Police (okres Třebíč): Porovnání verzí

Po Berchtoldech držel Polici hrabě August von Segur, francouzský emigrant v Uhrách, po něm synové Julio a Artur hrabata Segur. Poslední pak zámek prodal městu Znojmu (1860–1872). Max Springer koupil Polici v roce 1872, po něm Leopold hrabě [[Šternberkové|Šternberk]] v roce 1885 a nakonec v roce 1872 Alfred [[Vraždové z Kunvaldu|Vražda z Kunvaldu]] (1887–1945).<ref>[http://www.obec-police.cz/historie-polickeho-panstvi/d-39674 Historie polického panství]</ref>

V roce 1925 bylo v rámci probíhající čsl. [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformy]] zahájeno přídělové řízení konfiskovaného majetku v kat. obcích: Police, [[Kostníky]], [[Bačkovice]], [[Dančovice]], [[Jiratice]], [[Lubnice]], soud. okresu [[Jemnice]] a pol. okr. Mor. Budějovice. Dvory: Police, Kopka, Raymon, Šimkov a Radotice. Celková výměra činila asi 360 ha. Lhůta k podávání žádostí o příděl trvala do 18. března 1925 a informace s formuláři žádostí poskytoval přídělový komisař Státního pozemkového úřadu v [[Moravské Budějovice|Mor. Budějovicích]].<ref>Venkov, orgán České strany agrární, 5. března 1925, příloha: Venkov. 55. Národní hospodář, s. 7</ref>

Po odstoupení pohraničních území v roce 1938 Alfred Vražda z Kunvaldu optoval k [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátnímu]] občanství.<ref>Moravská orlice, 10.8.1879, s. 2</ref> V roce 1945 mu byl velkostatek Police na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] zkonfiskován, což se také podepsalo na celkové devastaci obytných i hospodářských budov.<ref>Kacetl, Jiří - Lazárek, Petr - Molík, David: ''Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem / Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort.'' Vyd. 1. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě ve spolupráci s Městským muzeem v Recu, 2013. ISBN 978-80-86974-12-5. Online zde: [http://www.znojmuz.cz/muzeum/publikace/hrady/Hrady%20Podyji%20slovem_Burgen%20Thayatals%20in%20Wort.pdf Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí]</ref>