Jacques Roux: Porovnání verzí

'''Jacques Roux''' ([[21. srpen|21. srpna]] [[1752]], [[Pranzac]] - [[10. únor]]a [[1794]], [[Bicêtre]]) byl [[Francie|francouzský]] [[duchovní]] a [[Revoluce|revolucionář]].

Roux byl katolickým [[farář]]em, který jako jeden z prvních přistoupil na podřízení církve revoluční vládě roku [[1790]] povinnou přísahou na takzvanou [[Civilní ústava duchovenstva|Civilní ústavu duchovenstva]] (''constitution civile du clerge''), stal se členem [[jakobín]]ů a založil roku [[1792]] frakci „[[Enragéti|ZuřivýchZběsilí""]]“ (''Enrages''). Skupina (další představitelé byli např. [[Theophile Leclerc]], [[Jean Varlet]]) byla radikálně levicového zaměření a měla za cíl odstranění chudoby zavedením drakonických hospodářských opatření (mj. i odejmutím půdy a zavedením válečného hospodářství, či uzavřením burzy) a tím dosažení majetkové rovnosti národa. Svým vystupováním si vysloužil přezdívku „Rudý farář“.

Roux patřil mezi královrahy, hlasoval pro smrt krále. Vedl rozhovor s [[Ludvík XVI.|Ludvíkem XVI.]], který jej před odsouzením prosil o doručení balíčku s osobními věcmi [[Marie Antoinetta|Marii Antoinettě]], Roux mu stroze sdělil: „Nejsem zde, abych Vám dělal poslíčka, jsem zde, abych Vás dostal na popraviště“popraviště. V roce [[1792]] byl členem pařížské komuny a v květnu [[1793]] se podílel na povstání [[sansculoti|sansculottů]] proti vládě [[Girondisté|girondistů]]. Svou radikalitou byl výrazně nalevo od [[Hébertisté|Hébertistů]]. Roku 1793 se dostal do boje proti Jakobínům, [[Maximilien Robespierre]] jej nechal na základě obvinění ze špionáže 5. září [[1793]] zatknout. Poté, co byl Roux odsouzen k smrti, pokusil se o sebevraždu a nedlouho poté zemřel 10. února roku 1794 ve vězeňské nemocnici.