Škoda Ostrov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Cat-a-lot: přesunuto do Škoda Plzeň
aktualizace
Řádek 4:
== Historie ==
[[File:Trol Škoda 21Tr Ostrava.jpg|thumb|Trolejbus Škoda 21Tr, vyráběný ve Škodě Ostrov]]
Ostrovský závod Škody byl vybudován na konci 50. let 20. století, od roku 1960 zde byly vyráběny trolejbusy pro československé trolejbusové provozy a pro další zákazníky zejména ze zemí [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]]. Svého času se produkce pohybovala kolem 350 vozů ročně, byly zde postupně vyráběny typy [[Škoda 8Tr|8Tr]] (poslední série), [[Škoda 9Tr|9Tr]], [[Škoda T 11|T 11]], [[Škoda 14Tr|14Tr]], [[Škoda 15Tr|15Tr]] a [[Škoda 17Tr|17Tr]]. Do sousedního [[Jáchymov]]a byla také zbudována [[Zkušební trolejbusová trať Ostrov - JáchymovOstrov–Jáchymov|zkušební trolejbusová trať]] o délce 6,1&nbsp;km. Po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] zde vznikla samostatná firma Škoda Ostrov (do obchodního rejstříku zapsána 1. října 1992, IČ 468 84 173<ref name="OR">[https://or.justice.cz Obchodní rejstřík a Sbírka listin], or.justice.cz</ref>), jejímž majitelem byla plzeňská Škoda. V roce 1995 byl uveden na trh moderní typ nízkopodlažního trolejbusu [[Škoda 21Tr]] a z něho odvozených autobusů [[Škoda 21Ab|21Ab]], později byly vyráběny i kloubové trolejbusy [[Škoda 22Tr|22Tr]]. Na přelomu 20. a 21. století byla realizována rozsáhlá dodávka trolejbusů [[Škoda 14TrSF|14TrSF]] a [[Škoda 15TrSF|15TrSF]] pro americké [[San Francisco]].
 
Nakonec byla produkce v roce 2004 pro ztrátovost zastavena a výroba nových trolejbusových typů [[Škoda 24Tr Irisbus|24Tr]] a [[Škoda 25Tr Irisbus|25Tr]] již byla realizována ve [[Škoda Electric|Škodě Electric]] v Plzni.<ref name="vezni">[http://www.estav.cz/zpravy/nove/skoda-holding-pozemky-konfederace-politickych-veznu.html ''Škoda Holding darovala pozemky v Ostrově politickým vězňům''], čtk, 11. června 2008</ref> Od 15. září 2004 bylo [[sídlo (právo)|sídlo]] Škody Ostrov rovněž přeneseno do [[Plzeň|Plzně]], v Ostrově byly ještě nějakou dobu vyráběny náhradní karoserie a další díly. Od 25. července 2008 do 23. listopadu 2010, kdy byla vymazána z obchodního rejstříku, nesla společnost název Strojírny Ostrov.<ref name="OR" />
 
Ostrovský areál po skončení výroby trolejbusů chátral a stal se [[brownfield]]em, následně byl prodán v [[Konkurs (úpadkové řízení)|konkurzu]]. Majitel, developerská společnost Panattoni Europe, má v plánu vybudovat v místě průmyslovou zónu Ostrov-sever. Demolice stávajících objektů má podle plánů začít na podzim 2018. Celý areál má být otevřený, oploceny budou jen jednotlivé haly.<ref name="demolice">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Kozohorský | jméno = Petr | titul = Demolice budov někdejší Škody Ostrov nabrala zpoždění, začne v září | url = https://vary.idnes.cz/prumyslova-zona-skoda-ostrov-pracovni-mista-panattoni-europe-p7q-/vary-zpravy.aspx?c=A180717_414927_vary-zpravy_ba | datum vydání = 2018-07-17 | datum přístupu = 2018-07-18 | vydavatel = Idnes.cz}}</ref>
 
== Vlečka ==
Řádek 23 ⟶ 25:
[[File:Vez smrti (Vykmanov) 02.JPG|thumb|Věž smrti, bývalá třídička uranu]]
Část areálu v padesátých letech 20. století sloužila jako [[pracovní tábor]] pro politické vězně. Roku 2008 společnost Škoda Holding darovala tyto pozemky [[Konfederace politických vězňů České republiky|Konfederaci politických vězňů]]; Rudá věž (zvaná [[Věž smrti]]), která sloužila jako třídírna uranové rudy, byla prohlášena [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památkou]].<ref name="vezni"/><ref>[http://vary.idnes.cz/vary-zpravy.asp?c=A100821_121136_vary-zpravy_sot Političtí vězni otevřou na jediný den obávanou uranovou Věž smrti], iDnes, 22. srpna 2010</ref>
 
Věž smrti má být při přestavbě areálu na průmyslovou zónu zachována a uvažuje se o jejím zpřístupnění veřejnosti.<ref name="demolice" />
 
== Reference ==
<references />
 
{{portály|Trolejbusová doprava}}
 
[[Kategorie:Škoda Plzeň]]