Wikipedie

Železné hory: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
řazení v kategorii
m Robot: -neexistující parametr; kosmetické úpravy
Řádek 4:
| obrázek = Železné hory, CZ170410-27.jpg
| popisek = Výrazný hřbet mohutné zemské klínové kry Železných hor budí dojem hornatiny, [[georeliéf|georeliéfem]] plochá vrchovina tvoří v rozsahu 198 až 737 m n. m. [[geomorfologický celek]]
| alt =
| nejvyšší bod = [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]
| maximální výška = 737,4
| rozloha = 761,77
| střední výška = 480,4
| délka =
| nadřazená jednotka = [[Českomoravská vrchovina]]
| podřazené jednotky = [[Chvaletická pahorkatina]], [[Sečská vrchovina]]
Řádek 21 ⟶ 20:
| popisek mapy = Železné hory na mapě Česka
}}
'''Železné hory''' jsou [[Pohoří|pohořímpohoří]]m (horopisnou jednotkou) a [[Geomorfologický celek|geomorfologickým celkem]] o rozloze 761,77 km² v severní části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]<ref name="lexikon-2006" />, na vymezeném území [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|chráněnou krajinnou oblastí]] a [[Národní geopark Železné hory|národním geoparkem]] v České republice. Z hlediska administrativně správního náleží největší částí své rozlohy do [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]], jihozápadní část do [[Kraj Vysočina|Kraje Vysočina]] a okrajem na severozápadě do [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]].<ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
| odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
| titul = Přírodní poměry: Geomorfologie
| url = http://mapy.nature.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-04-25
| poznámka = Aplikace MapoMat
}}</ref>
 
Krajinná oblast orientovaná jihovýchod – severozápad má přibližně trojúhelníkový tvar zužující se k nejsevernějšímu výběžku na katastrálním území města [[Týnec nad Labem]] v okrese Kolín náležejícím do Středočeského kraje. Směrem k jihovýchodu protažená do vzdáleností v rozmezí 50–60 km, na severovýchodním okraji v nižších nadmořských výškách k [[Proseč|Proseči]]i v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje, na jihozápadě podél tektonické linie nazvané železnohorský zlom ke [[Ždírec nad Doubravou|Ždírci nad Doubravou]] v okrese Havlíčkův Brod a v územním výběžku dosahujícím až k [[Vojnův Městec|Vojnovu Městci]] v okrese Žďár nad Sázavou, obcí náležejících do Kraje Vysočina.<ref name=":0" />
 
Typem georeliéfu plochá [[vrchovina]] (nikoliv hornatina podle názvu pohoří) v nadmořských výškách přibližně 198–737 m, se střední výškou 480,4 m a sklonem 3°45’, se složitým geologickým podložím, v centrální části zejména s hlubinnými vyvřelinami tzv. železnohorského [[Pluton|plutonupluton]]u (oblast [[Nasavrky]] – [[Trhová Kamenice]] – [[Skuteč]])<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
| odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Řádek 47 ⟶ 46:
| vydání = 1
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
| místo =
| rok = 2014
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-80-87457-96-2
| poznámka = Operační program životní prostředí: tiskovina
}}</ref> v [[Sečská vrchovina|Sečské vrchovině]], na severozápadě ve [[Chvaletická pahorkatina|Chvaletické pahorkatině]] s výrazným žulovým komplexem, patřícím k nejstarším žulám v [[Český masiv|Českém masivu]].
 
[[Nadmořská výška]] vrchoviny klesá severovýchodním směrem k linii měst [[Chvaletice]] – [[Slatiňany]] – [[Proseč]] a na severozápad, nejníže je situovaná hladina evropské řeky [[Labe]] v nadmořské výšce 198 m na území města Týnec nad Labem ve Středočeském kraji.<ref name="bina" />
 
Nejvyšších nadmořských výšek kolem 600 až 700 m dosahují Železné hory na jihozápadě až jihovýchodě, především v širším okolí města [[Hlinsko]]. Nejvyšším vrcholem v chráněné krajinné oblasti je [[Vestec (hora)|Vestec]] (668 m n. m.) na katastrálním území obce [[Slavíkov (okres Havlíčkův Brod)|Slavíkov]] v Kraji Vysočina a v rámci geomorfologického celku vrch [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n. m.) na katastrálním území obce [[Svratouch]] v Pardubickém kraji.
 
== Geografie ==
[[Geografie Česka]] řadí Železné hory výškovou členitostí mezi vrchoviny, slovo „hory" v jejich názvu má historický původ. Rozlohou zaujímají krajinnou oblast v nadmořských výškách 198 až 737 m, přibližně od nejnižší polohy v úrovni řeky Labe u zdymadla v katastru obce Týnec nad Labem na rozhraní se Středolabskou tabulí až k nejvyššímu vrcholu „[[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]“ nad prameništi řek Krounky a Chrudimky v katastru obce Svratouch na rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou.
 
