Pád lokomotivy do Smědé: Porovnání verzí

Odebráno 355 bajtů ,  před 2 lety
m
Oprava překlepu – ten projekt je v referenci psán s krátkým písmenem.
m (Oprava gramatiky (mluvnická shoda). Změna formulace. Oprava překlepu. Pevné mezery.)
m (Oprava překlepu – ten projekt je v referenci psán s krátkým písmenem.)
{{BS1|HST||[[Oldřichov v Hájích (železniční zastávka)|Oldřichov v Hájích]]|||}}
}}
'''Pád lokomotivy do Smědé''' je [[Mimořádná událost v drážní dopravě|železniční neštěstí]], ke kterému došlo 4. července  1958 jihovýchodně od [[Frýdlant]]u na  severu [[Česko|České republiky]]. Oblast tehdy postihly několikadenní přívalové deště, jejichž vinou stoupla hladina řeky [[Smědá|Smědé]] do  výše 360 centimetrů. Voda tak poškodila násep [[Železniční trať Liberec–Zawidów|železniční tratě]] z [[Liberec|Liberce]] do  Frýdlantu a [[Zawidów|Závidova]], který podemlela. Když pak tímto místem projížděl osobní vlak vedený [[Lokomotiva 354.1|parní lokomotivou číslo 354.109]] zvanou „Všudybylka“, na níž vedle strojvedoucího a topiče jel ještě chlapec, příbuzný jednoho ze  železničářů, nevydržel poškozený úsek tratě a pod vlakem se sesunul. Lokomotiva se  od zbylých železničních vozů odpojila, naklonila se na  bok a přepadla do  řeky, v níž dopadla opět na  svoje kola. Zbylá část vlaku zůstala stát na  náspu, čímž nedošlo k rozsáhlejšímu neštěstí. Nehoda si vyžádala tři lidské životy osob jedoucích na  lokomotivě. Smrtelné zranění utrpěl poté navíc ještě voják, jenž pomáhal při  vyprošťování. Policejní vyšetřovatelé nehodu označili za  [[Mimořádná událost|mimořádnou událost]] a odložili ji beze stíhání viníků.
 
V roce  2003 natočil o  neštěstí režisér Ludvík Klega pro  [[Česká televize|Českou televizi]] dokument z cyklu ''[[Osudové okamžiky]]'' a když roku  2017 nechalo město Frýdlant zbudovat [[Naučná stezka|naučnou stezku]], jedno z jejích osmi zastavení se věnuje této železniční události.
 
== Lokalita ==
=== Historie a místopis ===
Jednokolejnou železniční trať mezi Libercem a Frýdlantem, odkud dál pokračuje až ke&nbsp; [[Česko-polská státní hranice|státním hranicím]] a následně do&nbsp; polského [[Zawidów|Závidova]], začala soukromá [[Jihoseveroněmecká spojovací dráha]] (SNDVB) stavět 6.&nbsp;července&nbsp; 1873.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Vursta
| jméno = Pavel
| strany = 93
| poznámka = [Dále jen Vursta]
}}</ref> Dokončila ji o&nbsp; dva roky později, a to 1.&nbsp;července&nbsp; 1875, kdy se uskutečnilo její slavnostní otevření.<ref>Vursta, s.&nbsp;94.</ref> Do&nbsp; Frýdlantu trať od&nbsp; Liberce vstupuje z&nbsp;jihovýchodní strany, když po&nbsp; levém břehu sleduje tok řeky Smědé. Míjí při tom po&nbsp; severním úbočí [[Křížový vrch (Frýdlantská pahorkatina)|Křížový vrch]]. Na&nbsp; pravém břehu řeky se v&nbsp;tom místě vypíná ostroh, na&nbsp; němž stojí hrad a zámek [[Frýdlant (zámek)|Frýdlant]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Mapy.cz
| url = https://mapy.cz/turisticka?x=15.0792450&y=50.9134478&z=15&l=0
 
