Wikipedie

Národní jednota severočeská: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
to bude asi Dvůr Králové, Králův Dvůr je o pár desítek km jinde
m čeština
Řádek 1:
'''Národní jednota severočeská''' (NJS) byla [[Schutzverein|obranným]] [[nacionalismus|nacionálním]] [[spolek|spolkem]] založeným [[22. březen|22. března]] [[1885]]. Svým účelem tvořila protipól německého svazu [[Bund der Deutschen]] v župních oblastech [[Elster-Elbe-Gau]], [[Gau Nordböhmen]], [[Jeschken-Iser-Gau]] a [[Gau Ostböhmen]]. Na severu Čech v krajích pražském, žateckém, litoměřickém, boleslavském, jičínském a královohradeckémkrálovéhradeckém podporovala národní, duševní a materiální poměry české menšiny, pořádala přednášky, zakládala knihovny, školy a [[družstevní záložna|záložny]], nakupovala školní pomůcky. Během [[První světová válka|první světové války]] se soustředila na humanitární pomoc, zejména podporu sirotků a sociálně slabých. Za [[První republika|první republiky]] se práce NJS zaměřila především na německá pohraniční území a na zájmy českých „hraničářů“. Ražením hesla „svůj k svému“ přispívala k [[radikalismus|radikálnímu]] nacionalismu, k národnostním konfliktům a propagovala hospodářský a sociální bojkot "nepřátel" národa, především Židů a Němců.<ref>Projekt Naši nebo cizí? Bojkot a vyloučení ze společnosti. [http://www.nasinebocizi.cz/wp-content/uploads/2014/02/3-07_Bojkot_a_vylouceni_ze_spolecnosti.pdf - heslo „Svůj k svému“.]</ref> Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovu]] se spolu s dalšími organizacemi zapojila do pomoci [[Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938|uprchlíkům z pohraničí]]. Po [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|nacistické okupaci]] se v dubnu 1939 stala součástí [[Národní matice]] a jako samostatná organizace zanikla.<ref name="NSJ">Čenský Ferdinand.: Národní jednota Severočeská 1885-1948, Národní archiv, číslo fondu 699, Litoměřice 1969, [http://www.badatelna.eu/reprodukce/?fondId=854&zaznamId=910898&reproId=816378 In: www.badatelna.eu] </ref>
[[Soubor:Národní jednota severočeská.JPG|thumb|razítko Národní jednoty severočeské]]
 
Řádek 9:
V jižním a jihozápadním pohraničí (se silnější českou menšinou) se Němci na ochranu německého hospodářství sdružili ve spolku [[Bund der Deutschen|Böhmerwaldbund]] (1884), na který zareagovalo české národnostní hnutí [[Národní jednota Pošumavská|Národní jednotou Pošumavskou]] (NJP 1884)<ref name="Doby">{{citace monografie | jméno = Karel | příjmení = Adámek | odkaz na autora = Karel Adámek | titul = Z naší doby Díl IV. | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20181876 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = J. F. Šašek | místo = Velké Meziříčí | rok = 1890 | počet stran = 305 | kapitola = Politika XXII. | strany = 168-172 |}}</ref> a pokračovalo s podporou českých menšin v pohraničních oblastech zakládáním dalších [[Národní jednoty|obranných jednot]]. Společným cílem českých na hospodářství a kulturu zaměřených [[Národní jednoty|Národních jednot]] mělo být „”vymanění Čechů ze závislosti na místních německých podnikatelích a vytvoření předpokladů pro politickou práci a národní rozvoj”.<ref name="NSJ" />
 
V severním pohraničí na [[Žatec]]ku, [[Litoměřice|Litoměřicku]], [[Mladá Boleslav|Mladoboleslavsku]], [[Jičín]]sku, [[Hradec Králové|KrálovohradeckuKrálovéhradecku]] a kolem [[Praha|Prahy]] následovala dne [[22. březen|22. března]] [[1885]] „Národní jednota severočeská”. Němci zde zakládali obranné hospodářské spolky až o necelých deset let později - Bund der Deutschen in Böhmen (Praha 1894), Bund der Deutschen Nordwestböhmens (Most 1894), Bund der Deutschen Ostböhmens (Trutnov 1894). Během prvního roku tvořilo členskou základnu NJS 3 782 členů ve 119 místních odborech a do roku [[1889]] přesáhl počet členů 10 tisíc.<ref name="Doby" /> Kancelář NJS sídlila v Praze na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] čp. 34.<ref name="NarL19350601">{{Citace periodika | příjmení = Laube | jméno = J. | autor = | odkaz na autora = |titul = Z činnosti Národní jednoty severočeské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 75 | číslo = 151 | datum = 1935-06-01 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7165631 | datum přístupu = 2011-01-23}}</ref><ref name="NSJ" />
 
=== První valné shromáždění ===
Řádek 47:
a 20. století, Praha 2012</ref> I když se činnost Jednoty odvíjela i na pomezí a na českém území, hlavní aktivita směřovala do tzv. poněmčeného území.<ref name="NSJ" />
 
{{Citace|Účelem NJS je přispívati ku národnímu, duševnímu a hmotnému povznesení krajin na severu Čech, hlavně v bývalých krajích pražském, žateckém, litoměřickém, boleslavském, jičínském a královohradeckémkrálovéhradeckém.
 
Účelu toho se bude domáhati: a. důkladným seznáváním všech národních, duševních a hmotných poměrů a použitím všeho, čím bylo by lze přispěti ku zvelebení národního vědomí, osvěty a národního života vůbec a ku zvelebení rolnictví, řemesel, průmyslu a obchodu zvláště; b. pořádáním schůzí, přednášek a výletů, výstav a oslav národních; c. vydáváním a rozšiřováním spisů; d. zřizováním a podporováním škol vůbec, zvláště škol rolnických, průmyslových a obchodních; e. zakládáním knihoven a sbírek; e. rozdáváním nástrojů, vzorů a modelů; f. zařizováním peněžních závodů, hlavně záložen a spořitelen, opatřováním levného úvěru; ch. podporováním turistů, v krajinách krkonošských a ve Středohoří cestujících; i. obstaráváním míst pro učenníky, čeleď a pomocníky živnostenské.|Výňatek ze stanov Národní jednoty Severočeské|<ref>Faleristika Sudety » N.J.S. - Národní jednota severočeská - [http://www.u-norka.cz/?page_id=907 průkazka, platba členských poplatků, stanovy ]</ref>}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Národní_jednota_severočeská“