Horský dojem Železných hor vyvolává především tzv. železnohorský hřbet v pohledu od jihozápadu, například od [[Pařížov (Běstvina)|Pařížova]] z Hornosázavské pahorkatiny směrem k Třemošnici. Zejména část pohoří s názvem Kaňkovy hory se stejnojmennou národní přírodní památkou. Ve směru linie Třemošnice – Chrudim (okrajové části Železných hor), nadmořská výška postupně klesá na svahu zemské (železnohorské) klínové kry ukloněné k severovýchodu, mezi Hornosázavskou a Svitavskou pahorkatinou, z jihozápadního okraje s vrcholovou částí Kaňkových hor (až 560 m n. m. na železnohorském hřbetu) k vrcholu Podhůra (356,4 m n. m.) na severovýchodním okraji.
 
Železné hory, obecně označované jako [[pohoří]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Seznam.cz
| odkaz na korporaci = Seznam.cz
Řádek 72 ⟶ 71:
| url = https://mapy.cz/s/1C4wP
| vydavatel = Mapy.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-06-10
| poznámka = Turistická mapa
}}</ref> vrchovinného rázu, jsou v centrální části zastoupené horopisně nejvyšší [[Kameničská vrchovina|Kameničskou vrchovinou]], krajinu tzv. [[podhůří]] tvoří pahorkatiny ([[Chvaletická pahorkatina|Chvaletická]] na severozápadě, [[Skutečská pahorkatina|Skutečská]] na severovýchodě a [[Stružinecká pahorkatina|Stružinecká]] na jihovýchodním okraji). Výrazné pásmo vrcholů na jihozápadním okraji, vyvolávající dojem hornatiny a označované jako železnohorský hřbet, je nad Třemošnicí přerušeno sníženinou [[Podhradská kotlina|Podhradské kotliny]], přibližně mezi [[Soutěska|soutěskamisoutěska]]mi s názvy Lovětínská rokle a jižněji Hedvičino údolí.
 
Železné hory zahrnují [[Krajina|krajinnou oblast]] přibližně vymezenou obcemi (místy) po jejím obvodu (s nepřesností územních výběžků) od severu: [[Týnec nad Labem]], [[Chvaletice]], [[Zdechovice (okres Pardubice)|Zdechovice]] (rybník Pazderna), [[Jankovice u Přelouče]], [[Brloh u Přelouče]] (Mlýnský rybník), [[Chrtníky]] (Chrtnický rybník), [[Svinčany]], [[Heřmanův Městec]], [[Rabštejnská Lhota]], [[Chrudim]] (lokalita Pod Hůrou), [[Slatiňany]] (řeka [[Chrudimka]] přibližně u Mostu knížete Auersperga), [[Škrovád]], [[Bítovany]] (rybník Farář), [[Smrček u Žumberku|Smrček u Žumberka]] (rybník Velká Straka), [[Vrbatův Kostelec]] (základní nivelační bod 378,10 m n. m.), [[Skutíčko]], [[Skuteč]] (koryto [[Anenský potok (přítok Novohradky)|Anenského potoka]] u Štěpánovského rybníku), [[Lažany u Skutče]] (lesní lokalita Borek), [[Hněvětice]] (řeka [[Krounka]] pod lokalitou Kamenec 381,2 m n. m.), [[Perálec]] (rybniční soustava v lokalitě Pod vsí), [[Zderaz (okres Chrudim)|Zderaz]], [[Proseč u Skutče]] (lokalita Borky), [[Česká Rybná (Proseč)|Česká Rybná]], [[Otradov]] (lokalita Na zadech), [[Rychnov (Krouna)|Rychnov]] (Rychnovský potok u mostu [[silnice I/34]]), [[Pustá Kamenice]], [[Čachnov]] (Čachnovský potok), [[Krouna]] (silnice II/354 nad obcí), [[Svratouch]] (vrchol sedla v horní části obce mezi vrchy „[[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]" a „[[Otava (Žďárské vrchy)|Otava]]"), [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]] (kostel sv. Jana Křtitele – koryto řeky [[Svratka|Svratky]]), [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]] (rybník Šantrůček), [[Vortová]] (Černá skalka 658,7 m n. m.), [[Vojnův Městec]], [[Krucemburk]], [[Ždírec nad Doubravou]], [[Horní Studenec|Horní]]- a [[Nový Studenec]], [[Podmoklany]], [[Sloupno u Chotěboře]], [[Kladruby (Libice nad Doubravou)|Kladruby]], [[Lhůta (Libice nad Doubravou)|Lhůta]], [[Předboř (Maleč)|Předboř]], [[Horní Lhotka]], [[Čečkovice]], [[Jeřišno]], [[Chuchel]], [[Běstvina]], [[Kubíkovy Duby]], [[Třemošnice nad Doubravou]], [[Závratec]], [[Žlebské Chvalovice]], [[Licoměřice]], [[Podhořany u Ronova]], [[Semtěš u Bílého Podolí]], [[Brambory (okres Kutná Hora)|Brambory]], [[Horušice]], [[Bernardov]] a opět Týnec nad Labem. 
 
