Štět (botanika): Porovnání verzí

Přidáno 3 627 bajtů ,  před 4 lety
článek rozšířen, doplněn o fotky a ozdrojován
m (přidána Kategorie:Anatomie rostlin za použití HotCat)
(článek rozšířen, doplněn o fotky a ozdrojován)
[[Soubor:Tortula muralis 01.jpg|náhled|Štěty s tobolkami mechu ''[[Tortula muralis]]'']]
'''Štět''' (''seta'') mechorostů je součástí [[Sporofyt|sporofytu]]. Nasedá na zelený [[gametofyt]] a nese na svém vrcholku tobolku. Jako ostatní části sporofytu je [[ploidiePloidie|diploidní]] a má tedy 2 sady [[Chromozom|chromozomů]]. U některých skupin [[Mechorosty|mechorostů]] (např. [[hlevíky]] nebo [[rašeliníky]]) může být zcela redukovaný. Funkcí štětu je vynést tobolku dostatečně vysoko, aby zralé výtrusy dopadly dále od mateřské rostliny, například poryvem větru. U [[Epifyt|epifytických]] druhů rostoucích na stromech bývá často štět krátký, protože jedinec je již dostatečně vysoko aby se [[Spora|výtrusy]] dostaly do vzdálenějšího okolí.
[[Soubor:Liverwort Fruiting Bodies (2472152910).jpg|náhled|štět a tobolka játrovky]]
U různých skupin mechorostů se štět značně liší.
 
== Štět játrovek ==
{{Pahýl}}
[[Soubor:Marchantia polymorphaLamiotVosges4-2.jpg|náhled|receptákulum se sporofyty u porostnice mnohotvárné]]
[[Játrovky]] mají bezbarvý (hyaliní) štět který se prodlužuje velmi rychle, všechny buňky štětu jsou při dozrání [[Sporangium|tobolky]] připravené a jejich prodloužení je způsobeno absorbcí vody. Z tohoto důvodu je štět játrovek efemerní (krátkověký) a během několika dnů uvadá. V rámci přizpůsobení na nedostatek vody se u některých skupin játrovek z převážně suchých stanovišť vyvinul krátký štět, který ale vyrůstá na vyvýšeném receptakulu směrem dolů. Nejznámějším zástupcem mající receptakula (lidově nazývaná deštníčky) je [[porostnice mnohotvárná]].
 
== Štět mechů ==
[[Mechy]] mají typicky štět v mládí zelený, po dozrání hnědý, a na rostlině obvykle vydrží několik týdnů až měsíců. Štět se prodlužuje ještě před dozráním [[Sporangium|tobolky]]. Podle pozice štětu (a tudíž i samičích [[Gametangium|gametangií]]) na lodyžce rozlišujeme mechy na vrcholoplodé (akrokarpní - štět vyrůstá z vrchu lodyžky) a bokoplodé (pleurokarpní - štěty vyrůstají zboku lodyžky)<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Váňa
| jméno = Jiří
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Obecná bryologie
| url = https://www.worldcat.org/oclc/85716922
| vydání = 1. vyd
| vydavatel = Karolinum
| místo = Praha
| rok =
| počet stran = 187 s.
| strany =
| isbn = 9788024610931
}}</ref>.
 
Některé skupiny mechů, například [[rašeliníky]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Sphagnaceae Dumort. – rašeliníkovité
| periodikum = botanika.prf.jcu.cz
| url = http://botanika.prf.jcu.cz/bryoweb/klic/families/sphagnaceae.html
| datum přístupu = 2018-02-05
}}</ref> nebo [[štěrbovky]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Andreaeaceae Dumort. – štěrbovkovité
| periodikum = botanika.prf.jcu.cz
| url = http://botanika.prf.jcu.cz/bryoweb/klic/families/andreaeaceae.html
| datum přístupu = 2018-02-05
}}</ref> nemají štět, jeho funkci plní výběžek gametofytu zvaný pseudopodium.
 
Některé mechy mají štět extrémně zkrácený, takže tobolka ani nekouká z lístků (např. ''Acaulon muticum''), popř. je vidět pouze zčásti (''Diphiscium, Orthotrichum'').<gallery>
Soubor:Cahura Sphagnum.PNG|tobolka rašeliníku na pseudopodiu
Soubor:Orthotrichum stramineum.jpg|U některých mechů je štět velmi krátký
Soubor:Ceratodon purpureus-2.jpg|mech s dlouhými štěty
Soubor:Echt zandhaarmos (Polytrichum juniperinum), sporencapule.jpg|po dozrání jsou štěty hnědé
Soubor:Brachythecium rutabulum (e, 144724-480318) 2422.JPG|u pleurokarpních mechů vyrůstají sporofyty z boku rostliny
Soubor:Tortula modica (a, 152656-482356) 0212.JPG|u akrokarpních mechů vyrůstají sporofyty z vrcholu rostliny
</gallery>
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
Interaktivní materiál k výuce bryologie - terminologický slovník: https://botany.natur.cuni.cz/bryo/terminy/seta.html<nowiki/>{{Portály|Rostliny}}
[[Kategorie:Mechorosty]]
[[Kategorie:Anatomie rostlin]]