Vladimir Iljič Lenin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění
Řádek 67:
[[Soubor:Lenin-1895-mugshot.jpg|left|thumb|upright|Leninův snímek z prosince 1895]]
[[Soubor:Lenin family.jpg|thumb|Leninova rodina]]
Krátce po svém příjezdu do [[Petrohrad]]u roku [[1893]] se místo obvyklého povolání zapojil do revolučního [[propaganda|propagandistického]] hnutí a studia [[marxismus|marxismu]],<ref name="pacner43">Pacner 2012, s. 43-44</ref> stal se vůdcem místních marxistů a roku [[1895]] založil levicový ''„Svaz boje za osvobození dělnické třídy“'', první zárodek radikální levicové marxistické strany v&nbsp;[[Rusko|Rusku]]. V&nbsp;prosinci [[1895]] byl Lenin uvězněn a po 14&nbsp;měsících poslán na tři roky do vyhnanství do [[Sibiř|sibiřské]] vesnice ''Šušenskoje''.<ref name="pacner43" /> O&nbsp;rok později za ním přijela do Šušenského i levicová aktivistka [[Naděžda Krupská]], která se v&nbsp;červenci&nbsp;[[1898]] stala jeho manželkou a setrvala s&nbsp;ním do konce života.
 
Krátce po svém příjezdu do [[Petrohrad]]u (tehdy St. Petersburg) roku [[1893]] se Vladimir Uljanov místo obvykléhopráce povoláníjako právník zapojil do revolučního [[propaganda|propagandistického]] hnutí a studiazabýval se dále studiem [[marxismusMarxismus|marxismu]],.<ref name="pacner43">Pacner 2012, s. 43-44</ref> stalStal se vůdcem místníchpetrohradských marxistů a roku [[1895]] založil levicový ''„Svaz boje za osvobození dělnické třídy“'', první zárodek radikální levicové marxistické strany v&nbsp;[[Rusko|Rusku]]. V&nbsp;prosinci [[1895]] byl Lenin uvězněn a po 14&nbsp;měsících poslán na tři roky do vyhnanství dona [[Sibiř|sibiřské]], do vesnice ''[[Šušenskoje'']].<ref name="pacner43" /> O&nbsp;rok později za ním přijela do Šušenského i levicová aktivistka [[Naděžda Krupská]], která se v&nbsp;červenci&nbsp;[[1898]] stala jeho manželkou a setrvala s&nbsp;ním do konce jeho života.
V&nbsp;dubnu [[1899]] vydal ''[[Vývoj kapitalismu v&nbsp;Rusku]]''.<ref>http://www.marxists.org/archive/lenin/works/1899/devel/index.htm</ref> Po návratu z&nbsp;vyhnanství roku [[1900]] odešel Lenin do [[emigrace]]. V&nbsp;tomto období vydával levicový časopis ''[[Iskra]]'' (česky '''Jiskra''') a řadu spisů a knih vztahujících se k&nbsp;revolučnímu hnutí.
 