Některé zdroje uvádí nepřesné údaje týkající se oblasti, například střední nadmořskou výšku asi 450&nbsp;m,<ref name="hlavaty" /> rozlohu pouze 580&nbsp;km²,<ref name="hruska" /> jiné necelých 900 km².<ref name="vodicka" /> Digitální technikou zpracovaná data v [[21. století]] uvádí rozlohu 761,77 km², střední výšku 480,4 m a 3° 45" střední sklon území zahrnutého do geomorfologického celku s názvem Železné hory.<ref name="lexikon-2006" />
 
=== Původ názvu ===
Zeměpisný název ([[oronymum]]) „Železné hory“ pochází podle historických pramenů od dobývání [[Železná ruda|železné rudy]], těžila se ve více lokalitách oblasti. Slovo „hory“ se v zeměpisném názvu pohoří objevilo ve významu staročeského označení pro dolování, [[důl]] (doly = hory).<ref name="lexikon-2006" /> Těžba železné rudy probíhala v okolí obcí dnešního Pardubického kraje, například [[Včelákov|Včelákova]]a, [[Křižanovice (okres Chrudim)|Křižanovic]], [[Vojtěchov (okres Chrudim)|Vojtěchova]], [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] ([[pyrit]]) a [[Mangan|manganovámangan]]ová ruda s pyritem u [[Chvaletice|Chvaletic]].<ref name="vodicka" />
 
[[Zbraslavská kronika]] uvádí jejich latinský název „Montes ferrei“ (česky: Hory železné). Pod tímto názvem se však rozuměla oblast v současné severozápadní části pohoří, přibližně od [[Chvaletice|Chvaletic]] k [[Lichnice|Lichnici]].<ref name="vodicka" />
Řádek 89 ⟶ 88:
=== Geomorfologie a přírodní poměry ===
[[Soubor:Železné hory, CZ170410-27-p.jpg|náhled|255x255pixelů|Geomorfologické členění Železných hor; jihozápadní hřbet zemské klínové kry s popisky ve fotografii, pohled od Pařížova směrem k Třemošnici]]
[[Geomorfologie]] začleňuje Železné hory mezi [[Geomorfologický celek|geomorfologické celky]] v rámci regionálního členění [[Georeliéf|georeliéfugeoreliéf]]u (tvaru zemského povrchu) provedeného systémově pro celé území Česka. V seznamu geomorfologických jednotek nese označení třímístným indexem „IIC-3" a obecně ho charakterizuje stejná morfostruktura a historie geomorfologického vývoje.<ref name="bina" />
 
Tvoří klínovou kru ukloněnou k severovýchodu a omezenou na jihozápadě výrazným [[Zlom|zlomovým svahem]] nazvaným Dlouhé meze s terénním valem výrazným např. při pohledu ze Štikovské vyhlídky ([[Štikov (Slavíkov)|Štikov]]). Jádro je vytvořeno [[Vyvřelina|vyvřelinamivyvřelina]]mi nasavrckého, resp. železnohorského a chvaletického žulového masivu. Severozápadní část pohoří tvoří [[Proterozoikum|proterozoické]] a [[Paleozoikum|paleozoické]] zvrásněné horniny a ostrůvky [[Křída|křídových usazenin]]. Řeka Chrudimka, nejvýznamnější v celé oblasti, protéká dlouhými a složitými údolími Sečské vrchoviny v jihovýchodní části Železných hor. V oblasti kolem obcí Prachovice a Vápenný Podol se vytvořily ve vápencích [[krasové jevy]].
 
Nad [[Zlom|hlubinným zlomem]] mezi Týncem nad Labem a Ždírcem nad Doubravou se vytvořil výrazný hřbet (označovaný jako železnohorský) mohutné zemské klínové kry vyzdvižené v geologickém období [[Třetihory|třetihor]] (terciér)<ref name="vodicka" /> a ukloněné k severovýchodu, v georeliéfu například na linii [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] – [[Slatiňany]] nebo od nejvyššího bodu Chvaletické pahorkatiny na vrcholu [[Krkanka (vrchol)|Krkanky]] (567,8 m n. m.) k řece Chrudimce (268 m n. m.) na katastrálním území města [[Slatiňany]] a nebo také od nejvyššího bodu CHKO Železné hory na vrcholu Vestce (668 m n. m.) k [[Anenský potok (přítok Novohradky)|Anenskému potoku]] (354 m n. m.) na katastrálním území města [[Skuteč]].
Řádek 100 ⟶ 99:
 
