John McCain: Porovnání verzí

Skandál zvaný ''Keating Five'' propukl v roce 1989 na pozadí širší úvěrové krize, která se v té době ve Spojených státech odehrávala, a týkal se [[korupce]] a machinací při získávání finančních příspěvků na politickou kampaň.

McCain byl spolu s dalšími čtyřmi senátory USA (A. Cranston, D. DeConcini, J. Glenn, a D. W. Riegle) obviněn z korupce způsobené záměrně liknavou intervencí v případu banky Lincoln Savings & Loans, jejíž předseda a Charles H. Keating se dopouštěl účetních podvodů a překračoval kvótu banky pro přímé investice (podle pozdějšího vyšetřování o  615 milionů dolarů). Keating byl velmi blízkým McCainovým přítelem (několikrát i s rodinami trávili společně dovolenou na [[Bahamy|Bahamách]]) a taktéž přispěvatelem na jeho politickou kariéru (v letech 1984-1989 převedl na jeho účet cca 112 tisíc dolarů).

V&nbsp;několika setkáních, kterých se McCain a další čtyři senátoři účastnili, na ně Keating tlačil, aby zdrželi, zmírnili nebo úplně zvrátili výsledek vyšetřování. McCain měl možnost proti Keatingovi zasáhnout, ale místo toho jej začal obhajovat – napsal několik dopisů úředníkům [[Bílý dům|Bílého domu]] a bankovním dohlížitelům.<ref>http://www.keatingeconomics.com/#research</ref> Banka Lincoln S&L následně zkrachovala a poté byla vykoupena státem. Tato operace stála daňové poplatníky 2&nbsp;miliardy dolarů (v&nbsp;rámci krize ostatních úvěrových bank 3,4&nbsp;mld dolarů). Drtivá většina z&nbsp;23&nbsp;tisíc vkladatelů do Lincoln S&L přišla o všechny své úspory.