světa. Největší soustředění je patrné v [[Severní Amerika|Severní Americe]], kam migrovali lidé především ze severní větve ([[Britové]], [[Němci]]) a přechodné rasové zóny střední Evropy ([[Češi]], [[Slováci]], [[Poláci]]). Do zemí Latinské Ameriky migrovali naopak lidé z jižní větve (Španělé, Portugalci, Italové). Podobně velmi silné zastoupení europoidní rasy se nachází v Austrálii a na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]]. V [[Austrálie|Austrálii]] až do 70. let 20. století existovala White Australia policy, tedy omezení nebělošské imigrace do země.
== Europoidní znaky na lebce ==
[[Soubor:Eva Habermann.jpg|
Lebka čistě europoidního původu se od lebky čistě negroidního nebo mongoloidního původu liší už na první pohled.
Řádek 36:
{{Pahýl}}
{{Lidské rasy}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Lidské rasy]]
| |||