Turkmenistán: Porovnání verzí

Přidáno 1 119 bajtů ,  před 2 lety
doplnění
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
(doplnění)
== Dějiny ==
 
V 7. století př. n. l. bylo území součástí [[Baktrie]]. Od 3. století př.n.l. se stalo součástí [[Parthská říše|Parthské říše]]. V 6. století připadlo území tureckému kaganátu. Od 8. století se do země postupně dostávali [[Arabové]] a začali šířit [[islám]]. Dnešní obyvatelé jsou potomky kočovných [[Turkmeni|Turkmenů]], kteří přišli v 11. století. Následné období je plné válek mezi jednotlivými kmeny o nadvládu nad územím. Turkméni podnikali ještě v v 19. století časté [[Otrokářství|otrokářské]] nájezdy do šíitské [[Persie]], otroky pak prodávali v [[Chivský chanát|Chivě]] a dalších středoasijských chanátech.
 
V roce [[1869]] zabrali [[Rusko|Rusové]] východní břeh [[Kaspické moře|Kaspického moře]]. Válka, kterou Turkmenové vedli proti carskému Rusku, trvala 30 let a stála život asi 15 000 Turkmenů. Jednou z rozhodujících byla [[bitva u Geok-Tepe]] v roce [[1881]]. Na konci války Rusové ovládli celé území a přetvořili jej na ruský Turkestán. Území dnešního Turkmenistánu bylo na začátku 18. století nazýváno podle obyvatel „Zemí Turkmenů“ a jednalo se o oblast osídlení turkmenských rodů vymezenou na východě řekou [[Amudarja|Amudarjou]], na západě [[Kaspické moře|Kaspickým mořem]], na severu poloostrovem [[Mangyšlak]] a městem [[Chiva|Chivou]] a na jihu turkmeno-chorazanskými horami. V době před postupným ovládnutím území dnešního Turkmenistánu na konci 19. století carským Ruskem patřily východní oblasti částečně k [[Chivský chanát|chivskému chanátu]] a částečně k [[Bucharský emirát|bucharskému emirátu]]. Západní část dnešního Turkmenistánu nespadala pod žádnou administrativní kontrolu a jednalo se především o oblasti využívané pasteveckými [[nomád]]y.
 
== Ekonomika ==
[[Soubor:Neutrality-Road-Ashgabat-2015.JPG|náhled|Hlavní město [[Ašchabad]] v roce 2015]]
 
Turkmenistán je [[zemědělství|zemědělsko]]-[[průmysl]]ový stát. Tradice je v&nbsp;chovu dobytka (karakulské [[ovce]], [[koza|kozy]], [[velbloud]]i). Průmysl je zaměřen na zpracování textilních plodin ([[bavlna|bavlny]] a [[vlna|vlny]]) a zpracování nerostů a především fosilních paliv. Turkmenistán má značné zásoby [[ropa|ropy]] a zejména [[zemní plyn|zemního plynu]], o jehož vývozu a stavbě potřebného produktovodu v&nbsp;současné době jedná s&nbsp;Čínou. V&nbsp;těžbě zemního plynu zaujímá země 4. až 5. místo na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Kotrba
| datum přístupu = 2009-7-31
}}</ref>
 
== Obyvatelstvo ==
Většinu obyvatel tvoří [[Turkméni]]. Nejvýznamnějšími menšinami jsou [[Uzbeci]] a [[Rusové]]. Počet Rusů se kvůli emigraci a nízké porodnosti snížil z 18,6 % obyvatel v roce 1939 na 9,5 % v roce 1989<ref>{{cite book|author=Moya Flynn|title=Migrant Resettlement in the Russian Federation: Reconstructing 'homes' and 'homelands'|url=https://books.google.com/books?id=YLeAxHLmgR8C&pg=PA15|year=2004|publisher=Anthem Press|isbn=978-1-84331-117-1|page=15}}</ref> a na přibližně 4 % v roce 2003.<ref>{{cite web|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tx.html |title=Turkmenistan |publisher=CIA World Factbook |date= 2003}}</ref> Dalšími etniky jsou [[Kazaši]], [[Tataři]], [[Ukrajinci]], [[Arméni]], [[Balúčové]] a [[Kurdové]].
 
== Odkazy ==