Cyril a Metoděj: Porovnání verzí

| datum_přístupu = 2018-03-16}}</ref> Tato zpráva byla velmi důležitá pro archeology, kteří se snažili najít Metodějův hrob. Teprve v roce 1957 objevil profesor [[Josef Poulík]] vedle vnitřní zdi trojlodní [[Bazilika|baziliky]] v [[Slovanské hradiště Mikulčice|Mikulčicích]] místo (označované jako ''hrob 580''), které podle některých historiků mohlo patřit Metodějovi nebo podle odhadovaného věku 40 let spíš významnému Mojmírovci, předměty zde nalezené (těžký dvojsečný meč, sekera-bradaticearchaického typu bez hlavice s kaleným ostřím a drážkou vyrobený technikou damaskování, krátký mečík čizvaný sax rovněž s kaleným ostřím a drážkou, vyrobený technikou dýkadamaskování, nožík či břitva, sekera-bradatice, vědro, kování opasku, zlatý gombík) dokládají, že pochovaný patřil k nejvyšší společenské vrstvě [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] první poloviny 9. století. Datování nálezu bylo v rozmezí od poslední třetiny [[8. století]] do třetí čtvrtiny [[9. století]] a bylo upřesněno revizním výzkumem provedeným archeologem [[Lumír Poláček|Lumírem Poláčkem]] v létě roku 2011. Velmož byl pohřben nejpozději v první polovině 9. století. Počátkem srpna 1963 objevil vedoucí archeologického výzkumu tzv. metropolitní výšiny v [[Sady (Uherské Hradiště)|Uherském Hradišti–Sadech]] Vilém Hrubý ve zdivu velkomoravského kostela hrobové dutiny z vnější strany uzavřené přizdívkami. Jedna z nich odpovídá poloze možného hrobu Metoděje, uvedené v písemné zprávě z 9. století. Zde se však našel hrob prázdný, tedy kromě umístění hrobky nic, co by svědčilo o tom, že by zde byl pochován Metoděj, protože na Metoděje byla uvržena [[Interdikt|klatba]] a z hrobu byl krátce po smrti přemístěn.