Jindřich Matyáš Thurn: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Neodešel stejným směrem jako zimní král. Další úpravy.
m →‎Stavovské povstání: typo ("v této době" evokovalo spíš "nyní"?)
Řádek 67:
 
== Stavovské povstání ==
Ač v té době nebyly ještě zřejmé dopady pražské defenestrace, později se ukázalo, že se stala bezprostřední roznětkou [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Po nastolení stavovské vlády v Čechách byl Thurn jmenován generállajtnantem (''General-Lieutenant'') českého vojska, což byla v této době nejvyšší hodnost podřízená pouze panovníkovi. Tuto hodnost měl také [[Jiří Fridrich Hohenlohe]], což způsobilo, že stavovská armáda měla dvě dosti autonomní velení. V čele armády bojoval především v jižních Čechách, kde proti císařském generálovi [[Karel Bonaventura Buquoy|Karlu Buquoyovi]] dobyl [[Český Krumlov]], a několikrát se mu podařilo přitáhnout k [[Vídeň|Vídni]]. Až později, po zvolení [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]] českým králem, byl vrchním velitelem jmenován kníže [[Kristián I. Anhaltský|Kristián Anhaltský]]. Později, 1. května 1620, byl ještě Jindřich Matyáš jmenován vrchním velitelem stavovské armády v Čechách. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]], aby unikl jistému trestu, odešel spolu s několika dalšími pány z Čech.
 
V zahraničí se až do své smrti snažil získávat přízeň všemožných nepřátel Habsburků. Při tomto počínání bojoval v bitvách na straně Fridricha Falckého, [[Gabriel Betlen|Gabriela Betlena]], [[Benátská republika|Benátské republiky]], [[Dánsko|Dánska]] a [[Švédsko|Švédska]]. Později se snažil přesvědčit [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]], aby změnil stranu a stal se českým králem – tento plán však byl zmařen po Valdštejnově zavraždění v [[Cheb]]u. Na sklonku života Thurn nazřel, že žádnému z jeho spojenců nikdy nešlo o dobro českých stavů, ale jen o vlastní zájmy.