Pohoří má přibližně trojúhelníkový půdorys protažený od jihovýchodu k severozápadu, podle geologických map<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Česká geologická služba
| odkaz na korporaci = Česká geologická služba
| titul = Geologická mapa: Železné hory
| url = http://mapy.geology.cz/geocr_50/?center=-665184,-1082490&scale=500000
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-04-25
| poznámka = Mapa v měřítku 1:500 000 - přibližně centrální část Železných hor
Řádek 115 ⟶ 114:
Svahy vrcholů Železných hor jsou působivé svoji výškou zhruba od [[Bernardov]]a ve Středočeském kraji v pásmu pokračujícím v jihovýchodním směru ke [[Ždírec nad Doubravou|Ždírci nad Doubravou]] a stoupajícím nadmořskou výškou. Na spojnici mezi Ždírcem nad Doubravou a městem Skuteč je geomorfologický celek Železných hor v souvislém pásu území kolem 20 km nejširší a směrem k severozápadu se postupně zužuje.
 
Na mnoha místech Železných hor najdeme doklady o [[Geologický čas|geologické minulosti]] Země v podobě hornin různého stáří, zvláště atraktivní jsou například rokle Lovětínská a Hedvikovská u Třemošnice a řeka Chrudimka v hlubokých údolích přírodních rezervací [[Krkanka]] a [[Strádovské Peklo]]. V oblasti kolem [[Prachovice|Prachovic]] se doposud těží [[vápenec]], v důsledku těžby byly objeveny i krasové jevy u Vápenného Podola. V oblasti Skutečské pahorkatiny ([[Žumberk]], [[Leštinka]], [[Skuteč]]) jsou stále činné [[Kamenolom|kamenolomykamenolom]]y s těžbou [[Žula|žuly]]. V oblasti také mnoho zatopených bývalých lomů, dotvářejících krajinný ráz Železných hor.
 
Od vydání Zeměpisného lexikonu ČSR v roce 1987<ref name="lexikon-1987"/> se počátkem 21. století na základě aktualizace rozsahu území geomorfologických jednotek pomocí digitální techniky hranice geomorfologického celku změnily, zejména v jihovýchodní části na styku s geomorfologickým celkem [[Hornosvratecká vrchovina]].<ref name="lexikon-2006"/> V roce [[1987]] byla [[Geografický ústav ČSAV|Geografickým ústavem ČSAV]] uváděna za nejvyšší vrchol [[Pešava (vrchol)|Pešava]] (697 m n. m.) v katastrálním území [[Jeníkov (okres Chrudim)|Jeníkov]]<ref name="lexikon-1987" /> a v roce [[2006]], po upřesnění územního vymezení [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologických jednotek]] v rámci celého Česka, byl prezentován<ref name="lexikon-2006" /> za nejvyšší bod vrchol [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n. m.) na katastrálním území obce [[Svratouch]] v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim]] náležejícím do [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]].<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Český úřad zeměměřičský a katastrální
| odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální
| titul = Základní mapa České republiky
| url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=22174&SID=
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-04-25
| poznámka = Mapa v měřítku 1:228 600
Řádek 142 ⟶ 141:
 
=== Vymezení Železných hor ===
[[Soubor:Zelezne hory CZ I2C-3 various definitions of extent and subdivisions.png|thumbnáhled|Vymezení Železných hor se liší definovaným územím; název historické přírodní oblasti (zhruba fialová) byl použit v 19. století při geologickém mapování krajiny (rozhraní hnědá - žlutá), ve 20. století pro určení geomorfologické jednotky (+ žlutá), v roce 1991 pro CHKO Železné hory (zelená, i mimo ŽH), v roce 2012 pro národní geopark (bez znázornění, i mimo ŽH) - shodný název pro území v různém pojetí s jinou rozlohou]]
 
Do 19. století byla oblast Železných hor zmiňována v souvislosti s dobýváním železné rudy bez konkrétního územního vymezení. Podle historických pramenů ([[Zbraslavská kronika]]) a odborně populárních publikací (Železné hory očima geologa) se jednalo o severozápadní oblast od řeky Labe směrem k Podhradí se zříceninou hradu Lichnice.<ref name="vodicka" />
Řádek 157 ⟶ 156:
 
Vymezené území, jehož charakter ([[krajina]]) je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírody a lidí, má více podob, například přírodní oblasti (geomorfologické jednotky), zvláště chráněného území, geoparku, mikroregionu aj. pod shodným názvem v různém významu. Pojetí krajiny souvisí s [[Evropská úmluva o krajině|Evropskou úmluvou o krajině]], jejíž nový překlad je účinný od 10. února 2017 (publikováno ve Sbírce mezinárodních smluv čá 6/2017).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
| odkaz na korporaci = Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky
| titul = Evropská úmluva o krajině
| url = http://portal.uur.cz/pdf/evropska-umluva-o-krajine-sb-m-smluv-12-2017.pdf
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-01
| poznámka = Sbírka mezinárodních smluv čá 6/2017
}}</ref>
 