=== Přírodní podmínky ===
Rozvodněná řeka Smědá působila škody obyvatelstvu žijícímu v&nbsp;jejím okolí již od&nbsp; dob [[středověk]]u.<ref name="priroda-frydlantska-71">{{Citace monografie
| příjmení = Vonička
| jméno = Pavel
| isbn = 978-80-260-0187-4
| poznámka = [Dále jen Čížek, Cílek: Historie]
}}</ref> dále 1804, 1858.<ref name="cizek-cilek-historie-174">Čížek, Cílek: Historie, s.&nbsp;174.</ref> Další povodně oblast zasáhly roku&nbsp; 1897, stejně jako během 20.&nbsp;století,<ref>Čížek, Cílek: Historie, s.&nbsp;175.</ref> anebo na počátku 21.&nbsp;století v&nbsp;letech 2002 a 2010.<ref name="povoden-na-kopci" />
 
Svým rozsahem povodeň podobná záplavám z&nbsp;poloviny srpna&nbsp; 2002 a začátku srpna roku&nbsp; 2010 lokalitu postihla již v&nbsp;roce&nbsp; 1958.<ref name="priroda-frydlantska-72">Vonička, Burda, Honsa, Mazánková, s.&nbsp;72.</ref> Na&nbsp; počátku letních prázdnin tehdy tři dny trvající deště způsobily rozsáhlé záplavy.<ref name="klimatografie">{{Citace sborníku
| příjmení = Karpaš
| jméno = Roman
| isbn = 80-86424-18-9
| strany = 11
}}</ref> Během nich vystoupala voda ve&nbsp; Frýdlantě do&nbsp; výše 360&nbsp;centimetrů.<ref name="priroda-frydlantska-71" /> Voda mimo jiné odnesla starý dřevěný splav pod&nbsp; zámkem<ref name="rehacek">{{Citace monografie
| příjmení = Řeháček
| jméno = Marek
| strany = 37
| isbn = 978-80-87213-03-2
}}</ref> a podemlela násep železniční trati z&nbsp;Liberce do&nbsp; Frýdlantu.<ref name="priroda-frydlantska-72" />
 
== Průběh nehody ==
[[Soubor:CSD 354.195.jpg|náhled|vlevo|Parní lokomotiva řady 354.1 zvaná „Všudybylka“|alt=Čelní pohled na parní lokomotivu černé barvy]]
Dne 4.&nbsp;července&nbsp; 1958,<ref name="stalo-se-109">{{Citace monografie
| příjmení = Karpaš
| jméno = Roman
| strany = 109
| isbn = 80-86424-17-0
}}</ref> byť některé zdroje uvádějí den předchozí,<ref name="cizek-cilek-historie-174" /> během dešťů napršelo za&nbsp; jeden den 1200&nbsp;milimetrů srážek, což jinak odpovídá celoročnímu [[Srážky|srážkovému]] úhrnu.<ref name="osudove-okamziky">{{Citace elektronické monografie
| titul = Osudové okamžiky
| url = http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/403235100081035-frydlant-v-cechach-1958/
| kapitola = Frýdlant v&nbsp;Čechách 1958
| poznámka =
}}</ref> Tehdy asi ve 14:.30&nbsp;hodin vyjížděl z&nbsp;Liberce železniční vlak tažený [[Parní lokomotiva|parní lokomotivou]] číslo 354.109 zvanou „[[Lokomotiva 354.1|Všudybylka]]“.<ref name="osudove-okamziky" /><ref name="plzensti-strojvudci">{{Citace elektronické monografie
| titul = Frýdlant v&nbsp;Čechách
| url = http://www.strojvedouciplzen.cz/index.php?page=fotografie&id=10472
| vydavatel = Plzeňští strojvůdci
| místo = Plzeň
}}</ref> Službu na&nbsp; ní tehdy měla liberecká četa ve&nbsp; složení [[strojvedoucí]] Zahradníček a topič Hušek.<ref name="stalo-se-109" /> V&nbsp;rozporu s &nbsp;předpisy byl na&nbsp; lokomotivě přítomen ještě chlapec Mirek Hušek,<ref name="osudove-okamziky" /> topičův syn, který tuto možnost svezení dostal jako dárek za&nbsp; dobré školní [[vysvědčení]].<ref name="stalo-se-109" /> Podle jiných zdrojů byl ale chlapec vnukem strojvedoucího.<ref name="priroda-frydlantska-72" /><ref name="rehacek" /> Pro&nbsp; něj to navíc měla údajně být poslední jízda.<ref name="plzensti-strojvudci" /> Cíl měl vlak naplánovaný ve&nbsp; Frýdlantě.<ref name="plzensti-strojvudci" /> V&nbsp;[[Raspenava (železniční stanice)|Raspenavě]], tedy v&nbsp;poslední stanici před&nbsp; konečnou, upozornil místní výpravčí osádku lokomotivy na&nbsp; hrozící nebezpečí v&nbsp;posledním úseku.<ref name="osudove-okamziky" />
 
