Verze z 4. 10. 2017, 11:04 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 4. 2018, 21:47 editovat zrušit editaci Sabio (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 3 673 editací doplnění Přejít na další porovnání →
Řádek 54: == Dějiny == V 7. století př. n. l. bylo území součástí [[Baktrie]]. Od 3. století př.n.l. se stalo součástí [[Parthská říše\|Parthské říše]]. V 6. století připadlo území tureckému kaganátu. Od 8. století se do země postupně dostávali [[Arabové]] a začali šířit [[islám]]. Dnešní obyvatelé jsou potomky kočovných [[Turkmeni\|Turkmenů]], kteří přišli v 11. století. Následné období je plné válek mezi jednotlivými kmeny o nadvládu nad územím. Turkméni podnikali ještě v v 19. století časté [[Otrokářství\|otrokářské]] nájezdy do šíitské [[Persie]], otroky pak prodávali v [[Chivský chanát\|Chivě]] a dalších středoasijských chanátech. V roce [[1869]] zabrali [[Rusko\|Rusové]] východní břeh [[Kaspické moře\|Kaspického moře]]. Válka, kterou Turkmenové vedli proti carskému Rusku, trvala 30 let a stála život asi 15 000 Turkmenů. Jednou z rozhodujících byla [[bitva u Geok-Tepe]] v roce [[1881]]. Na konci války Rusové ovládli celé území a přetvořili jej na ruský Turkestán. Území dnešního Turkmenistánu bylo na začátku 18. století nazýváno podle obyvatel „Zemí Turkmenů“ a jednalo se o oblast osídlení turkmenských rodů vymezenou na východě řekou [[Amudarja\|Amudarjou]], na západě [[Kaspické moře\|Kaspickým mořem]], na severu poloostrovem [[Mangyšlak]] a městem [[Chiva\|Chivou]] a na jihu turkmeno-chorazanskými horami. V době před postupným ovládnutím území dnešního Turkmenistánu na konci 19. století carským Ruskem patřily východní oblasti částečně k [[Chivský chanát\|chivskému chanátu]] a částečně k [[Bucharský emirát\|bucharskému emirátu]]. Západní část dnešního Turkmenistánu nespadala pod žádnou administrativní kontrolu a jednalo se především o oblasti využívané pasteveckými [[nomád]]y. Řádek 75: == Ekonomika == [[Soubor:Neutrality-Road-Ashgabat-2015.JPG\|náhled\|Hlavní město [[Ašchabad]] v roce 2015]] Turkmenistán je [[zemědělství\|zemědělsko]]-[[průmysl]]ový stát. Tradice je v chovu dobytka (karakulské [[ovce]], [[koza\|kozy]], [[velbloud]]i). Průmysl je zaměřen na zpracování textilních plodin ([[bavlna\|bavlny]] a [[vlna\|vlny]]) a zpracování nerostů a především fosilních paliv. Turkmenistán má značné zásoby [[ropa\|ropy]] a zejména [[zemní plyn\|zemního plynu]], o jehož vývozu a stavbě potřebného produktovodu v současné době jedná s Čínou. V těžbě zemního plynu zaujímá země 4. až 5. místo na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Kotrba Řádek 85: \| datum přístupu = 2009-7-31 }}</ref> == Obyvatelstvo == Většinu obyvatel tvoří [[Turkméni]]. Nejvýznamnějšími menšinami jsou [[Uzbeci]] a [[Rusové]]. Počet Rusů se kvůli emigraci a nízké porodnosti snížil z 18,6 % obyvatel v roce 1939 na 9,5 % v roce 1989<ref>{{cite book\|author=Moya Flynn\|title=Migrant Resettlement in the Russian Federation: Reconstructing 'homes' and 'homelands'\|url=https://books.google.com/books?id=YLeAxHLmgR8C&pg=PA15\|year=2004\|publisher=Anthem Press\|isbn=978-1-84331-117-1\|page=15}}</ref> a na přibližně 4 % v roce 2003.<ref>{{cite web\|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/tx.html \|title=Turkmenistan \|publisher=CIA World Factbook \|date= 2003}}</ref> Dalšími etniky jsou [[Kazaši]], [[Tataři]], [[Ukrajinci]], [[Arméni]], [[Balúčové]] a [[Kurdové]]. == Odkazy ==

Turkmenistán: Porovnání verzí