Válka v Zálivu: Porovnání verzí

'''Válka v Zálivu''' či '''válka v Perském zálivu''' ([[2. srpen|2. srpna]] [[1990]] -– [[28. únor]]a [[1991]]), pro operace vedoucí k nahromadění vojsk na území Saúdské Arábie i k její obraně známá jako '''operace Pouštní štít''' a '''operace Pouštní bouře''' (17. ledna 1991 – 28. února 1991), byla ozbrojeným konfliktem mezi [[Irák]]em a koalicí 28 států (včetně [[Československo|Československa]]) v čele s [[Spojené státy americké|USA]], kterým [[Organizace spojených národů|OSN]] poskytla mandát k provedení vojenské operace za účelem osvobození [[Kuvajt]]u.

[[Soubor:Bush troops.jpg|thumb|left|Prezident Bush při návštěvě amerických jednotek v Saúdské Arábii na [[den díkuvzdání]], 1990.]]

Husajn se tedy vydal cestou nátlaku na Kuvajt. Začal otevřeně [[provokace|provokovat]]. Tvrdil, že Iráku náleží ušlý zisk ve výši 22,4 mld dolarů z ukradené ropy těžené Kuvajtem metodou šikmých vrtů u ropného pole [[Rumaila]], které leží na hranici obou států<ref>Toto obvinění Kuvajt demýtizoval jako nezakládající se na pravdě: http://www.kuwait-info.com/sidepages/gulfwar_invasion.asp</ref>, že Kuvajt je historicky (tedy i po roce 1928, kdy byl od něj oddělen) 19. provincií Iráku, apod. V létě 1990 nebyly irácko-kuvajtské vztahy pro USA v centru zájmu -– přesněji řečeno, americký velvyslanec Husajnovi doslova řekl, že spor s Kuvajtem je vnitřní arabská záležitost, která se Spojených států nijak netýká.{{Zdroj?}} Americká zahraniční politika se již řadu let zabývala islámskou revolucí v Íránu, která začala svržením [[Muhammad Rezá Pahlaví|šáha]]. Irák se tehdy jevil jako vhodná protiváha fundamentalistů. Když začala [[irácko-íránská válka]], USA (ale i mnoho dalších států včetně [[Francie]] a [[Rusko|Ruska]]) Saddáma fakticky podporovalo, včetně informací [[Central Intelligence Agency|CIA]] o pohybech íránské armády. Po jasném vyjádření velvyslance USA<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = http://www.globalresearch.ca/gulf-war-documents-meeting-between-saddam-hussein-and-ambassador-to-iraq-april-glaspie/31145}}</ref>, že v případě vojenského zákroku nebude reagovat, se Saddám Husajn odhodlal k vojenské akci.