Ludvík XVII.: Porovnání verzí

Ludvík se narodil z manželství francouzského krále [[Ludvík XVI.|Ludvíka XVI.]] a [[Marie Antoinetta|Marie Antoinetty]]. Jeho prarodiči byli z matčiny strany královna [[Marie Terezie]] a císař [[František I. Štěpán Lotrinský|František I. Štěpán]] a z otcovy strany dauphin [[Ludvík Ferdinand Bourbonský]], jenž zemřel dříve, než mohl nastoupit na trůn, a [[Marie Josefa Saská (1731)|Marie Josefa Karolína Saská]], dcera [[August III. Polský|Augusta III.]], polského krále a kurfiřta saského (zde vládl pod jménem Fridrich August II.). Měl tři sourozence, z nichž dva byli starší. O rok mladší sestra [[Marie Žofie Helena Beatrice Bourbonská|Žofie Helena Beatrice]] (1786 - 17871786–1787)]] zemřela jako batole a bratr [[Ludvík Josef Bourbonský|Ludvík Josef]] (1781 - 17891781–1789)]], po jehož smrti se stal následníkem trůnu, v sedmi letech. Nejstarší ze sourozenců [[Marie Terezie Šarlota Bourbonská, kněžna z Angoulême|Marie Terezie]] (1778 - 18511778–1851)]], zvaná ''Madam Royal'', se jako jediná dožila dospělosti a později se jako manželka [[Ludvík Antonín, vévoda z ArtoisAngoulême|Ludvíka XIX.]] na 20  minut (Ludvík abdikoval) stala francouzskou královnou.

Finanční situace království, v němž vládl jeho otec, byla špatná a matka přilévala oleje do ohně svým rozmařilým životem. Otec se snažil situaci státu zachránit finančními reformami, proti kterým se ovšem postavila šlechta. Zhoršující se politická situace vyústila v [[Velká francouzská revoluce|revoluci]], Pařížané [[Dobytí Bastily|dobyli Bastilu]] a [[Ústavodárné národní shromáždění]] vypracovalo ústavu, jížjiž král v září [[1791]] potvrdil. Většina poslanců si pokračování revoluce nepřála, byly zde ale skupiny (nejvýznamnější [[jakobíni]]), které si přály republiku. Těm král nahrál ještě téhož roku, když se i s rodinou pokusil o útěk do zahraničí. Celá akce byla ovšem prozrazena, uprchlíci chyceni a odvezeni do Paříže. Od té chvíle byli Ludvík i Marie Terezie spolu s rodiči nuceni pobývat v [[Palais des Tuileries|Tuileriích]], které se jim staly domácím vězením.

Zbytek života strávil Ludvík ve vězení v [[Templ (Paříž)|Templu]] a jeho dozorcem byl až do své smrti pod gilotinou švec Antoine Simon, který měl dohlédnout na chlapcovu převýchovu. Simon byl však nejen jakobín, ale hlavně hrubián. Chlapce psychicky i fyzicky týral, navykl ho také na alkohol. Po "vychovatelově"„vychovatelově“ smrti byl malý král izolován ve zvláštní cele, kde nakonec v deseti letech zemřel. Za oficiální příčinu smrti byla označena [[tuberkulóza]].