Územní vymezení Železných hor (krajinné oblasti) je základní podmínkou pro významné činnosti (krajinnou politiku a cílovou kvalitu, ochranu, správu a plánování krajiny) a také místní rozvoj související s krajinou a [[Krajinný ráz|krajinným rázem]] konkrétního území se specifickým účelem pro jaký bylo vymezeno, například [[Mikroregion|mikroregionumikroregion]]u se svazky obcí s názvy [[Centrum Železných hor]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Centrum Železných hor
| url = http://czh.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=133200
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, [[Heřmanoměstecko]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Heřmanoměstecko
| url = http://hermanomestecko.oblast.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=133188
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Hlinecko<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Hlinecko
| url = http://www.hlineckoregion.cz/articles.php?cat_id=6
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Chrudimsko<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Chrudimsko
| url = http://www.mikroregionchrudimsko.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, [[Podhůří Železných hor]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Podhůří Železných hor
| url = http://www.mpzh.oblast.cz/tema/tema.phtml?id=1554
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Skutečsko-Ležácko<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Skutečsko - Ležácko
| url = http://www.vrbatuvkostelec.cz/mikroregion-skutecsko-lezaky/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, [[Svazek obcí Podoubraví]] (Slavíkov, Sloupno)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Svazek obcí Podoubraví
| url = http://www.podoubravi.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Svazek obcí Týnecko (Týnec nad Labem)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Svazek obcí Týnecko
| url = http://www.svazektynecko.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Železné hory<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Mikroregion: Železné hory
| url = http://www.mzh.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref> nebo [[Místní akční skupina|místní akční skupiny]] s názvem Železnohorský region<ref name=":13">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Železnohorský region
| url = http://zeleznohorsky-region.cz/_maszr/menu.phtml
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, ale také Hlinecko<ref name=":14">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Hlinecko
| url = http://www.mashlinecko.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-17
}}</ref> a částečně Havlíčkův kraj<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Havlíčkův kraj
| url = http://www.havlickuvkraj.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-17
}}</ref>, Chrudimsko<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Chrudimsko
| url = http://www.maschrudimsko.cz/aktuality
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Litomyšlsko (Proseč)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Litomyšlsko
| url = http://59763.w63.wedos.ws/domains/mas-lit.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Podhůří Železných hor<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Podhůří Železných hor
| url = http://www.podhurizeleznychhor.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-06-11
}}</ref>, Poličsko (Pustá Kamenice)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Poličsko
| url = http://www.maspolicsko.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>, Skutečsko - Košumbersko - Chrastecko<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Skutečsko, Košumbersko a Chrastecko
| url = http://www.masskch.cz/o-nas/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref> a Zálabí (Týnec nad Labem)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = MAS: Zálabí
| url = http://www.maszalabi.eu/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref> pro spolupráci subjektů z různých sfér působení a také pro využívání dotační politiky [[Evropská unie|Evropské unie]].
 
=== Geologie ===
Železné hory prošly složitým [[Geologie|geologickým]] vývojem a patří mezi geologicky nejpestřejší území v České republice. V jejich oblasti jsou zastoupeny prakticky všechny [[Geologický čas|geologické formace]] (od [[Archaikum|prahorních]] až po [[Čtvrtohory|čtvrtohorní]]), které známe z ostatních oblastí [[Český masiv|Českého masivu]].
 
Při průzkumech v jednotlivých lokalitách bylo zjištěno více než 100 druhů [[Hornina|hornin]] s mnoha vzácnými [[Minerál|minerályminerál]]y, některé patří k vůbec nejstarším v Českém masivu. V severovýchodní části (Chvaletická pahorkatina) tvoří [[Mateční hornina|podloží]] břidlice, [[Sedimentární hornina|droby]], [[fylit]]y a [[svor]] železnohorského proterozoika a také [[Žula|žuly]] chvaletického masivu (stáří 480 milionů let).<ref name=":10" /> V centrální části Železných hor jsou v důsledku zlomů rozšířeny [[Intruzivní hornina|hlubinné vyvřeliny]] (plutonity) a to žuly, [[Granodiorit|granodioritygranodiorit]]y a [[Diorit|dioritydiorit]]y železnohorského (nasavrckého) [[Pluton|plutonupluton]]u. Podloží v oblasti Sečské vrchoviny tvoří také [[břidlice]], fylity, [[Prachovec|prachovce]] a [[Vápenec|vápence]] chrudimského staršího paleozoika. Především v jihozápadní části Železných hor se nachází [[Amfibolit|amfibolityamfibolit]]y, [[Pararula|pararuly]] a svory kutnohorského [[Krystalinikum|krystalinika]].<ref name=":1" />
 
