Verze z 10. 5. 2018, 18:47 editovat Tomas62 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 124 948 editací m Editace uživatele 85.71.157.113 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jan Kovář BK značka: rychlé vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 12. 2018, 20:43 editovat zrušit editaci Ambroise (diskuse \| příspěvky) 721 editací Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 29: \| poznámka = [Dále jen Hošek (2004)]}}</ref> Tato bohyně se díky své kráse a kouzlům stala jednou z nejmocnějších bohyň, neodolali jí lidé ani bohové. ~~Byla~~Je manželkou boha [[Héfaistos\|Héfaista]], avšak otcem jejích synů [[Fobos (mytologie)\|Foba]], [[Deimos (mytologie)\|Deima]] a [[Erós\|Eróta]] a dcery [[Harmonia\|Harmonie]] ~~byl~~je bůh války [[Arés\|Árés]]. S bohem obchodu a pocestných [[Hermés\|Hermem]] ~~měla~~má syna [[Hermafrodítos\|Hermafrodíta]] a s bohem moře [[Poseidón]]em další dva syny, [[Rhodos (mytologie)\|Rhoda]] a [[Hérofilos\|Hérofila]]. Bohu vína [[Dionýsos\|Dionýsovi]] zplodila syna [[Priapos\|Priapa]]. V antickém umění se stala snad nejčastěji zobrazovanou postavou, jak na mozaikách a vázových malbách, tak sochách a na reliéfech. Nejstarší reliéfní zobrazení Afrodity lze spatřit na tzv. Trůnu Ludovisi z roku [[460 př. n. l.]], kde se vynořuje z mořské pěny. Nejznámějšími sochařskými znázorněními jsou [[Praxiteles\|Praxitelova]] Afrodita Knidská ze [[4. století př. n. l.]] a [[Venuše Mélská\|Afrodita Mélská]] (známější jako Venuše Mélská) z let [[130 př. n. l.\|130]] – [[100 př. n. l.]], která je k vidění v [[paříž]]ské galerii [[Louvre]].

Afrodita: Porovnání verzí