Jindřich Matyáš Thurn: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
jazykové opravy
typo, + port
Řádek 62:
 
== Český pán ==
Za majetky získané dědictvím a sňatkem si v [[Čechy|Čechách]] v roce 1605 koupil panství [[Veliš (okres Jičín)|Veliš]] na [[Jičín]]sku. I přesto, že českým jazykem nevládl, byl přijat mezi [[české stavy]], rychle si získal vůdčí postavení a v roce 1609 se výrazně zapojil do bojů o [[Rudolfův Majestát|Majestát]] císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], který ibyvatelůmobyvatelům českých zemí zaručoval svobodu náboženského vyznání. O několik let později, v roce 1611, se Thurn postavil do čela stavovské armády proti [[Vpád pasovských|vpádu pasovských]] vojsk biskupa [[Leopold V. Habsburský|Leopolda V. Habsburského]].
 
Po smrti krále Rudolfa získal ve službách krále [[Matyáš Habsburský|Matyáše]] další statky a tituly, jako například úřad [[Zemské úřady|karlštejnského purkrabího]]. O tento titul však přišel v roce 1617 při odmítnutí [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] jako českého krále. Za jeho věrné služby protestantskému vyznání čeští stavové udělili Jindřichu Matyášovi titul evangelického defenzora. V roce 1618 byl svolán další stavovský sněm (bez souhlasu panovníka) a Jindřich Matyáš opět vedl ohnivou řeč proti Ferdinandu Štýrskému. Tento spor se vyhrotil 23. května, kdy zástupci opozičních stavů pod vedením Thurna a [[Václav Budovec z Budova|Václava Budovce z Budova]] vtrhli na [[Pražský hrad]] a [[Pražská defenestrace (1618)|vyhodili z okna]] dva přítomné královské [[místodržící]].
Řádek 107:
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Lidé|Novověk}}
 
{{DEFAULTSORT:Thurn, Jindřich Matyáš}}