V žulách u [[Prosetín (okres Chrudim)|Prosetína]] byl zjištěn výskyt zeleného [[Beryl|beryluberyl]]u, u [[Turkovice|Turkovic]] vulkanitů pocházejících ze sopek aktivních před 520 miliony let. Na roky 2014 – 2018 bylo naplánováno nové základní geologické mapování Železných hor.<ref name=":10" />
 
=== Vodstvo ===
[[Soubor:Řeka Krounka (Zhoř), CZ150531-027.jpg|náhled|260x260bod|Krounka; významná řeka na jihovýchodním okraji Železných hor, pramení pod jejich nejvyšším vrcholem „U oběšeného" ( podobně jako Chrudimka), v oblasti rozsáhlých původních luk s pomístním názvem „Na panenkách", v horním toku tvoří rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou]]
[[Vodstvo]] Železných hor náleží do [[Povodí v Česku|povodí]] evropské řeky [[Labe]], kromě malého území jižně od vrcholu „U oběšeného“ v katastru obce Svratouch, které je odvodňováno do řeky [[Svratka|Svratky]], levostranného přítoku [[Dyje]] náležející do povodí [[Morava (řeka)|Moravy]] v Česku a evropské řeky [[Dunaj]].<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Povodí Labe, státní podnik
| odkaz na korporaci = Povodí Labe (státní podnik)
| titul = Povodí řek Labe a Chrudimky
| url = http://www.pla.cz/planet/webportal/internet/default.aspx
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-04-26
}}</ref>
 
==== Evropské rozvodí ====
Hlavní evropské [[rozvodí]] Labe – Dunaj prochází oblastí na jihovýchodním okraji, katastrálním územím obcí [[Svratouch]], [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratka]] a [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]]. [[Rozvodnice]] leží přibližně na spojnici míst od vrcholu sedla mezi vrchy „[[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]“ a „[[Otava (Žďárské vrchy)|Otava]]“, na rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou: vrchol U oběšeného (737,4 m n. m.), lokalita K Chlumětínu (698,5 – 716,6 m n. m.), Peškův vrch (716,8 m n. m.) v katastru Svratouch, Chlumětínská cesta (672 m n. m.), silnice II/343 (651,9 m n. m.) v katastru Svratka, lokalita Na Ševčičce (652 m n. m.), silnice Herálec – Vortová (654 m n. m. v lokalitě Familie) v katastru Herálec. Rozvodnice dále pokračuje k vrcholu „Otrok“ v [[Hornosvratecká vrchovina|Hornosvratecké vrchovině]].<ref name=":5">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| korporace = Klub českých turistů
| odkaz na korporaci = Klub českých turistů
Řádek 369 ⟶ 368:
| místo = Praha
| rok = 2013
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-80-7324-370-8
| poznámka = Mapa v měřítku 1:50 000, list č. 48
Řádek 376 ⟶ 375:
 
==== Vodní toky ====
Nejvýznamnější [[Vodnívodní tok|vodní toky]]y oblasti jsou Labe a Chrudimka, přítoky Doubravy a Svratky odvodňují okrajové části.
* [[Labe]], evropská řeka protékající Chvaletickou pahorkatinou v délce cca 3 km ([[Kojice]] – [[Týnec nad Labem]]).<ref name=":0" />
* [[Chrudimka]], nejvýznamnější řeka Sečské vrchoviny. K prudké změně toku řeky pod skalním ostrohem [[Oheb]] (dnes viditelné ve [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrži Seč]]) došlo v důsledku změn tektonického původu ve třetihorách na železnohorské linii. Zdvih zemské kry způsobil změnu sklonu zemského povrchu a vodní tok (dnes Chrudimka) protékající původně od Nové Vsi lokalitou v části obce [[Hoješín]], přibližně v dnešní ose Počáteckého a následně [[Zlatý potok (přítok Doubravy)|Zlatého potoka]] do řeky Doubravy, prudce změnil směr po ukloněném zemském povrchu k severovýchodu, do „nového" koryta, dnes v hydrogeografické ose [[vodní nádrž Seč]] – [[Křižanovice (okres Chrudim)|Křižanovice]].<ref name=":3" />
Řádek 383 ⟶ 382:
 
==== Vodní nádrže ====
[[Soubor:Seč - přehrada, ostrůvek.jpg|thumbnáhled|Vodní nádrž Seč v Železných horách|260x260bod]]
[[Vodní nádrž|Vodní nádrže]]e zastupují početné [[Rybník|rybníkyrybník]]y budované ve vhodných terénních a přírodních podmínkách, především v severovýchodní části Chvaletické a Skutečské pahorkatiny. Několik [[Rybniční soustava|rybničních soustav]] leží na jihovýchodě ve Stružinecké pahorkatině, v Kameničské vrchovině například rybniční soustava, evropsky významná lokalita a přírodní památka [[Ratajské rybníky]]. Dva významné rybníky Dolní- a Horní Peklo byly vybudovány v Podhradské kotlině.
 
