| datum_přístupu = 2018-03-16}}</ref> Tato zpráva byla velmi důležitá pro archeology, kteří se snažili najít Metodějův hrob. Teprve v roce 1957 objevil profesor [[Josef Poulík]] vedle vnitřní zdi trojlodní [[Bazilika|baziliky]] v [[Slovanské hradiště Mikulčice|Mikulčicích]] místo (označované jako ''hrob 580''), které podle některých historiků mohlo patřit Metodějovi nebo podle odhadovaného věku 40 let spíš významnému Mojmírovci, předměty zde nalezené (těžký dvojsečný meč, archaického typu bez hlavice s kaleným ostřím a drážkou vyrobený technikou damaskovánísekera-bradatice, krátký mečík zvaný sax rovněž s kaleným ostřím a drážkou, vyrobený technikouči damaskovánídýka, nožík či břitva, sekera-bradatice, vědro, kování opasku, zlatý gombík) dokládají, že pochovaný patřil k nejvyšší společenské vrstvě [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]] první poloviny 9. století. Datování nálezu bylo v rozmezí od poslední třetiny [[8. století]] do třetí čtvrtiny [[9. století]] a bylo upřesněno revizním výzkumem provedeným archeologem [[Lumír Poláček|Lumírem Poláčkem]] v létě roku 2011. Velmož byl pohřben nejpozději v první polovině 9. století. Počátkem srpna 1963 objevil vedoucí archeologického výzkumu tzv. metropolitní výšiny v [[Sady (Uherské Hradiště)|Uherském Hradišti–Sadech]] Vilém Hrubý ve zdivu velkomoravského kostela hrobové dutiny z vnější strany uzavřené přizdívkami. Jedna z nich odpovídá poloze možného hrobu Metoděje, uvedené v písemné zprávě z 9. století. Zde se však našel hrob prázdný, tedy kromě umístění hrobky nic, co by svědčilo o tom, že by zde byl pochován Metoděj, protože na Metoděje byla uvržena [[Interdikt|klatba]] a z hrobu byl krátce po smrti přemístěn.