{{LocMap
|float = right
}}
Vlak pokračoval dál a když projížděl úsekem u&nbsp; Křížového vrchu, násep narušený rozvodněnou řekou Smědou nevydržel hmotnost lokomotivy a propadl se pod&nbsp; projíždějícím vlakem.<ref name="rehacek" /> Lokomotiva se naklonila na&nbsp; pravou stranu, tedy nad&nbsp; řečiště, sesunula se a během pádu z&nbsp;náspu se převrátila o 360°. Zastavila se až v&nbsp;korytu řeky, kde zůstala stát na&nbsp; svých kolech. Vzhledem k&nbsp;tomu, že se zbylé železniční vozy od&nbsp; lokomotivy před jejím pádem samovolně odpojily, nedošlo ke&nbsp; zřícení dalších vozů do&nbsp; Smědé.<ref name="plzensti-strojvudci" /> Neštěstí nepřežily tři osoby cestující na&nbsp; lokomotivě.<ref name="klimatografie" /> Jejich utonulá těla se posléze našla nedaleko místa neštěstí.<ref name="plzensti-strojvudci" />
 
== Po nehodě ==
Lokomotiva pak ještě v&nbsp;řece několik týdnů zůstala stát a po&nbsp; tu dobu si ji místní fotografovali a děti se v&nbsp;řece kolem ní koupaly.<ref name="plzensti-strojvudci" /> Vlastnímu železničnímu neštěstí tehdejší žurnalisté nevěnovali pozornost a ve&nbsp; svých příspěvcích v&nbsp;periodicích pouze popisovali vliv škod způsobených rozvodněnou řekou na&nbsp; činnost dělníků v&nbsp;továrnách a závodech.<ref name="plzensti-strojvudci" /> Během vyprošťování byl jeden z&nbsp;vojínů smrtelně zraněn přetrženým ocelovým lanem.<ref name="osudove-okamziky" /> Policejní vyšetřovatelé označili celou událost železničního neštěstí za&nbsp; [[Mimořádná událost|mimořádnou událost]], na&nbsp; které nikdo nenese vinu a případ proto odložili.<ref name="osudove-okamziky" /> K&nbsp;rozebrání lokomotivy pak došlo během podzimu roku&nbsp; 1958.<ref name="plzensti-strojvudci" />
 
Roku&nbsp; 2003 natočil režisér [[Ludvík Klega]] pro&nbsp; [[Česká televize|Českou televizi]] o&nbsp; nehodě dokument z&nbsp;cyklu ''[[Osudové okamžiky]]'' nazvaný „Frýdlant v&nbsp;Čechách&nbsp; 1958“.<ref name="osudove-okamziky" />
 
V&nbsp;roce&nbsp; 2017 nechalo město Frýdlant díky mezinárodnímu projektu „Paměť v&nbsp;krajině Trojzemí“ opravit [[Křížová cesta (Frýdlant, Křížový vrch)|křížovou cestu]] z&nbsp;roku&nbsp; 1737, která vede na&nbsp; Křížový vrch.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Mikulička
| jméno = Jan
| datum přístupu = 2018-06-30
| url = https://liberec.idnes.cz/do-frydlantu-se-vrati-krizova-cesta-dbg-/liberec-zpravy.aspx?c=A170228_142542_liberec-zpravy_jape
}}</ref> Spolu s&nbsp;tím nechalo v&nbsp;rámci česko-polského projektu „Společně objevujeme přírodu a historii na&nbsp; naučných stezkách Frýdlantu a [[Lubáň|LubáněLubaně]]“ zbudovat [[Naučná stezka|naučnou stezku]] o osmi zastaveních, z&nbsp;nichž jedno se věnuje i železničnímu neštěstí z&nbsp;roku&nbsp; 1958.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pavlíčková
| jméno = Jana