Jan Amos Komenský: Porovnání verzí

Roku [[1651]] přijal pozvání uherského[[Sedmihradsko|sedmihradského]] knížete [[Zikmund II. Rákóczi|Zikmunda Rákocziho]] do [[Sárospatak|Šarišského Potoka]], kde měl u jeho dvora organizovat reformu školství a [[Pansofie|pansofickou]] sedmiletou školu. Poprvé měl tedy možnost ověřit si své názory v praxi. Otevřeny byly ovšem jen 3 třídy, jež byly nazvány Vestibulum, Janua a Atrium. Pro své [[žák]]y vytvořil příručku ''Pravidla mravů'' a také zde vznikla učebnice ''Svět v obrazech'' a ''Škola hrou''. Z ní Komenský s úspěchem předváděl, nakolik jsou děti schopné podat dramatický divadelní kus, ve školním prostředí. Roku 1651 také oddal falckou princeznu [[Henrietta Marie Falcká|Jindřišku Marii]] s knížetem Zikmundem, jejich manželství však nemělo dlouhého trvání.

V&nbsp;letech [[1654]]–[[1656]] opět pobýval v&nbsp;[[Lešno|Lešně]], kde pracoval na ''Pansofii'', vydal ''Slovník české řeči'' a&nbsp;''Slovník pansofických definic''. Roku 1654 [[Švédské impérium|Švédsko]] napadlo [[Polsko-litevská unie (1569–1795)|Polsko]], avšak válka se nějakou dobu Lešnu vyhnula. V roce 1655 přišlo švédské vojsko k Lešnu a čeští a moravští bratři v čele s Janem Amosem Komenským "zachránili" Lešno před dobýváním Švédy otevřením městských bran. Komenský píše oslavnou řeč o švédském králi [[Karel X. Gustav|Karlu X.]] a čile se druží se švédským velitelem Schichtlingem. [[27. duben|27.&nbsp;dubna]] 1656 ale začalo deset tisíc polských [[partyzán]]ů město obléhat a&nbsp;při následném požáru přišel téměř o&nbsp;všechen majetek i&nbsp;cenné rukopisy jako ''Česko-latinský slovník'', na kterém pracoval prakticky celý život a&nbsp;který považoval za stěžejní dílo. Komenský musel kvůli kolaboraci se Švédy z Polska prchnout, jeho útěk je proveden na poslední chvíli a stěží zachránil život.<ref>[http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/106834 455. schůzka: Lesnae excidium – Toulky českou minulostí (Český rozhlas)]</ref> Přišel také o&nbsp;většinu ''Pansofie'' a&nbsp;''Metafyziky'' a&nbsp;další díla. Tuto ztrátu nesl velice těžce a&nbsp;nikdy se z&nbsp;ní zcela nevzpamatoval. Na pozvání svého přítele Louise De Geera se již v&nbsp;roce [[1656]] uchýlil do [[Amsterdam]]u.

Konec svého života (14&nbsp;let) strávil v&nbsp;[[Holandsko|holandském]] [[Amsterdam]]u v&nbsp;bytě na jedné z&nbsp;nejlepších ulic, kde se konečně mohl v&nbsp;klidu a&nbsp;pohodlí věnovat pracím všenápravným. Proto také odmítl profesuru na Amsterdamské akademii. Společníkem mu zde byl například [[Rembrandt|Rembrandt van Rijn]] a&nbsp;se zhoršujícím se zdravím také čím dál častěji [[lékař]] [[Nicolaes Tulp|Nicolaes (Mikuláš) Tulp]] (můžeme ho najít na Rembrandtově [[Anatomie doktora Tulpa|Anatomii dr.&nbsp;Tulpa]]). Jan se v&nbsp;této době aktivně účastnil mírových jednání [[Druhá anglo-holandská válka|anglicko-nizozemské války]]. V&nbsp;Amsterdamu byla vydána polovina z&nbsp;celého Komenského díla, například soubor 43&nbsp;spisů pod názvem ''Opera didactica omnia (Veškeré spisy didaktické)'', které se setkaly s&nbsp;velkým ohlasem, dále jednotlivé části ''Všenápravy'': ''Všeobecné probuzení'', ''Všeobecné osvícení'', ''Pansofie'', ''Vševýchova'' a&nbsp;''Všemluva'' a&nbsp;menší díla jako ''Jedno potřebné'' (též ''Jedno nezbytné''<ref>{{Citace monografie