Židlochovice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie: formulace
Bez shrnutí editace
Řádek 43:
| isbn = 80-200-1225-7
| jazyk =
}}</ref>) jsou malé [[město]] v [[Okres Brno-venkov|okrese Brno-venkov]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]]. Nacházejí se 18&nbsp;km jižně od [[Brno|Brna]], při soutokuústí [[Litava (přítok Svratky)|Litavy]] ado [[Svratka|Svratky]], na západním úpatí nejvyššího kopce [[Výhon (Dyjsko-svratecký úval)|Dyjsko-svrateckého úvaluVýhonu]] Výhonu (355 m n. m.), nejvyššího kopce [[Dyjsko-svratecký úval|Dyjsko-svrateckého úvalu]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel.
 
Jedná se o [[vinařská obec|vinařskou obec]] ve [[Velkopavlovická vinařská podoblast|Velkopavlovické vinařské podoblasti]] ([[viniční trať|viniční tratě]] Prostřední sady, Hačky, Výhon, Vinohrádky, Výšavy, Pastviska).
Řádek 50:
Židlochovice měly do druhé poloviny [[20. století]] poněkud odlišné katastrální hranice než mají v současnosti. [[Mnichovská dohoda]] učinila ze Židlochovic pohraniční město, přičemž tehdy stanovená nová hranice mezi [[nacistické Německo|nacistickým Německem]] a [[Druhá republika|neobsazeným zbytkem Československa]] zabíhala dost hluboko do současného [[intravilán]]u Židlochovic (řada tehdy ještě nezastavěných pozemků v židlochovické lokalitě zvané „Žižkov“ patřila k původnímu [[katastrální území|katastru]] sousední obce [[Vojkovice (okres Brno-venkov)|Vojkovice]], jejíž katastr byl téměř celý zabrán Německem). K [[1. leden|1. lednu]] [[1959]]<ref>Úřední list republiky Československé, ročník 1959, částka 26, str. 296 a 297</ref> pak provedl [[krajský národní výbor]] v Brně svým usnesením ze dne [[12. prosinec|12. prosince]] [[1958]] výraznou úpravu hranice Židlochovic se sousedními obcemi [[Hrušovany u Brna]] a Vojkovicemi právě v lokalitě Žižkova, přičemž k důvodům patřilo 24 postavených či rozestavěných domů na území připojeném k Židlochovicím. Židlochovice při této úpravě svojí hranice získaly od Vojkovic 26,571 hektarů půdy a od Hrušovan 3,687 hektarů půdy. Naopak k Vojkovicím přešlo od Židlochovic 0,1243 hektarů půdy.
 
V roce 1895 byla do Židlochovic postavena krátká [[Železniční trať Hrušovany u Brna – Židlochovice|železniční traťpřípojka ze sousedních Hrušovan]], která sloužila jak osobnímu, tak nákladnímu provozu (cukrovar). Osobní provoz byl na ní zastaven v roce 1979, nákladní vlaky ji posléze postupně také opustily a dráha zůstala nevyužívaná a chátrala, stejně jako prostor židlochovického nádraží. V roce 2018 byla zahájena obnova trati, do Židlochovic mají zajíždětvést vlakyodbočka vlakové linky S3 [[Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje|Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Sůra | jméno = Jan | titul = Po 40 letech se vrátí do Židlochovic osobní vlaky. Oprava a elektrizace trati začala | url = https://zdopravy.cz/po-40-letech-se-vrati-do-zidlochovic-osobni-vlaky-oprava-a-elektrizace-trati-zacala-20174/ | datum vydání = 2018-12-03 | datum přístupu = 2018-12-04 | vydavatel = Zdopravy.cz}}</ref>
 
== Samospráva ==
Řádek 89:
=== Zámek ===
{{Podrobně|Židlochovice (zámek)}}
Původní tvrz přestavěná na zámek – nejprve renesančně, později barokně – současný vzhled je empírový.
 
V 19. století zámek patřil [[Těšínské knížectví|těšínské]] větvi [[Habsbursko-lotrinská dynastie|habsbursko-lotrinského]] císařského rodu, narodila se tu mj. budoucí [[Španělsko|španělská]] královna a regentka [[Marie Kristýna Rakouská|Marie Kristýna]].
 
=== Cukrovar ===