Johann Christoph Kridel: Porovnání verzí

Johann Christoph Kridel se narodil [[9. prosinec|9. prosince]] [[1672]] v severočeském [[Rumburk|Rumburku]] v rodině tkalce a člena městské rady Johanna Georga Kriedella. (V matrice byl zapsán jako Kriedell, ve svých textech používal také podobu Kriedel, Kridell, v dějinách hudby se však ustálila forma Kridel, která se objevuje na tisku sbírky [[Kantáta|kantát]] z roku [[1706]].) Kridelovým kmotrem byl Johann Berenfelder, bývalý rektor místní školy, ve které městský varhaník nebo [[regenschori]] (nejspíše Moritz Schneider) vyučoval také hudbu. Zde patrně Kridel získal své základní hudební vzdělání. Přibližně v letech [[1685]]–[[1690]] studoval skladatel v malostranské jezuitské koleji v Praze, potom působil v [[Jičín|Jičíně]] a v [[Praha|Praze]] jako učitel. [[23. červen|23. června]] [[1694]] se – po smrti otce a varhaníka Moritze Schneidera – vrátil do Rumburka a převzal úřad varhaníka v městském [[Kostel svatého Bartoloměje (Rumburk)|kostele svatého Bartoloměje]].<ref>[{{Citace elektronické monografie | příjmení = Mágrová | jméno = Klára | titul = Kostel sv. Bartoloměje - Rumburk | url = http://rumburk.farnost.cz/farnost/rumburk/bartolomej.php Kostel| sv.datum Bartolomějevydání (Rumburk,= Česko)]2011-02-04 | datum přístupu = 2018-04-12 | vydavatel = Římskokatolická farnost Rumburk}}</ref>

Vedle městské hudby se Kridel podílel také na výuce na místní německé škole, v jedné ze svých básní se však označil jako praeceptor (tedy pomocný učitel). Titul kantora zřejmě neužíval. Mezi Kridelovy žáky patřila mj. lankraběnka Caroline von Hessen-Rheinfels-Rotenburg ([[1714]]–[[1741]]), kterou Kridel po dva roky vyučoval hře na "Clavicordio" ([[klavichord]]). [[2. únor]]a [[1697]] se skladatel oženil s Annou Theresií Kirchnerovou, dcerou Petera Kirchnera, lazebníka a starosty v sousedním městě Šluknově. Sňatkem Kridel získal slušné věno a spolu s majetkem zděděným po otci již mohl zakoupit nárožní dům v rumburské ulici Klostergase 20, který stál na místě pozdější kavárny Henke (Krym, Venuše).<ref>[http{{Citace elektronické monografie | korporace = Karel Kovář & Lukáš Hliněný | titul = Café Henke | url = https://cafe-henke.cz/ Café| Henke<span>datum (Rumburk,přístupu Česko)</span>]= 2018-04-12 | vydavatel = Karel Kovář & Lukáš Hliněný}}</ref> Z manželství vzešlo jedenáct dětí, z nichž ale přežilo jen šest. V roce [[1703]] začal Kridel jako jednatřicetiletý v latině a v němčině sepisovat občasné úvahy a soukromé poznámky ''Memorabilia Kriedeliana aliaque Rumburgensia'' (''Kridelovy pamětihodnosti a jiné z Rumburka''). V nich se ukazuje nejen jako kronikář, ale také jako neformální a příležitostný básník. V roce [[1706]] nechal v [[Budyšín|Budyšíně]] vytisknout svou sbírku árií ''Neu-Eröffnetes Blumen-Gärtlein. ''Když se anglický podnikatel [[Robert Allason]], zakladatel textilní [[Manufaktura|manufaktury]] v Rumburku, [[5. duben|5. dubna]] [[1720]] nastěhoval do svého kamenného domu<ref>[http{{Citace elektronického periodika | příjmení = Vanžura | jméno = Alexandr | titul = 300 let starý dům má padnout. Je demolice opravdu nutná? | periodikum = Děčínský deník | datum vydání = 2013-05-31 | datum přístupu = 2018-04-12 | url = https://decinsky.denik.cz/zpravy_region/300-let-stary-dum-ma-padnout-je-demolice-opravdu-nutna-20130531.html 300 let| starýissn dům= má padnout. Je demolice opravdu nutná?]1214-8490}}</ref> na předměstí, složil Kridel oslavnou vícestrofou árii ''Glücklicher Ein Zug Des Hoch Edlen und Hochfürnehmen Roberti Allason''.<ref>Text{{Citace tétosborníku skladby| jepříjmení v= originálnímSchmid německém| zněníjméno publikován,= In:Armin <span>SCHMID,| Armin.titul = Johann Christoph Kridel (Rumburg 1672–1733) und seine Kantaten-Sammlung Neu-eröffnetes Blumen-Gärtlein (Bautzen 1706). In: </span>''| příjmení sestavitele = Ottenberg | jméno sestavitele = Hans-Günter | příjmení sestavitele2 = Zimmermann | jméno sestavitele2 = Reiner | sborník = Musiker-Migration und Musik-Transfer zwischen Böhmen und Sachsen im 18. Jahrhundert''<span>. : Bericht über das Internationale Symposium vom 7. bis 9. November 2008. | vydavatel = Saechsische Landesbibliothek- Staats- und Universitaetsbibliothek Dresden - Dresden : Institut zur Erforschung und Erschließung der Alten Musik in Dresden | místo = Dresden | rok vydání = 2012, s.| 26–27url = http://www.<qucosa.de/span>fileadmin/data/qucosa/documents/8821/Kolloqium_Schmid.pdf | strany = 15–25 | jazyk = de}}</ref>

