Tropický deštný les: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 82.117.143.118 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je OJJ značka: rychlé vrácení zpět |
oprava příšerné dezinterpretace citovaného článku z Příroda.cz a přidání dalších citací pro podložení problému značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 34:
Tropické deštné lesy se nazývají ‚největší [[lékárna]] světa‘ pro výskyt velkého počtu přírodních léčiv. Téměř polovina užívaných léků pochází z tropických deštných pralesů. Např. tropické deštné pralesy obsahují „základní ingredienty [[ptačí kontrolní hormon|ptačích kontrolních hormonů]], [[stimulant]]ů a [[sedativum|sedativ]]“. [[Vědci]] doufají, že zde bude v budoucnu objevena řada dalších léků. Tuto ideu ilustruje [[film]] [[Medicine Man (film)|Medicine Man]] (Léčitel).{{Doplňte zdroj}}
=== Producent kyslíku - mýtus o "plicích světa" ===
Tropický deštný les má
Tento proces vypovídá dobře o [[Koloběh uhlíku|koloběhu uhlíku]] (C) na Zemi. Rostliny skrze [[Fotosyntéza|fotosyntézu]] umožňují přijímaný plynný [[Oxid uhličitý|CO<sub>2</sub>]] fixovat ve svých tělech v podobě sloučenin uhlíku jako stavební látku, která tvoří významný podíl hmoty jejich orgánů (tzn. listy, stonek, kořeny). Kyslík poté uvolňují do atmosféry jako pro ně přebytečný, ale část z něj posléze odebírají při rostlinném dýchání (tzv. [[temnostní fáze fotosyntézy]]). Přesto je bilance kyslíku v atmosféře stále kladná, část uvolněného kyslíku v ní totiž zůstává. Pokud však rostlina odumře, začne se v půdě deštného lesa rozkládat a v ní uložený uhlík se uvolňuje [[Oxidace|oxidačními procesy]] (tzn. hnitím) z jejího těla a vrací se do [[Atmosféra Země|atmosféry]] opět jako CO<sub>2</sub>. Půdy tropických deštných lesů mají ze všech světových [[Půdní typ|typů půd]] zdaleka největší produkci emisí CO<sub>2</sub> právě díky ohromnému obratu zde vzniklé organické hmoty, která se v nich posléze rozkládá.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Liptzin
| jméno = Daniel
| příjmení2 = Silver
| jméno2 = Whendee L.
| titul = Spatial patterns in oxygen and redox sensitive biogeochemistry in tropical forest soils
| periodikum = Ecosphere
| datum = 2015-11
| ročník = 6
| číslo = 11
| strany = art211
| issn = 2150-8925
| doi = 10.1890/es14-00309.1
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1890/ES14-00309.1
| datum přístupu = 2018-04-25
}}</ref>
Pokud by tyto rozkladné procesy neprobíhaly vůbec, veškerý uhlík by se zafixoval a udržoval ve formě těl živých organismů, a CO<sub>2</sub> by tak zcela zmizel z atmosféry.<ref name=":1" /> To, že je v atmosféře vysoká hladina kyslíku, je umožněno jednak vázáním uhlíku a dalších sloučenin, které by jinak s kyslíkem reagovaly, v tělech organismů, a druhak tím, že část uhlíku a dalších látek se pravidelně v určitém množství ukládá do sedimentů, a není tak vystavena další oxidaci.<ref>Lenton, T. M. (2001). The role of land plants, phosphorus weathering and fire in the rise and regulation of atmospheric oxygen. ''Global Change Biology'', ''7''(6), 613-629.</ref> Proto je existence lesů a [[Primární producent|primárních producentů]] obecně přesto tak důležitá, neboť umožňují právě ono zadržování uhlíku po delší čas. Odlesňování tedy každopádně přispívá ke zvýšení hladiny CO<sub>2</sub> v atmosféře.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Commonly Asked Questions and Facts {{!}} Rainforest Foundation US
| periodikum = www.rainforestfoundation.org
| url = http://www.rainforestfoundation.org/commonly-asked-questions-and-facts/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2018-04-25
}}</ref><ref>Urquhart, G., Chomentowski, W., Skole, D. and Barber, C. (2001) Tropical deforestation. Earth Observatory. https://earthobservatory.nasa.gov/Features/Deforestation/tropical_deforestation_2001.pdf</ref>
== Kácení tropického deštného lesa ==
| |||