Výstaviště Praha: Porovnání verzí

 

== Historie ==

Výstaviště Praha, mylně označováno za Výstaviště Holešovice, leží oficiálně na katastru [[Bubeneč|Bubenče]]. Vzniklo vydělením východní části z původní rozlohy parku Královská obora při příležitosti [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891|Jubilejní zemské výstavy]], uspořádané v roce [[1891]] v upomínku 100. výročí první průmyslové výstavy z r. 1791. Stala se přehlídkou kulturní a hospodářské vyspělosti českého národa. Během jejího konání (od 15. května do 18. října) navštívilo výstaviště přibližně 2,5 milionu lidí. Centrem Výstaviště se stal [[Secese|secesní]] [[Průmyslový palác]], otevřený [[15. březen|15. března]] [[1891]] a vystavěný dle projektu architektů [[Bedřich Münzberger|Bedřicha Münzbergera]] a Antonína Wiehla. Veškeré výstavní budovy byly postaveny v rekordním čase jednoho roku. Návštěvníci měli možnost se seznámit s průmyslovou, zemědělskou, lesnickou, ale i společenskou a kulturní stránku života v Čechách. Před vcodem do [[Průmyslový palác|Průmyslového paláce]] stála socha [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] od Bohuslava Schnircha, kterou se dnes chlubí město [[Poděbrady]]. Vyhledávanou atrakcí byla balónová aréna. Konaly se tu vyhlídkové lety upoutaným i volným balónem.

 

Vzhledem k účasti Františka Křižíka na výstavě, nebylo pochyb o elektrickém osvětlení. Křižík použil obloukovky vlastní konstrukce - celkem jich nainstaloval 226. Nezaměřil se však jen na osvětlení, na věž Průmyslového paláce nainstaloval obří reflektor a také zkonstruoval světelnou fontánu. Ta se stala jakýmsi symbolem výstavy. Lidé si zde domlouvali schůzky a v podvečerních hodinách nechtěl nikdo propásnout tuhle atrakci. S dnešní podobou už má pramálo společného. Voda stříkala do výše několika desítek metrů a záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého města. Měnící se zabarvení tryskající vody bylo dosahováno různobarevnými skly, umístěnými nad obloukovkami a vyměňovány obsluhou v pravidelných intervalech.

 

 

Ukončením první výstavy ale éra Výstaviště nekončila, ba právě naopak. Na konci 19. století se ujala myšlenka uspořádat národopisnou výstavu, jako možnost předvést lidovou kulturu českého národa v celé její šíři. Schromážděné exponáty se měly stát základem národopisného muzea. Hlavním programátorem výstavy byl ředitel Národního divadla F.A.Šubert. Výstava proběhla ve dnec 16.5. - 31.10.1895 a předcházeli jí tři roky přípravných prací. Zastoupeny byly všechny země, ve kterých žil "českoslovanský" národ: Čechy, Morava, Slezsko, Dolní Rakousy, Uhry a Spojené státy americké. Hlavní atrakcí byla vesnice s replikami lidových staveb. V Národopisném (Průmyslovém) paláci se nacházela expozice figurín v lidových krojích. Během výstavy se konaly i četné doprovodné akce jako např. závody, dětské hry, a III. všesokolský slet. U příležitosti zahájení výstavy vzlétli se svým balonem "Ressel" vzduchoplavci František Hůlka a Ferdinand Wandas, kteří poté uskutečnili dalších 34 letů.

 

 

Plný název zněl následovně: "Výstava architektury a inženýrství spojená s výstavou motorů a pomocnách strojů pro živnostvníky a s odbornou výstavou klempířů v zemích koruny České". Uskutečnila se ve dnech 15.6. - 17.10.1898 a ze tří výstav 90.let byla relativně nejméně úspěšná - zavítalo na ni "jen" něco přes půl milionu návštěvníků. Ke stavbám z minulých výstav přibyl ještě dřevěný pavilon pro Maroldovo panoráma bitvy u Lipan. Navrhl jej Jiří Justich, který byl i autorem malovaných pohlednic z výstavy. Kuriozitou výstavy se stala Krčma U Nesmysla, postavená podle projektu Jana Kouly, který tímto projektem zamýšlel výsměch vídeňské recesi. Krčma se stala velmi populární mezi umělci. Na výstavě působilo i kino s názvem Český kinematograf, ve kterém se promítaly první české filmy, natočené Janem Kříženeckým a Josefem Pokorným.

