Verze z 7. 1. 2019, 13:29 editovat OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 117 318 editací m Editace uživatele 80.250.6.118 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je František Šťastný značka: rychlé vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 2. 2019, 09:31 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - budova \| název = Klementinum \| obrázek = Klementinum průčelí 7.jpg \| popisek = Klementinum, východní strana, vstup z [[Mariánské náměstí (Praha)\|Mariánského náměstí]] \| využití = [[Národní knihovna České republiky\|Národní knihovna ČR]] \| obec = Praha \| země = Česko \| zeměpisná šířka = 50.0863889 \| zeměpisná délka = 14.4155556 \| stavitel = císař [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinanda I.]] \| další majitelé = \| současný majitel = návrhářská škola \| sloh = [[Barokní architektura\|baroko]] \| architekt = [[Johann Lucas von Hildebrandt]], [[Carlo Lurago]], poté a jeho synovec [[Lurago\|Francesco Lurago]], [[Giovanni Domenico Orsi]]. Tiskárna od roku 1709 [[Pavel Ignác Bayer]]. Nový portikus [[Kostel Nejsvětějšího Salvátora (Praha)\|kostela Nejsvětějšího Salvátora]], zřejmě [[František Maxmilián Kaňka]], [[Giovanni Antonio Lurago]]. [[Zrcadlová kaple (Praha)\|Zrcadlová kaple]] s astronomickou věží snad [[František Maxmilián Kaňka]] nebo [[Kilián Ignác Dientzenhofer]]. \| výstavba = 1556, (1722 astronomická věž) \| commonscat = Clementinum Prague }} '''Klementinum''', sídlo [[Národní knihovna České republiky\|Národní knihovny]], je rozlehlý komplex barokních budov nedaleko [[Karlův most\|Karlova mostu]] na [[Staré Město (Praha)\|Starém Městě]] v Praze s hlavním vstupem z [[Mariánské náměstí (Praha)\|Mariánského náměstí]]. Klementinum (dříve psáno ''Clementinum'') postavili [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuité]] u [[Katedrála svatého Klimenta\|kostela svatého Klementa]] jako [[Kolej (ubytovací zařízení)\|kolej]] založenou roku 1556 na podnět krále [[Ferdinand I. Habsburský\|Ferdinanda I. Habsburského]]. Kromě ní se v areálu nacházely školy (gymnázium, Ferdinandova akademie, později sjednocená s [[Univerzita Karlova\|Karlovým učením]]), knihovna, tiskárna, lékárna s laboratoří, [[špitál]] a dvě kaple. Od roku 1622 zde sídlí knihovna Karlových kolejí, základ dnešní Národní knihovny založené v roce 1781. Ta dnes využívá většinu prostor v Klementinu a areál (kromě [[kostel]]ů) také spravuje. Řádek 176: \| vydavatel = Národní knihovna České republiky \| datum přístupu = 2011-7-11 }}</ref> [[matematický sál Klementina\|sál matematický]] nebo [[hudební sál Klementina\|hudební]]. Rovněž zde byla významná [[tiskárna Klementina\|tiskárna]] (jež opět patřila ve své době k největším), hospodářská stavení, ubytovací prostory, budovy pro [[Clo\|cla]] a samozřejmě prostory liturgické: v prvé řadě trojlodní [[kostel Nejsvětějšího Salvátora (Praha)\|kostel Nejsvětějšího Salvátora]] a [[Katedrála svatého Klimenta\|kostel sv. Klimenta]], ke kterému byla přistavěna [[Vlašská kaple Nanebevzetí Panny Marie]], [[Zrcadlová kaple (Praha)\|Zrcadlová kaple]]<ref> {{Citace elektronické monografie \| url = http://nkp.cz/pages/page.php3?page=nkcr_Zrcadlovka.htm Řádek 274: {{Portály\|Architektura a stavebnictví\|Křesťanství\|Praha}} {{Autoritní data}} [[Kategorie:Klementinum\| ]]

Klementinum: Porovnání verzí