Verze z 2. 11. 2018, 19:13 editovat Haroldův robot (diskuse \| příspěvky) Roboti 91 446 editací m oprava odkazu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 1. 2019, 00:27 editovat zrušit editaci KPX8 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 21 502 editací m →‎Politika Německého císařství: Drobné gramatické opravy. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 83: Vnitřní a zahraniční politický vývoj určoval především první a nejdéle úřadující [[německý kancléř\|říšský kancléř]] [[Otto von Bismarck]], jehož vládu lze rozdělit na [[liberalismus\|liberální]] fázi, ovlivněnou vnitropolitickými reformami a [[Kulturkampf\|kulturním bojem]], a na spíše konzervativní období. Do doby jeho vlády spadá také rozvoj německého [[kolonialismus\|kolonialismu]], z čehož pramenily konflikty s jinými koloniálními velmocemi, zejména s [[Spojené království\|Velkou Británií]]. Éra po Bismarckovi bývá často označována jako vilémovské období, protože nový císař [[Vilém II. Pruský\|Vilém II.]] uplatňoval po Bismarckově propuštění roku 1888 značný vliv na politiku. Mohutné zbrojení a [[militarismus]] mělo za následek ~~nakonec~~ izolaci a bylo nakonec jednou z [[příčiny první světové války\|příčin]] [[první světová válka\|první světové války]]. == Vznik císařství == Řádek 89: O Německém císařství se říká, že vzniklo „krví a železem“. Toto rčení napovídá, že vzniklo díky válkám, které vedlo Prusko se svými sousedy pod vedením [[Otto von Bismarck]]a. Ve válce, kde bojovalo [[Prusko]] a [[Rakousko]] proti Dánsku, (1864) získalo Prusko [[Šlesvicko-Holštýnsko]] (Schleswig-Holstein). Poté následovala válka o vliv v německy mluvících zemích. Tuto [[prusko-rakouská válka\|prusko-rakouskou válku]] (1866) vyhrálo opět Prusko, přičemž rozhodující bitva byla svedena [[bitva u Sadové\|u Hradce Králové]], kde byla rakouská armáda rozdrcena. Důsledkem prusko-rakouské války byl vznik [[Severoněmecký spolek\|Severoněmeckého spolku]], který ovládalo [[Prusko]]. Prusku ovšem překážel ještě jeden soupeř, Francie. ~~Ovšem~~Aby ~~aby~~Bismarck nevypadal ~~Bismarck~~ jako agresor, rozhodl se ke lsti. Zařídil, aby se francouzskému císaři Napoleonovi III. dostala [[emžská depeše]], která ho měla vlákat do války. [[Napoleon III.]] na tento trik skočil a vyhlásil Prusku válku. V roce 1870 vypukla [[prusko-francouzská válka]], kterou Prusko v [[bitva u Sedanu (1870)\|bitvě u Sedanu]] vyhrálo. Francie byla poražena a následky pro níni byly velmi nepříjemné. Kromě finančních reparací, odstoupení Napoleona III. a odevzdání [[Alsasko-Lotrinsko\|Alsaska-Lotrinska]] Prusku museli Francouzi přetrpět ponížení v podobě vyhlášení Německého císařství, které proběhlo přímo u Paříže v zrcadlovém sále ve [[Versailles (zámek)\|Versailles]]. Kancléřem sjednoceného Německa se stal Bismarck. Pro Francii byla tato porážka a její následky natolik ponižující, že to byl jeden z důvodů pro rozpoutání první světové války.{{Fakt/dne\|20100611121801}} == Politika Německého císařství == [[Soubor:Reichsgruendung2.jpg\|vpravo\|náhled\|Vyhlášení německého císařství ([[Anton von Werner]], [[1877]])]] === Vnitřní politika === Německé císařství bylo [[federace\|federací]] států, občas ~~nazývaným~~nazývanou{{Fakt/dne\|20100611121801}} ~~jako~~ quasi-[[konstituční monarchie]], v čele s pruským králem jako dědičným předsedou, ~~majícími~~majícím titul německého císaře (něm. ''Deutscher Kaiser''). Oficiálním jazykem byla [[němčina]]. Stát to byl díky svému válečnému vzniku militaristický ~~stát~~, kde byla služba v armádě považována za čest.{{Fakt/dne\|20100611121801}} Hlavní náplní{{Fakt/dne\|20100611121801}} vnitřní politiky byl [[Kulturkampf]] (boj protestantských elit proti katolické církvi), [[germanizace]] neněmeckých obyvatel (Poláci, Francouzi) a zárodky sociálního státu, ve snaze předejít nepokojům. === Zahraniční politika ===

Německé císařství: Porovnání verzí