Roald Amundsen: Porovnání verzí

Amundsen se narodil jako čtvrtý syn v  rodině norských majitelů lodi a kapitánů v  Borge poblíž [[Fredrikstad]]u. Jeho otec byl Jens Amundsen. Matka se rozhodla jej držet jej mimo námořní průmysl a nutila ho stát se stát lékařem. Tento závazek se mu dařil plnit do jeho 21  let, nežkdy jeho matka zemřela.

Amundsenovu celoživotní dráhu ovlivnil [[Fridtjof Nansen]] přechodem Grónska v  1888, i zmizelá (a mnohokrát marně hledaná) [[Franklinova expedice]], které jej vrhly na životdráhu badatele. Nejprve se plavil jako kormidelník po mořích a od roku  [[1897]] se účastnil již řady polárních výprav.

Amundsen se zúčastnil první čistě vědecké expedice do [[Antarktida|Antarktidy]], kterou na lodi Belgica organizoval Belgičan [[Adrien de Gerlache]]. Amundsen se zde seznámil s  [[Frederick Cook|Frederickem Cookem]], který mu předal cenné zkušenosti. Zejména se jednalo o jeho poznatky získané u [[Eskymáci|Eskymáků]] v  severním [[Grónsko|Grónsku]], jako bylo [[Kožešina|kožešinové]] oblečení a použití [[Psí spřežení|psích spřežení]], které pak hrály roli při jeho úspěšném dobytí jižního pólu.

Amundsen jako první v  letech [[1903]]–[[1906]] proplul [[Severozápadní průjezd|Severozápadním průjezdem]] od [[Grónsko|Grónska]] podél pobřeží [[Severní Amerika|Severní Ameriky]] do [[Nome]] na Aljašce. VzhledemNa k omezeným prostředkůmvýpravu se vydal, vzhledem k omezeným prostředkům, na rybářské lodi [[Gjøa]] o [[výtlak]]u pouhých 47  tun vybavené malým motorem a s  posádkou šesti mužů. Expedice měla i vědecké úkoly a Amundsen určil polohu [[Severní magnetický pól|magnetického pólu]], který před ním již roku  [[1831]] určil [[James Clark Ross]].

Po úspěchu se severozápadní cestou se Amundsen začal připravovat na dobytí [[Severní pól|severního pólu]], kam se chtěl přiblížit unášením v  [[Mořský led|ledu]] (driftováním) na lodi [[Fram]], kterou k  tomuto účelu postavil a již 1893–1896 použil jeho krajan [[Fridtjof Nansen]]. V  září  [[1909]] však přišly zprávy, že dobytí severního pólu si nárokují [[Robert Peary|Peary]] a [[Frederick Cook|Cook]]. Teprve po vyplutí lodi Fram v  létě  1910 Amundsen odhalil utajovanou změnu plánu, že místo severního pólu hodlá dobýt dosud nepokořený [[jižní pól]], na jehož dosažení se již několik let připravoval Brit [[Robert Falcon Scott|Robert Scott]]. Amundsenova loď Fram dorazila 14.  ledna 1911 do [[Zátoka velryb|Zátoky velryb]] u [[Rossův šelfový ledovec|Rossova ledovce]] a zbudovali zde základnu nazývanou Framheim (Dům Framu).

V  nastalém závodě o dobytí jižní točny díky lepší výbavě, organizaci a štěstí zvítězil Amundsen a [[14. prosinec|14.  prosince]] [[1911]] se svými společníky jako první stanul na jižním pólu. Aby vyloučil pochybnosti, které se vyskytly při dosažení severního pólu, strávila jeho skupina na pólu tři dny, prováděli opakované [[Astronavigace|měření polohy]] a prochodili okolí určeného pólu, aby pokryli případnou odchylku změřené polohy. Na pólu pak zanechali stan Polheim („Dům pólu“) se zprávami pro Scotta.