V&nbsp;dubnu [[1899]] vydal knihu ''[[Vývoj kapitalismu v&nbsp;Rusku]]''.<ref>http://www.marxists.org/archive/lenin/works/1899/devel/index.htm</ref> Po návratu z&nbsp;vyhnanství roku [[1900]] odešel Lenin do [[emigrace]]. V&nbsp;tomto období vydával levicový časopis ''[[Iskra]]'' (česky '''Jiskra''') a řadu spisů a knih vztahujících se k&nbsp;revolučnímu hnutí.
Stal se vedoucí postavou extrémně levicového hnutí a byl aktivním členem [[Sociálně demokratická dělnická strana Ruska|Sociálně demokratické dělnické strany Ruska]] ('''SDRSR''') a roku [[1903]] se po rozchodu s&nbsp;[[Menševici|menševiky]] stává vůdcem [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševické]] frakce.<ref name="pacner17" /> Roku [[1906]] je zvolen do předsednictva SDRSR. Obecně lze říci, že Lenin vedl radikální frakci [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|SDRSR]] (kterou nazval bolševickou – většinovou) a i v&nbsp;jejím rámci představoval radikála prosazujícího extrémní postoje, pokud šlo o&nbsp;kázeň ve straně. Již v&nbsp;této době (ač dosud v&nbsp;menšině) opakovaně ignoroval ta rozhodnutí strany, se kterými nesouhlasil. Proti svým odpůrcům bojoval tvrdě a nemilosrdně, většinou bez usmiřování. [[Viktor Černov]] (vůdce [[eser]]ů) jej označil za člověka ''„s&nbsp;pravdou v&nbsp;kapse“'', s&nbsp;pravdou, kterou musí mít za všech okolností. Roku [[1907]] se z&nbsp;bezpečnostních důvodů přesunuje do [[Finsko|Finska]]. Následně cestuje po Evropě a účastní se mnoha levicových setkání a aktivit, včetně [[Zimmerwaldská konference|Zimmerwaldské konference]] roku [[1915]]. V&nbsp;té době byl sledován carskou tajnou policií i soukromým detektivem, kterého si najali jeho političtí odpůrci.<ref name="pacner17">Pacner 2012, s. 17-20</ref> Když [[Inessa Armandová]] emigrovala z&nbsp;Ruska a usadila se v&nbsp;Paříži, setkala se zde s&nbsp;Leninem a jinými bolševiky žijícími zde v&nbsp;exilu. Inessa Armandová se pak stala Leninovou milenkou.<ref name="pacner13" /> Lenin se v&nbsp;exilu snažil získat finanční podporu pro revoluční činnost, což se dařilo díky jeho spolubojovníkovi – revolucionářovi [[Alexandr Izrail Lazarevič|Alexandru Izrailovi Lazarevičovi]] (zvanému též „Helphand“ či „Pavrus“). Ten dokonce pro revoluční činnost v&nbsp;Rusku postupně získával od roku [[1915]] finanční částky i od Berlínského ministerstva financí.<ref name="pacner14" /> Němci totiž věřili, že pokud padne carský režim v&nbsp;Rusku, nebudou muset s&nbsp;Ruskem nadále válčit, a uvolněné vojáky budou moci přesunout z&nbsp;[[Východní fronta (první světová válka)|východní fronty]] na [[Západní fronta (první světová válka)|západ]].<ref name="pacner14">Pacner 2012, s. 14-16</ref>
 
Stal se vedoucí postavou extrémně levicového hnutí a byl aktivním členem [[Sociálně demokratická dělnická strana Ruska|Sociálně demokratické dělnické strany Ruska]] ('''SDRSR'''). a rokuRoku [[1903]] se po rozchodu s&nbsp;[[Menševici|menševiky]] stávástal vůdcem [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševické]] frakce.<ref name="pacner17" /> Roku [[1906]] jebyl zvolen do předsednictva SDRSR. Obecně lze říci, že Lenin vedl radikální frakci [[Ruská sociálně demokratická dělnická strana|SDRSR]] (kterou nazval bolševickou – většinovou) a i v&nbsp;jejím rámci představoval radikála prosazujícího extrémní postoje, pokud šlo o&nbsp;kázeň ve straně. Již v&nbsp;této době (ač dosud v&nbsp;menšině) opakovaně ignoroval ta rozhodnutí strany, se kterými nesouhlasil. Proti svým odpůrcům bojoval tvrdě a nemilosrdně, většinou bez usmiřování. [[Viktor Černov]] (vůdce [[eser]]ů) jej označil za člověka ''„s&nbsp;pravdou v&nbsp;kapse“'', s&nbsp;pravdou, kterou musí mít za všech okolností. Roku [[1907]] se z&nbsp;bezpečnostních důvodů přesunujepřesunul do [[Finsko|Finska]]. Následně cestujecestoval po Evropě a účastníúčastnil se mnoha levicových setkání a aktivit, včetně [[Zimmerwaldská konference|Zimmerwaldské konference]] roku [[1915]]. V&nbsp;té době byl sledován carskou tajnou policií i soukromým detektivem, kterého si najali jeho političtí odpůrci.<ref name="pacner17">Pacner 2012, s. 17-20</ref> Když [[Inessa Armandová]] emigrovala z&nbsp;Ruska a usadila se v&nbsp;Paříži, setkala se zde s&nbsp;Leninem a jinými bolševiky žijícími zde v&nbsp;exilu. Inessa Armandová se pak stala Leninovou milenkou.<ref name="pacner13" /> Lenin se v&nbsp;exilu snažil získat finanční podporu pro revoluční činnost, což se dařilo díky jeho spolubojovníkovi – revolucionářovi [[Alexandr Izrail Lazarevič|Alexandru Izrailovi Lazarevičovi]] (zvanému též „Helphand“ či „Pavrus“). Ten dokonce pro revoluční činnost v&nbsp;Rusku postupně získával od roku [[1915]] finanční částky i od Berlínského ministerstva financí.<ref name="pacner14" /> Němci totiž věřili, že pokud padne carský režim v&nbsp;Rusku, nebudou muset s&nbsp;Ruskem nadále válčit, a uvolněné vojáky budou moci přesunout z&nbsp;[[Východní fronta (první světová válka)|východní fronty]] na [[Západní fronta (první světová válka)|západ]].<ref name="pacner14">Pacner 2012, s. 14-16</ref>
 