[[22. prosinec|22. prosince]] [[1730]] zemřela Kridelova manželka Anna Theresia ve věku 52 let. Když [[23. červen|23. června]] [[1733]] zemřel v jedenácti dnech života i jeho vnuk Dominik, zahrál mu ještě na varhanách v kostele sv. Bartoloměje [[rekviem]]. Již o několik dní později, [[2. červenec|2. července]] [[1733]], nalezl syn Dominik samotného Kridela, jak ležel mrtvý v posteli, v ruce měl [[růženec]] a na židli vedle postele [[krucifix]]. Před svou smrtí si napsal tento [[epitaf]]: ''"Zde v hrobě leží a pauzuje, kdo v Rumburku varhanům vládl po mnoho let. Sloužil Bohu i vlasti a hlavně melodiím, kterých složil dosti. Přezpívej si je, příteli pěvče. Zde v hrobě leží a pauzuje, kdo na varhany či spinet by rád doprovodil i tebe. Do věčného míru a klidu však odešel již. Žij blaze, pěvče příteli! A pros za něho nebe!"''<ref name="Heinz" >[[Igor{{Citace monografie | příjmení = Heinz |HEINZ, jméno = Igor]]. '' | odkaz na autora = Igor Heinz | titul = Z hudební minulosti Šluknovska: od středověku po Missu solemnis 1830''. Vyd.| 1.vydavatel Varnsdorf:= [[Kruh přátel muzea Varnsdorf]], | místo = Varnsdorf | rok = 2012. | vydání = 1 | počet stran = 254 s.| strany = 174–187 | isbn ISBN= 978-80-905073-0-2., s. 187.}}</ref>

Kridelův hudební styl se formoval již během jeho pražského pobytu. K osobnostem, které mohly ovlivnit jeho vkus, lze řadit tehdy hojně hraného rakouského skladatele [[Johann Joseph Fux|Johanna Josepha Fuxe]] ([[1660]]–[[1741]]), popř. [[Václav Karel Holan Rovenský|Václava Karla Holana Rovenského]] ([[1644]]–[[1718]]), který podobně jako Kridel preferoval formu malých kantát s koncertantními smyčci. Zpěvnost a lehkost dochovaných árií však napovídá, že nelze vyloučit ani vlivy [[Itálie|italské]]. Kridelovy dobré vztahy s [[Antonín Florián z Lichtenštejna|knížetem Lichtensteinem]], který byl rakouským [[vyslanec|velvyslancem]] u [[papež|papežského stolce]], i jeho relativní zámožnost mohly skladateli umožnit cesty do Itálie, kde se patrně seznámil s hudbou italských barokních mistrů (možná je souvislost např. s dílem jeho současníka [[Alessandro Scarlatti|Alessandra Scarlattiho]]). Pro Kridela je také typická náboženská niternost, která prozrazuje hloubku a upřímnost jeho katolické víry v kontextu [[rekatolizace]] [[Šluknovský výběžek|Šluknovska]].<ref name="Heinz" ></ref>

* HEINZ,{{Citace periodika | příjmení = Heinz | jméno = Igor. | odkaz na autora = Igor Heinz | titul = Johann Christoph Kridel : 325 let od narození neznámého barokního skladatele. In:| periodikum =  ''Děčínské vlastivědné zprávy''. Děčín| :rok Okresní= muzeum1996 v| Děčíněročník = 15 | číslo = 6/XV, (1996),| strany = 3–21 | issn s.= 31212-21.6918}}

* HEINZ,{{Citace monografie | příjmení = Heinz | jméno = Igor. '' | odkaz na autora = Igor Heinz | titul = Z hudební minulosti Šluknovska: od středověku po Missu solemnis 1830''. Vyd.| 1.vydavatel Varnsdorf:= Kruh přátel muzea Varnsdorf, | místo = Varnsdorf | rok = 2012. | vydání = 1 | počet stran = 254 s.| ISBNstrany = 174–187 | isbn = 978-80-905073-0-2, s. 174–187.}}

*{{Citace SCHMID,sborníku | příjmení = Schmid | jméno = Armin. [http://www.qucosa.de/fileadmin/data/qucosa/documents/8821/Kolloqium_Schmid.pdf| titul = Johann Christoph Kridel (Rumburg 1672–1733) und seine Kantaten-Sammlung Neu-eröffnetes Blumen-Gärtlein (Bautzen 1706)]. In: ''| příjmení sestavitele = Ottenberg | jméno sestavitele = Hans-Günter | příjmení sestavitele2 = Zimmermann | jméno sestavitele2 = Reiner | sborník = Musiker-Migration und Musik-Transfer zwischen Böhmen und Sachsen im 18. Jahrhundert''. : Bericht über das Internationale Symposium vom 7. bis 9. November 2008. | vydavatel = Saechsische Landesbibliothek- Staats- und Universitaetsbibliothek Dresden - Dresden : Institut zur Erforschung und Erschließung der Alten Musik in Dresden | místo = Dresden | rok vydání = 2012, s| url = http://www.qucosa.de/fileadmin/data/qucosa/documents/8821/Kolloqium_Schmid.pdf | strany = 15–25. | jazyk = de}}