Významné jsou vodní nádrže s přehradami a vodárenským nebo energetickým využitím vodními elektrárnami na řece Chrudimce (po směru vodního toku):
* [[Vodní nádrž Hamry]]; horní tok řeky, projektována v říčním 93,1 km, podloží rulová hornina s obsahem křemene, sypaná hráz z vytěženého materiálu v okolí s výškou 13 m, objem zadržované vody 2,2 milionu m³. Stavba zahájena 15. listopadu 1907, přehrada uvedena do provozu v září a stavba kolaudovaná v říjnu 1912, v roce 1922 zvýšena hráz o 0,85 m, v letech 1931 - 1933 o další 1 m, včetně zesílení betonovým pláštěm a kamenným obkladem na návodní straně. V roce 1961 využita pro vodárenské účely pro oblast Hlinska a okolí.<ref name=":3" />
* [[Vodní nádrž Seč]]
* [[Vodní nádrž Padrty]] (Seč II, též pomístně „Na Plajchu“<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Město Seč
| url = http://www.mestosec.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-22
| poznámka = Turistické informační centrum: tiskovina
}}</ref>); střední tok řeky, v roce 1940 vydáno vodoprávní povolení a zahájena stavba tzv. vyrovnávací nádrže, původní projekt přepracován. Přehrada dokončena v roce 1946, vodní elektrárna s jednou [[Francisova turbína|Francisovou turbínou]], technicky unikátní byla realizace přivaděče vody na neúnosném terénu v délce přes 800 m od vodní nádrže Seč v údolí Chrudimky, provedená ze silných modřínových dýh tlustých 8 cm a stažených kovovými obručemi 12 cm od sebe vzdálených. Dřevěné potrubí bylo nahrazeno ocelovým až v roce 2010.<ref name=":3" />
* [[Křižanovice I|Vodní nádrž Křižanovice]]
* [[Křižanovice II|Vodní nádrž Práčov]]
Řádek 410 ⟶ 409:
* Peškův vrch, 716,8 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Žďárské vrchy, Svratouch, vrcholová část zalesněná, dostupná po neznačené polní cestě z cesty Svratka - Chlumětín s turistickou trasou Klubu českých turistů, pod lesem rozhledové místo: obec Svratka, částečně Svratouch, Herálec, Žďárské vrchy: Devět skal, Žákova hora, Kamenný vrch, Karlštejn, Louckého kopec.
* Na kopci, 701,4 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Žďárské vrchy, [[Chlumětín]], vrcholová část pastviny, rozhledové místo: obec Chlumětín, Žďárské vrchy.
* [[Pešava (vrchol)|Pešava]], 697,0 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Žďárské vrchy, [[Jeníkov (okres Chrudim)|Jeníkov]] - pomístně též Hroby, Zeměpisným lexikonem ČR v roce 1987 uváděný vrchol jako nejvyšší bod Železných hor, vrcholová část pole, louky, s radiokomunikační věží, dostupná po zpevněné cestě z obce Jeníkov, rozhledové místo: obec Jeníkov, [[Kameničky]], Železné hory - Vojtěchův kopec, Žďárské vrchy.
* Dědovský kopec, 675,6 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Žďárské vrchy, [[Dědová]], vrcholová část pole, louky, dostupná ze silnice Dědová - [[Kladno (okres Chrudim)|Kladno]], východně od vrcholu rozhledové místo: [[Pardubický kraj]] - [[Chrudim]], [[Pardubice]], částečně [[Skuteč]], při dobré viditelnosti Orlické hory, Králický Sněžník, Hrubý Jeseník, níže pod vrcholem [[Vojtěchov (rozhledna)|Vojtěchovská rozhledna]].
* [[Vojtěchův kopec (vrchol)|Vojtěchův kopec]], 673,8 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Žďárské vrchy, [[Volákův kopec|PR Volákův kopec]], [[Kameničky]], vrcholová část zalesněná s bývalým kamenolomem zatopeným vodou, k němu z Kameniček polní cesta s turistickou trasou Klubu českých turistů, rozhledové místo: obec Kameničky, částečně Jeníkov, Chlumětín, [[Krejcar (rybník)|rybník Krejcar]], Žďárské vrchy.
* [[Vestec (hora)|Vestec]], 668,0 m (významný bod Železných hor / Sečské vrchoviny / Kameničské vrchoviny); nejvyšší bod na území CHKO Železné hory, [[Slavíkov (okres Havlíčkův Brod)|Slavíkov]], vrcholová část pole a pás dřevin, radiokomunikační věž a zakrytá šachta po radioaktivním průzkumu z 50. let 20. století, z [[Horní Vestec|Horního Vestce]] polní cesta s turistickou trasou Klubu českých turistů, rozhledové místo: krajina CHKO Železné hory od [[Ždírec nad Doubravou|Ždírce nad Doubravou]] po [[Libice nad Doubravou|Libici nad Doubravou]], [[Stružinecká pahorkatina]] Železných hor.
* [[Spálava (vrchol)|Spálava]], 662,9 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Železné hory, [[Spálava]], vrcholová část pole, dříve s dřevěnou rozhlednou, dostupná z obce Spálava po zpevněné cestě s turistickou trasou Klubu českých turistů, pod vrcholem [[Spálava (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Spálava]], rozhledové místo: Spálava – část Libice nad Doubravou, krajina CHKO Železné hory.
* [[Zuberský vrch]], 650,8 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Železné hory, [[Trhová Kamenice]], vrcholová část pole, louky s dřevinami, dostupná ze silnice Trhová Kamenice – [[Zubří (Trhová Kamenice)|Zubří]] s turistickou trasou Klubu českých turistů, pod vrcholem SV směrem rozhledna a v JZ směru [[Zubří (přírodní rezervace)|Přírodní rezervace Zubří]], kromě rozhledny – krajina Železných hor, Žďárských vrchů a při dobrém počasí [[Krkonoše]], Orlické hory, Králický Sněžník i rozhledové místo: krajina CHKO Železné hory a CHKO Žďárské vrchy.
* [[Polom (vrchol)|Polom]], 648,6 m (Sečská vrchovina / Kameničská vrchovina); CHKO Železné hory, [[Horní Bradlo]], zalesněná vrcholová část, dostupná turistickou trasou Klubu českých turistů, pod vrcholem významná [[Polom (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Polom]] na dvou lokalitách.
 
