Koncentrační tábor Lety: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 88.100.136.88 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 2A00:1028:8386:EBBE:F556:D189:9F93:D60A značka: rychlé vrácení zpět |
|||
Řádek 41:
=== Cikánský tábor ===
[[Soubor:Památník Lety (020).jpg|náhled|Jedna z obytných buněk bývalého tábora]]
24. června 1942 nařídil protektorátní ministr vnitra [[Richard Bienert]] provedení soupisu českých a moravských Cikánů (na základě soupisu ''potulných cikánů'', provedeného již mezi 1. červencem 1928 a 15. srpnem 1929) a jejich deportaci do táborů v Letech a Hodoníně. Soupis a deportace proběhly počátkem srpna 1942 (změna na cikánský tábor od 2. srpna 1942). Zaměření tábora se tedy změnilo, ze 113 vězňů evidovaných v červenci 1942 v táboře zůstalo 20 vězňů, převážně romských mužů, kteří se okamžitě stali vězni cikánského tábora, aby byli nápomocni při rekonstrukci tábora pro nově příchozí z deportací.<ref name="lm" />
V prosinci 1942 rozhodla [[berlín]]ská vláda postavit Cikány na stejnou úroveň s [[Židé|Židy]] a 16. prosince 1942 [[Heinrich Himmler]] nařídil jejich deportaci do vyhlazovacího tábora [[Auschwitz II – Birkenau|Osvětim-Březinka]]. Prvních 94 dospělých bylo deportováno do [[Auschwitz|Osvětimi]] již 3. prosince, další deportace zdržela [[Břišní tyfus|tyfová]] epidemie. Na zásah Jiřího Letova z protektorátního ministerstva vnitra a německých policejních orgánů byl [[Josef Janovský]] pro neudržitelnost poměrů v táboře odvolán a nahrazen Štefanem Blahynkou z tábora v Hodoníně. Mikrobiolog [[František Patočka (lékař)|František Patočka]] ve svých poválečných vzpomínkách napsal: „Přede mnou se odkryl obraz, který co do hrůzy překonal všechny mé nejstrašnější představy o pekle.“ Následuje popis dětských obětí [[Skvrnitý tyfus|skvrnitého tyfu]], [[Hlad|hladovění]] a nedostatku vody a oblečení.<ref>{{Citace elektronického periodika
| |||