Hannoverské království: Porovnání verzí

[[Personální unie]] se [[Spojené království|Spojeným královstvím]] skončila s nástupem královny [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]] (vnučky Jiřího III., dcery jeho čtvrtého syna [[Eduard August Hannoverský|Eduarda Augusta]]) na britský trůn v roce [[1837]]. Zatímco podle tehdejšího britského následnického řádu nastupovala dědička na trůn v  případě, že neměla žádné bratry, v Hannoversku se podle ''[[Lex Salica]]'' vztahoval přednostní nárok na trůn na širší okruh mužských příbuzných. Hannoverským králem se tak stal [[Ernst August I.]], pátý syn Jiřího III.

Když se v roce [[1866]] schylovalo k [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]], pokusilo se Hannoverské království zachovat neutralitu. Při hlasování v  [[Německý spolek|Německém spolku]] [[14. červen|14. června]] však podpořilo návrh na mobilizaci spolkových vojsk proti Prusku, což o den později vedlo k vyhlášení války ze strany Pruska. Hannoverská armáda ještě zvítězila v bitvě u  [[Langensalza|Langensalzy]] [[27. červen|27. června]] [[1866]], ale o dva dny později však musela kapitulovat. Král [[Jiří V. Hannoverský|Jiří V.]] byl zbaven trůnu a Hannoversko bylo připojeno k Prusku jako provincie.