Cílová skupina Scottovy [[Expedice Terra Nova]] pólu dosáhla až 17. &nbsp;ledna 1912 a na zpáteční cestě všichni její členové zahynuli.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=televize|jméno=Česká|titul=Po Scottových stopách: Nová expedice už přes dva měsíce na cestě|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1055072-po-scottovych-stopach-nova-expedice-uz-pres-dva-mesice-na-ceste|datum přístupu=2016-06-29}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=televize|jméno=Česká|titul=Scott došel k jižnímu pólu druhý, domů se však nikdy nevrátil|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1197189-scott-dosel-k-jiznimu-polu-druhy-domu-se-vsak-nikdy-nevratil|datum přístupu=2016-06-29}}</ref> Amundsen objevil neznámé pohoří, místy vysoké 4&nbsp;500&nbsp;m, které nazval pohoří královny Maud.

[[1918]]–[[1920]] projel se škunerem Maud [[Severovýchodní průjezd|Severovýchodním průjezdem]], který jako první projel již [[1878]]–[[1879]] [[Adolf Erik Nordenskjöld|Adolf Nordenskjöld]], z &nbsp;[[Norsko|Norska]] podél severních břehů [[Evropa|Evropy]] a [[Asie]] k &nbsp;[[Beringův průliv|Beringovu průlivu]].

Amundsen se následně zajímal o průzkum polárních oblastí letecky a pořídil si pilotní průkaz. Spolu s &nbsp;pilotem [[Hjalmar Riiser-Larsen|Hjalmarem Riiser-Larsenem]] a americkým milionářem [[Lincoln Ellsworth|Lincolnem Ellsworthem]], který výpravu financoval, se pokusili v &nbsp;roce &nbsp;[[1925]] zdolat [[severní pól]] na [[hydroplán]]ech. Let skončil havárií letadel v &nbsp;polární pustině, ale po třech týdnech budování vzletové dráhy na ledu se jim podařilo vzlétnouvzlétnout a vrátit se na [[Špicberky]].

Následujícího roku se trojice letců vydala k &nbsp;pólu znovu, tentokrát vzducholodí [[Norge|vzducholodí Norge]]. K &nbsp;výpravě proto přibrali jejího italského konstruktéra [[Umberto Nobile|Umberta Nobileho]] a také polárníka [[Oscar Wisting|Oscara Wistinga]], který s &nbsp;Amundsenem došel na jižní pól. Vzduchoplavci opět startovali ze Špicberk, 12. &nbsp;května [[1926]] přeletěli přes severní pól – dva dny po po [[Richard Evelyn Byrd|Byrdově]] přeletu letadlem – a doletěli na [[Aljaška|Aljašku]]. Protože dosažení pólu nejen pozemními výpravami [[Frederick Cook|Cooka]] a [[Robert Peary|Pearyho]], ale i Byrdovým letem jsou zpochybňovány, je některými badateli považován let vzducholodi Norge za první dosažení severního pólu. Amundsen s &nbsp;Wistingem jsou také prvními lidmi, kteří dosáhli obou zemských pólů.

Amundsen byl mezi prvními, kdokteří začali se záchranou ztracené posádky [[Umberto Nobile|Nobileho]] [[Vzducholoď Italia|vzducholodi Italia]]. [[18. červen|18. &nbsp;června]] [[1928]] vyrazil [[hydroplán]] Latham &nbsp;47 s &nbsp;Amundsenem a dalšími pěti lidmi na palubě z &nbsp;Norska na další pátrací akci. Měl naplánované přistání na Špicberkách, ale nikdy tam nedorazil. Později moře vyplavilo Amundsenův stan a plovák letounu, ve kterém letěl, na pobřeží u [[Tromsø]]. Předpokládá se, že se Amundsenův letoun v &nbsp;mlze zřítil jižně od [[Medvědí ostrov|Medvědího ostrova]] do [[Barentsovo moře|Barentsova moře]] a že Amundsen zahynul během havárie nebo těsně po ní<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=televize|jméno=Česká|titul=Jižní pól dobyt - hlásí Roald Amundsen, Scott nepřežil|url=http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1430031-jizni-pol-dobyt-hlasi-roald-amundsen-scott-neprezil|datum přístupu=2016-06-29}}</ref>. Jeho tělo se nikdy nenašlo.