 

 

Výstava se pořádala ve dnech 14.5. - 18.10.1908 na oslavu 60 let panování císaře Františka Josefa I. a měla ukázat hospodářský pokrok v obvodu pražské Obchodní a živnostentské komory (OŽK) a podíleli se na ní jak čeští, tak němečtí vystavovatelé. Hlavním architektem byl Rudolf Kříženecký. K významným stavbám patřil pvilon obchodu od Jana Kotěry, zdobený plastikami odJana Štursy. Kotěra navrhl i pavilon průmyslového školství. Bývalý pavilon retrospektivní výstavy z r. 1891 byl novobarokně přestavěn pro pavilon města Prahy (dnešní Lapidárium), nově byla vystavena Strojovna. V časopise Zlatá Praha si toho roku můžeme přečíst: " ''Nehlučná, avšak horlivá a neúnavná, asi od půldruha roku datující práce dospívá zdárných výsledků: stojíme již před brzkým otevřením bran nové velkolepé výstavy, která svým zevnějškem a hávem, svým bohatým obsahem, svou velkolepostí a daleko za hranice naší vlasti sahajícím významem předčiti má všecky dosavadní výstavy pražské a která - jak dnes již jest zjištěno - bude větší než všechny dosud v Rakousku vůbec pořádané výstavy mimo jedinou světovou vídeňskou z r. 1873".''

 

V roce 1920 byly založeny z iniciativy Václava Boháče Pražské vzorkové veletrhy, jejichž pořadatelé si kladli za cíl organizovat výstavní a veletržní činnost a propagovat československé výrobky. První veletrh se konal v září 1920. Další se pak konaly každoročně na jaře a na podzim až do r. 1941 a dále v letech 1946 - 51. Veletrhy přitahovaly nejen obchodníky z celého světa, ale i statisíce návštěvníků z Prahy a z celé republiky. Sloužili přdevším k uzavírání obchodních kontaktů a v jejich rámci se konaly i menší, specializované výstavy jednotlivých druhů zboží.

 

 

Na Výstavišti každoročně v květnu pořádala hospodářské výstavy Ústřední hospodářská společnost. Výstavy byly největším trhem hospodářských strojů, nejlepším domácím skotem na trhu a hodpodářského zvířectva. Po roku 1945 již Hospodářské výstavy nebyly obnoveny.

 

 

I. mezinárodní výstava automobilů, motocyklů a kol proběhla ve dvoraně Průmyslového paláce ve dnech 23. - 25.4.1905. Kromě domácích výrobců motocyklů Laurin a Klement, Josef Walter a dalších zde byli k vidění automobily značky Benz, Clément - Bayard, Mercedes a Spitz. V průběhu dalších let byly přítomny automobilky Fiat, Delahaye a okruh vystavovatelů se dále rozšiřoval. První poválečný autosalon se konal v r. 1947, pak byla traduce přerušena na třiačtyřicet let - do r. 1991.

 

 

V r. 1937 uvedla Československá pošta do provozu nové zařízení - autopošty. V sobotu 16.10.1937 byl na Výstavišti představen první vůz autopošty značky Škoda. A protože se osvědčil, objednala pošta i druhý a ten byl dán do užívání v květnu 1938 při Hospodářské výstavě.

 

 

V roce 1920 se v Průmyslovém paláci uskutečnila I. mezinárodní letecká výstava pod patronátem prezidenta T.G.Masaryka, který zaštítil i výstavy následující. Celkem bylo k vidění 16 letadel. Na následující výstavě vystavovaly i zahraniční firmy, které předvedli 40 letadel, motory a příslušenství. V r. 1927 se konala již IV. mezinárodní letecká výstava. Tradici přerušila hospodářská krize a po II. světové válce se již letecké výstavy nepodařilo obnovit.

 

 

Mezinárodní výstava hasičstva, bezpečnosti a samaritánství proběhla na Výstavišti ve dnech 29.6. - 8.7.1928 v rámci sjezdu Slovanského hasičstva. Výstavu navštívil i tehdejší prezident T.G.Masaryk. Jednotlivých cvičení se zúčastnilo i 2000 hasičů.

 

 

Výstava proběhla ve dnech 2.5. - 10.7.1948 a zapadala do rámce oslav 100. výročí revolučního roku 1848 a zrušení poddanství. Lišila se od Hospodářských výstav tím, že jejím hlavním úkolem byla propagace nového lidově-demokratického zemědělstvá a družstevnictví. Jednotný architektonický ráz vtiskl výstavě arch. Jiří Kroha, který ale bohužel nechal zbourat historickou výstavní bránu Antonína Wiehla z r. 1891.

 

 

 

 

K roku 2008 mělo výstaviště rozlohu 36 hektarů.<ref>{{Citace elektronické monografie