Lenin se v&nbsp;exilu snažil získat finanční podporu pro revoluční činnost, což se dařilo díky jeho spolubojovníkovi – revolucionářovi [[Alexandr Izrail Lazarevič|Alexandru Lazarevičovi]] (zvanému též „Helphand“ či „Pavrus“). Ten dokonce postupně od roku 1915 získával finanční částky i od [[berlín]]ského ministerstva financí [[Německá říše|Německé říše]], bojující proti carskému Rusku v [[První světová válka|první světové válce]].<ref name="pacner14" /> Němci totiž věřili, že pokud padne carský režim, nebudou muset s&nbsp;Ruskem nadále válčit, a uvolněné vojáky budou moci přesunout z&nbsp;[[Východní fronta (první světová válka)|východní fronty]] na [[Západní fronta (první světová válka)|západ]].<ref name="pacner14">Pacner 2012, s. 14-16</ref>
 
[[Soubor:VictimOfInternational.jpg|thumb|230px|[[Bělogvardějci|Bělogvardějský]] antibolševický plakát: Lenin a [[Lev Davidovič Trockij|Trockij]] uctívají Marxe jako boha pro něhož na oltáři obětují Rusko]]
 
V&nbsp;roce 1917 Lenin přestával věřit, že se dožije porážky carské vlády.<ref name="pacner13">{{Citace monografie
| příjmení = Pacner
Řádek 85 ⟶ 89:
| strany = 13-14
| isbn = 978-80-7243-597-5
}}</ref> Svržení cara [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikuláše II.]] během [[Únorová revoluce|únorové revoluce]] v&nbsp;roce 1917 exilové revolucionáře šokovalo, protože se odehrálo bez nich.<ref name="pacner13" /> Podle Lenina se tehdy moci v&nbsp;Rusku ujala [[buržoazie]]. Rozhodl tedy, že se revolucionáři zkusí vrátit do [[Petrohrad]]uPetrohradu (St. Petersburgu) a udělatvyvolat revoluci socialistickou.<ref name="pacner13" /> 9.&nbsp;dubna&nbsp;1917 vyrazil (- spolu s&nbsp;dalšími revolucionáři a také Armandovou) - s vydatnou pomocí německé tajné služby zvláštním vlakem ze [[Švýcarsko|Švýcarska]] přes [[Švédsko]] a poté[[Finsko]], které bylo tehdy stále pod ruskou nadvládou, do Petrohradu. VagónJeho vlak měldostal právo [[exteritorialitaExteritorialita|exteritoriality]] a na německém území ho střežili němečtí vojáci.<ref name="pacner21">Pacner 2012, s. 21-23</ref> O&nbsp;cestě Lenina přes [[Německé císařství|Německo]] německá vláda věděla a legendy o&nbsp;právu exteritoriality a o&nbsp;„zapečetěném vagónu“ jsou jen dodatečným bolševickým kamuflováním toho, že Lenin jako příslušník nepřátelského státu byl s&nbsp;vědomím Německa, za německé peníze a s&nbsp;posláním od Němců přepraven ze Švýcarska do Ruska.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ukázka: Jak německé peníze založily Sovětský svaz
| periodikum = iDnes.cz
| datum_vydání = 4. března 2015
| url = https://technet.idnes.cz/jak-vznikl-sssr-lenin-nemecke-penize-dv5-/vojenstvi.aspx?c=A141008_130706_vojenstvi_kuz}}</ref> Císař [[Vilém II. Pruský]] očekával, že Lenin svojísvou revolucí paralyzujezparalyzuje bojeschopnost ruské armády, ačímž ukončíbude válkuukončena válka na východní frontě.<ref name="pacner21" /> V&nbsp;Leninovi pak viděl jen relativně bezvýznamnou postavu, která brzy poté ztratí moc.{{Doplňte zdroj}}
 
Do Petrohradu Lenin dorazil [[16. duben|16.&nbsp;dubna]]&nbsp;[[1917]],<ref name="pacner21" /><ref name="RAD-395">{{Citace monografie