Vačice zapotécká: Porovnání verzí

'''Vačice zapotécká''' (''Tlacuatzin canescens'') je druh [[vačice]], která se [[endemit]]ně vyskytuje v [[Mexiko|mexických]] státech [[Oaxaca]] a [[Chiapas]], kde obývážije v okolí [[Tehuantepecká šíje|Tehuantepeckou šíji]] a žije též v údolí v blízkosti města [[Oaxaca de Juárez]]. Během většiny 20. století byla považována za druh obývající rozsáhlejší areál výskytu od [[Kalifornskýzápadního poloostrov|Kalifornského poloostrova]]Mexika až po [[Yucatánský poloostrov]] s izolovanou populací na ostrovech [[Islas Marías]], ale studie z roku 2018 (Cervantes & kol.) tyto populace oddělila na samostatné druhy. Nové pojetí nicméně stále některé instituce, jako [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] nebo [[Integrated Taxonomic Information System]], k lednu 2019 zatím nehodnotí.

}}</ref> V roce 2018 byla provedena molekulární analýza [[DNA]], která přehodnotila dlouho platnou systematiku. Ukázala, že druh ''Tlacuatzin canescens'' je ve skutečnosti [[Monofyletismus|monofyletická]] skupina několika druhů, které rozdělila do pěti [[klad]]ů, jež divergovalyse rozrůznily během [[pleistocén]]u. Navrhla osamostatnit druhy ''T. gaumeri'', ''T. insularis'' a ''T. sinaloae'' a uznat nový druh pojmenovaný ''Tlacuatzin balsasensis''.<ref name="cervantes" /> [[Integrated Taxonomic Information System]] nebo [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] se nicméně ještě v lednu 2019 držely staré systematiky.<ref>{{Citace elektronické monografie

Vačice zapotécká je druh [[neotropická oblast|neotropické oblasti]]. Podle studie z roku 2018 se vyskytuje v mexických státech [[Oaxaca]] a [[Chiapas]], kde obývá [[Tehuantepecká šíje|Tehuantepeckou šíji]] a žije též v údolí v blízkosti města [[Oaxaca de Juárez]].<ref name="cervantes" /> Podle starší systematiky jednoho druhu se vačice zapotécká vyskytovala na souostroví [[Islas Marías]] při západním pobřeží Mexika a v Mexiku od [[Kalifornskýzápadního poloostrov|Kalifornského poloostrova]]Mexika přes pobřeží až k [[Yucatánský poloostrov|Yucatánskému poloostrovu]], přičemž obývala celkem sedmnáct mexických států.<ref name="mammalian species" /><ref name="adw">{{Citace elektronické monografie

Vhodný [[biotop]] pro vačice zapotécké představují různé typy lesů (lesy vždyzelenéstále zelené, opadavé i poloopadavé, dále suché lesy nebo lesy druhotné), ale mohou se vyskytovat i v křovinatých oblastech, na polích<ref name="iucn" /><ref name="adw" /> nebo na plantážích [[banán|banánů]], [[papája obecná|papáji]] a [[mangovník]]ů. Nadmořská výška se pohybuje nejčastěji pod 1 000 metrů, ale vačice zapotécká může žít až do výšky 2 100 m n. m. Pro oblasti, kde vačice zapotécká žije, je charakteristické sezónní klima s obdobími největších dešťů mezi červencem a říjnem.<ref name="mammalian species" />

Vačice zapotécká patří mezi nejmenší druhy vačic, které se vyskytují na území Mexika.<ref name="adw" /> Celková délka těla i s [[ocas]]em činí 26(20) až 31(30) cm,<ref name="mammalian species" /><ref name="Ceballos">{{Citace monografie

