Válka v Zálivu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 93.89.144.103 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Silesianus značka: rychlé vrácení zpět |
typos |
||
Řádek 20:
| ztráty2 = cca 20 000 až 200 000 padlých<br /> 63 000 zajatců, <br /> Neznámý počet zraněných a zběhlých
}}
'''Válka v Zálivu''' či '''válka v Perském zálivu''' ([[2. srpen|2. srpna]] [[1990]]
Irácká invaze do Kuvajtu, která proběhla [[2. srpen|2. srpna]] [[1990]], se setkala s mezinárodním odsouzením, [[Rada bezpečnosti OSN]] schválila ekonomické sankce proti Iráku. Americký prezident [[George H. W. Bush]] vyslal [[Ozbrojené síly Spojených států amerických|americká vojska]] k obraně [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]], záhy se přidaly další státy. Většinu vojenských sil koalice tvořili Američané spolu se Saúdskými Araby následovaní [[Britské ozbrojené síly|Brity]], Egypťany a [[Armáda Francie|Francouzi]]. Polovinu nákladů operace uhradila Saúdská Arábie.
Řádek 27:
[[Soubor:British soldier during Operation Desert Shield.jpg|left|thumb|Britský voják při ostrém výcviku před útokem]]
[[Soubor:A-4KUs 13Feb1991.jpg|thumb|left|Kuvajtské bitevní letouny [[Douglas A-4 Skyhawk|McDonnell Douglas A-4KU Skyhawk]]]]
[[Soubor:Bush troops.jpg|thumb|left|Prezident Bush při návštěvě amerických jednotek v Saúdské Arábii na [[den díkuvzdání]], 1990
[[Irácko-íránská válka]], která skončila v roce 1988, [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]] a jeho režim finančně zruinovala. Dlužil 15 miliard dolarů [[Kuvajt]]u, přibližně stejnou částku [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábii]] a dalších 10 miliard ostatním věřitelům. Další půjčky mu byly zamítnuty. Jedinou záchranou ze spirály dluhů a úroků byla domácí ropná produkce. Jenže ve stejném roce konce Irácko-íránské války společenství [[OPEC]] schválilo limity produkce svých členských států, což stavělo Saddáma Hussajna do ještě svízelnější situace. Navíc, Kuvajt v této době přesáhl v těžbě ropy svůj limit o 20 % a nepřímo přispěl k tomu, že cena této suroviny vlivem převisu nabídky poklesla, což výnosy z irácké ropné produkce (která tvořila značnou část ekonomiky celé této země) znehodnotilo.
Husajn se tedy vydal cestou nátlaku na Kuvajt. Začal otevřeně [[provokace|provokovat]]. Tvrdil, že Iráku náleží ušlý zisk ve výši 22,4 mld dolarů z ukradené ropy těžené Kuvajtem metodou šikmých vrtů u ropného pole [[Rumaila]], které leží na hranici obou států<ref>Toto obvinění Kuvajt demýtizoval jako nezakládající se na pravdě: http://www.kuwait-info.com/sidepages/gulfwar_invasion.asp</ref>, že Kuvajt je historicky (tedy i po roce 1928, kdy byl od něj oddělen) 19. provincií Iráku, apod. V létě 1990 nebyly irácko-kuvajtské vztahy pro USA v centru zájmu
Spojené státy ihned poté zahájily kampaň za vojenskou intervenci. Prezident USA si pomohl kupříkladu svědectvím kuvajtské dívky Nayirah al-Ṣabaḥ, která před členy výboru pro lidská práva z amerického kongresu vypovídala o údajných zvěrstvech páchaných iráckou armádou (vyndavání dětí z inkubátorů a jejich ponechání na chladné podlaze, kde měly zemřít). To, že jde o dceru kuvajtského velvyslance v USA, odhalil až po válce novinář John MacArthur. Z vyšetřování Human Rights Watch a z výpovědí doktorů zmíněné nemocnice, kde mělo k incidentu dojít a kde Nayirah pracovala vyplývá, že šlo o výmysl.{{Zdroj?}} Tento výmysl byl ale během předválečné kampaně velmi rozšířen a pomohl ovlivnit názory na rozpoutání války.{{Zdroj?}}
|