14. března [[1939]] vyhlásilo Slovensko nezávislost ([[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenský stát]]) a na zasedání [[Sněm Karpatské Ukrajiny|podkarpatského sněmu]] je rozhodnuto bránit zemi proti případnému maďarskému vpádu. V noci ze 14. na 15. března [[Maďarská invaze na Podkarpatskou Rus|vtrhli Maďaři přes podkarpatské hranice]], když předtím poslali do Prahy ultimátum, aby československé vojsko vyklidilo do 24 hodin Podkarpatskou Rus.
15. března 1939 pak byla vyhlášena nezávislá republika Karpatská Ukrajina pod správou [[ČtvrtáVláda vládaJúlia Augustina VološinaRévaye|vlády AugustinaJúlia VološinaRévaye]]. Nově zvolený prezident Karpatské Ukrajiny Augustin Vološin poslal do [[Bukurešť|Bukurešti]] telegram, který požadoval vojenské obsazení země a zřízení rumunského [[protektorát]]u. Na tento telegram však nikdo neodpověděl. Nezávislost byla zlikvidována československou brannou mocí, ale vzápětí byla země anektována Maďarskem. Boje mezi maďarskou a československou armádou probíhaly ve dnech 14. až 18. března 1939 a nejintenzivnější byly u Onkovců. Tyto boje se po zániku Československa 15. března 1939 změnily na slovensko-maďarské boje, které skončily odstoupením východního Slovenska (východní Beskydy-Vihorlat) Slovenským státem Maďarsku. Východní Slovensko pak Maďaři začlenili do Karpatska.