}}</ref> z toho chápavý ocas zabírá asi polovinu celkové délky a může měřit i přes 16 cm. ZákladnaKořen ocasu (asi 1 až 1,5 cm) je pokryta [[srst]]í a zbytek je olysalý.<ref name="mammalian species" /> Délka zadní končetiny činí 1,6 až 2,2 cm,<ref name="Ceballos" /> čtvrtý prst zadní končetiny je delší než ostatní prsty.<ref name="adw" /> [[Ucho]] může měřit až 3 cm,<ref name="Ceballos" /> čenich přibližně 1,3 až 1,6 cm.<ref name="mammalian species" /> Hmotnost dosahuje 20 až 60 g.<ref name="Ceballos" /> [[Lebka]] je široká a krátká, s vyvinutými [[jařmový oblouk|jařmovými oblouky]] (spojení [[lícní kost]]i se [[spánková kost|spánkovou kostí]] a [[horní čelist]]í). [[Patro (ústa)|Patro]] je široké. Největší délka lebky (vzdálenost od mezičelisti až po nejzadnější část lebky) činí zaokrouhleně 3 až 3,7 cm, kondylobazální délka (mezičelist až týlní výběžky) zaokrouhleně 2,9 až 3,5 cm. [[Celkový zubní vzorec]] je: [[Řezák|I]] 5/4, [[Špičák (zub)|C]] 1/1, [[Třenový zub|P]] 3/3 [[Stolička|M]] 4/4 = 50 zubů. První třenový zub je menší než třetí třenový zub a ten je menší než druhý třenový zub.<ref name="mammalian species" /><ref name="adw" />

Vačice zapotécká se vzhledem podobá myši. Uši jsou tenké a široké, očipostrádají srst. Oči jsou výrazné a černé, okolo nich se vyvinuly černé prstence. Na rozdíl od jiných druhů [[vačnatci|vačnatců]] samice vačic zapotéckých postrádají vak,<ref name="adw" /><ref name="Ceballos" /> na břiše je místo toho nahrazen vrstvou srsti, která vak připomíná.<ref name="mammalian species" /> Srst je šedá na končetinách, šedá nebo šedohnědá na hřbetě a spodní část těla má žluto-krémové zbarvení. OkoloU očídospělých jsousamic černése prstenceokolo bradavek rozvíjí oranžovo-žluté znaky. Na ocasu přechází zbarvení do světle hnědé.<ref name="cervantes" /><ref name="adw" /> Tlapy jsou šedivé a nepokrývá je srst.<ref name="cervantes" /><ref name="adw" /> Samci i samice jsou si [[pohlavní dimorfismus|podobní]].<ref name="adw" /> Samci mají varlata, která mohou měřit přes 1 cm, umístěna na přední straně [[penis]]u.<ref name="mammalian species" />

Vačice zapotécká je všežravá, největší část potravy vačic nicméně zahrnuje [[hmyz]]. Preferovanou potravu představují [[brouci]], především zástupci čeledí [[tesaříkovití]] a [[vrubounovití]], a také [[kudlanky]].<ref name="adw" /> Mimoto konzumují ptačí vejce nebo holátka ptáků, potravu představují i menší druhy obratlovců, například někteří [[netopýři]], ještěrky, drobné druhy [[hlodavci|hlodavců]] nebo dokonce někteří [[hadi]]. Z rostlinné potravy konzumují vačice zapotécké [[ovoce]] (banány, fíky), v ekosystému plní úlohu rozptylovačů semen.<ref name="adw" /><ref>{{Citace monografie

}}</ref> Mezi přirozené nepřátele vačice zapotécké patří [[sovy]] a([[sova pálená]]), [[Liška (šelma)|lišky]], [[Nasua|násolové]], [[hadi]] nebo [[puma americká|pumy]]. Před predátory může tento druh chránit maskovací zbarvení, avšak ohledně toho je známo jenom málo informací. Mezi parazity vačic zapotéckých patří druh [[sametka|sametky]] ''[[Eutrombicula batatas]] batatas'',<ref name="adw" /> studie z roku 2012 zkoumající vnější i vnitřní parazity vačic zapotéckých a [[vačice středoamerická|vačic středoamerických]] z mexických států Oaxaca a [[Veracruz (stát)|Veracruz]] objevila také klíšťata druhu ''[[Ixodes]] sinaloa'', [[blechy]] ''Plusaetis mathesoni'' a ''Polygenis martinezbaezi'', [[tasemnice]] z rodu ''Hymenolepis'' a [[hlístice|hlístici]] ''Hoineffia simplicispicula''.<ref>{{Citace periodika