Verze z 5. 10. 2017, 12:05 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 2. 2018, 11:00 editovat zrušit editaci Bety M. (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 editací doplněny odkazy a fotky značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 3: == Historie == [[Soubor:Sewing machine medion.jpg\|náhled\|současný jednoduchý domácí šicí stroj]] Potřeba mechanizace šití vznikla zejména v souvislosti se vznikem masových armád počátkem 19. století, pro něž se musely šít tisíce uniforem. První návrh šicího stroje si dal patentovat Angličan Thomas Saint roku [[1790]], jeho návrh však nebyl nikdy realizován. Roku 1814 představil první fungující model stroje s řetízkovým stehem a jedinou nití rakouský vynálezce [[Josef Madersperger]]. Ani zdokonalený stroj z roku [[1839]] však neměl úspěch. Roku 1830 postavil fungující stroj s řetízkovým stehem francouzský krejčí Barthélémy Thimmonier, který vybudoval manufakturu s 80 stroji, jež však řemeslníci nakonec zničili, protože se obávali o práci. Šití vázaným stehem s dvojí nití, strojní jehlou (s očkem blízko hrotu) a [[Člunek (tkalcovství)\|člunkem]] vynalezl Walter Hunt roku 1833. Použitelný stroj na stejném principu zkonstruoval roku 1845 Američan Elias Howe, který jehlu opatřil drážkou. Inženýr [[Isaac ~~Merrit~~Merritt Singer]] člunkový stroj zjednodušil, opatřil patkou, napínáním niti a pedálem. Zároveň zavedl [[leasing]]ový prodej strojů a měl s nimi velký úspěch, i když prohrál proces s Howem a musel mu zaplatit velké odškodné. Značka [[Singer (firma)\|Singer]] pak po celém světě znamenala totéž co šicí stroj. Wilson a Wheeler vynalezli rotační člunek a podavač látky s vratným pohybem. Roku [[1856]] se čtyři největší americké firmy dohodly na patentech a všichni další výrobci jim museli platit licenční poplatky. Roku 1877 patentoval Joseph Merrow první obšívací stroj ([[overlock]]) a roku 1889 uvedl Singer na trh stroj s elektrickým pohonem. Do konce 20. století byl šicí stroj výbavou každé domácnosti a byl i kusem nábytku, kdežto elektrický šicí stroj lze přenášet v kufříku. Domácí šicí stroje v Česku vyráběly firmy Lada v [[Soběslav]]i, Minerva v [[Boskovice\|Boskovicích]] a Zeta v [[Brno\|Brně]].<ref>Vebr –Klouček, ''Šicí stroje a šití na nich''. </ref> V současné době se v ČR vyrábějí pouze šicí stroje pro profesionální a průmyslové použití. Z klasických šicích strojů krejčovských se odvinuly šicí stroje obuvnické a brašnářské s trojhrannými jehlami na kůži.<ref>''Domácí Vševěd'', Šolc a Šmáček, 1926</ref> == Strojní šití == [[Soubor:Sewing machine bobbin case.jpg\|náhled\|Současný domácí šicí stroj s kyvným chapačem]] Ruční způsob šití s provlékáním jehly a celé délky niti látkou při každé stehu se zřejmě nedá mechanizovat. Vynálezci tedy museli složitě hledat jiný princip šití. Už Maderspergerův a Thimmonierův stroj užíval „obrácenou“ jehlu s očkem u hrotu. Jehla propíchla látku a při návratu jehly vytvořila nit očko, které zachytil háček vespod. Podržel je do příštího vpichu, kdy se tímto očkem nit opět provlékla. Tak vznikl '''řetízkový steh''', který se dodnes používá u hračkových šicích strojů. Řádek 30 ⟶ 32: * [[Coverlock]] * [[Overlock]] * [[Singer (firma)\|Singer]] * [[Veritas (šicí stroje)\|Veritas]] === Externí odkazy ===

Šicí stroj: Porovnání verzí