|
Pražská německá společnost však přes vytrvalou snahu Kasina udržet liberální [[status quo]] zdaleka nebyla vnitřně jednotná. Již koncem osmdesátých let docházelo ke štěpení ve spolkovém životě a ke vzniku vnitřní opozice. Elementy „{{Cizojazyčně|de|völkisch}}“ [[ideologie]] se nejprve objevily v tělocvičném spolku, kde chtěli někteří funkcionáři zavést takzvaný antisemitský paragraf vylučující židovské členy. Nejzávažnější byl ale rozkol v liberálním Čtenářském a přednáškovém klubu německých studentů v Praze, od něhož se v roce 1892 oddělila národovecky antisemitská Germanie.<ref>KROLOP, Kurt. ''O pražské německé literatuře''. Kapitola K vzniku a historii pražské německé literatury "expresionistického desetiletí", s. 14.</ref>{{#tag:ref|Podle Brodových vzpomínek to bylo právě zde v ''{{Cizojazyčně|de|Lese- und Redehalle}}'' (v domě, který stál v tehdejší Ferdinandově ul. 12, dnešní [[Národní (Praha)|Národní]]), kde se v roce [[1902]] poprvé setkal s Kafkou.<ref>BROD, Max. ''Pražský kruh'', 40 s.</ref>|group="pozn."|name="Poznámka5"}} Pražští Židé na tyto tendence reagovali zakládáním vlastních liberálních, nacionálních a nakonec i [[Sionismus|sionistických]] organizací. Již v roce 1885 byl založen Ústřední spolek pro péči o židovské záležitosti (''{{Cizojazyčně|de|Centralverein zur Pflege jüdischer Angelegenheiten}}''), který měl totožné cíle s programem později založeného Ústředního spolku německých občanů židovské víry (''{{Cizojazyčně|de|Centralverein deutscher Staatsbürger jüdischen Glaubens}}''), jehož členy byli mezi jinými i otcové Maxe Broda, Willyho Haase, Franze Kafky a Franze Werfela.<ref>{{Citace monografie | titul = Jahres-Bericht über die Wirksamkeit des Centralvereines zur Pflege jüdischer Angelegenheiten in Prag: Verwaltungsjahr 1905-1906 | vydavatel = Verlag des Vereines | místo = Prag | rok = 1907 | počet stran = 103 | strany = 69–73}} (německy)</ref> Odpovědí na založení antisemitské Germanie byl Spolek židovských vysokoškoláků [[Šim'on bar Kochba|Bar-Kochba]] (''{{Cizojazyčně|de|Verein jüdischer Hochschüler Bar-Kochba in Prag}}''), jenž se záhy připojil k sionistickému hnutí.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čapková | jméno = Kateřina | titul = Češi, Němci, Židé?: národní identita Židů v Čechách 1918 až 1938 | vydavatel = Paseka | místo = Praha ; Litomyšl | rok = 2013 | typ vydání = přeprac. | vydání = 2 | počet stran = 367 | kapitola = Sionisté | strany = 209–297 | isbn = 978-80-7432-294-5}}</ref>
V roce 1893 vznikla první pražská lóže mezinárodní židovské organizace [[B'nai B'rith]], která se jmenovala Izraelitský humanitní spolek „Bohemia“ (''{{Cizojazyčně|de|Israelitischer Humanitätsverein'' „„Bohemia“}}''Bohemia''“}}) a jejímž mládežnickým svazem se pak roku 1910 stalo Sdružení [[Johann Gottfried Herder|Johanna Gottfrieda Herdera]] (''{{Cizojazyčně|de|Johann Gottfried Herder-Vereinigung}}'').<ref>KROLOP, Kurt. ''O pražské německé literatuře''. Kapitola K vzniku a historii pražské německé literatury "expresionistického desetiletí", s. 15.</ref>{{#tag:ref|Odkaz na Herdera byl podle Krolopa myšlen jako redukce klasické humanitní ideje na nejabstraktnější „obecný humanitní ideál“.<ref>KROLOP, Kurt. ''O pražské německé literatuře''. Kapitola K vzniku a historii pražské německé literatury "expresionistického desetiletí", s. 34.</ref> Max Brod jej dává do souvislosti s Herderovým zájmem o starou hebrejskou poezii, o které německý filosof napsal esej ''{{Cizojazyčně|de|Vom Geist der ebräischen Poesie}}''.<ref>BROD, Max. ''Pražský kruh'', s. 139.</ref>|group="pozn."|name="Poznámka6"}} Také tento spolek byl výsledkem aktivity generace otců, jejímž záměrem bylo organizovat pražskou židovskou mládež ve spolku vzdorujícím jak narůstajícímu antisemitismu, tak tradiční [[Ortodoxní judaismus|židovské ortodoxii]] a ideám sionismu. Zároveň tak měla být zarovnána propast, jaká se rozevírala mezi generací otců a synů.<ref>FIALOVÁ-FÜRSTOVÁ, Ingeborg. ''Expresionismus: několik kapitol o německém, rakouském a pražském německém literárním expresionismu''. Kapitola Příspěvek pražské německé literatury k literárnímu expresionismu, s. 55.</ref> Plány se však v realitě změnily ve svůj dokonalý opak: mladá generace získala organizační bázi (finančně podporovanou lóžemi) pro zápas proti světu otců. Spolek vyvíjel bohatou kulturní činnost, pořádal přednášky, čtení, divadelní představení, hudební a taneční večery a podobně.<ref name="Fial56">FIALOVÁ-FÜRSTOVÁ, Ingeborg. ''Expresionismus: několik kapitol o německém, rakouském a pražském německém literárním expresionismu''. Kapitola Příspěvek pražské německé literatury k literárnímu expresionismu, s. 56.</ref> Jedním z prvních pozvaných hostí byl 12. prosince 1910 [[Karl Kraus]], který ve svém příspěvku velmi ostře a zároveň vtipně kritizoval vídeňský žurnalismus a celou romanticky nasládlou, líbivou kulturu té doby typickou pro svět otců. Přibližně ve stejné době jako Kraus přednášel v Praze i [[Martin Buber]], jehož ''Tři přednášky o židovství'' (''{{Cizojazyčně|de|Drei Reden über das Judentum}}'') vyvolaly uvnitř pražských židovských kruhů rozsáhlou debatu, v níž se projevila nespokojenost mladé generace s bezbarvým a bezobsažným zbytkem judaismu, který jim předali jejich asimilovaní otcové.<ref name="Fial56" /><ref>{{Citace monografie | příjmení = Fialová-Fürstová | jméno = Ingeborg | titul = Dějiny německé židovské literatury do roku 1914 | vydavatel = Univerzita Palackého | místo = V Olomouci | rok = 2013 | vydání = 1 | počet stran = 127 | kapitola = Pražská německá literatura | strany = 108 | isbn = 978-80-244-3470-4}}</ref> Tyto historické a společenské souvislosti se potom odrazily v pražské německé literatuře zejména v kritickém postoji ke starému světu a jeho kultuře stejně jako v častém pojednávání židovské problematiky, která je většinou v dílech pražských německých autorů implicitně či explicitně přítomna.<ref name="Fial56" />
== Literární uskupení ==
|
