Zámecký park: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
SinBot (diskuse | příspěvky)
m oprava odkazu na rozcestník nebo redirect, BarokBaroko
m fix link
Řádek 25:
Do módy přišla umělé [[Ruina|ruiny]], [[svatyně]], rozsáhlé rybníky s ''přírodními'' vodopády, mírné pahorky formovaly krajinu a zastřižené rostliny ustupovaly ''divoké'', nicméně upravené přírodě. Téměř nepozorovatelné jsou přechody parků do okolí. Dlouhodobé obchodní styky přinelsy možnost vysazování exotických rostlin. Parky měly též za úkol podobat se romantickým obrazům krajin a vyvolávat podobné pocity, byly považovány za [[Arkádie|Arkádii]] a srovnávány s rozjasěným filosofickým životem. Taková zahrada již neměla sloužit jako demonstrace moci majitele, nýbrž k navození dobré nálady.
JelikžJelikož byly v této době požadovány přírodní motivy, mizela pravidelnost barokních zahrad často úplně a byly např. u zámku [[Wilhelmshöhe]] kompletně nahrazeny nebo se alespoň slily pod celkovou parkovou koncepci, jako je to mu například u zámku [[Charlottenburg]].
 
==Shrnutí==
V průběhu období [[Historismus (umění)|historismu]] a z něj vycházejícího sklon k [[Romantika|romantice]] bylo mnoho staveb nově zalesňováno a osazováno. Většina parkových komplexů, tak jak je můžeme vidět dnes, dostaly svou pdodobu povětšinou v tomto období. V závěru [[19. století]] pak také epocha rozlehlých zámeckých parků skončila stejně jako samotné zámecké stavby, a nové budovy byly pak stavěny jen zřídka a většinou jen v malém měřítku. Se zánikem většiny evropských [[Monarchie|monarchií]] bylo mnoho zámeckých parků zpřístupněno veřejnosti a dnes jsou místem odpočinku či výletů ve volném čase, ale též stále více hodnotným svědectvím umění a výzvou k zahradnické památkové péči.