==== Významné výškové body ====
* Krásný, 617,0 m n. m.
* Bučina, 605,6 m n. m.
* Krkanka, 567,8 m n. m.
* Kaňkovy hory, železnohorský hřbet až 560 m n. m.
 
==== Přírodní vyhlídky ====
Řádek 429 ⟶ 428:
 
== Národní geopark ==
[[Národní geopark Železné hory]] o rozloze 777,5 km² byl vyhlášen v roce 2012, plochou zahrnuje i významné geologické lokality mimo geomorfologický celek Železných hor na jihozápadě a severovýchodě. Zřízení [[Geopark|geoparkugeopark]]u bylo oceněním přírodní a krajinné oblasti, v roce 2016 byl kandidátem<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Vaníček
| jméno = Lukáš
Řádek 435 ⟶ 434:
| periodikum = Chrudimský deník
| datum = 2017-06-27
| ročník =
| číslo =
| strany =
| poznámka = Elektronické vydání - Chrudimský deník.cz
| url = http://chrudimsky.denik.cz/zpravy_region/geopark-zelezne-hory-se-nestane-soucasti-unesco-20170627.html
}}</ref> pro zapsání do seznamu světových [[Geopark|geoparkůgeopark]]ů [[UNESCO]]. Příroda geoparku je bohatá smíšenými lesy s mnoha místy zachovávajícími si původní ráz a mající unikátní geologickou historii s pestrou geologickou stavbou. Svým geologickým podložím náleží k nejstarším na území Česka. Bohatost a rozmanitost přírodních jevů je na území Železných hor významem jedinečná a mimořádně zajímavá.
 
[[Geologický čas|Geologickou minulost]] Železných hor prezentují:<ref name=":10">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| korporace = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
| odkaz na korporaci = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
| titul = Průvodce geologií Železných hor
| vydání =
| vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
| místo =
| rok =
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-80-87457-96-2
| poznámka = Vydání tiskoviny podpořil Operační program Životní prostředí
}}</ref>
* [[Starohory]] (proterozoikum); lokality [[Týnec nad Labem]] (skála na břehu řeky Labe s hlubinnými vyvřelinami gabra do starších břidlic s pyritem), [[Chvaletice]] (ložiska pyritu), [[Litošice]] (tzv. litošický slepenec), [[Sovolusky (okres Pardubice)|Sovolusky]] (útvary polštářové lávy), [[Podhořany u Ronova|Podhořany]] (na rozhraní se [[Středolabská tabule|Středolabskou tabulí]] lokalita představující zdvih Železných hor podél tzv. železnohorského zlomu), [[Licoměřice]] (výskyt uranové rudy), [[Lichnice]] (informační stanoviště s ukázkami hornin pod zříceninou hradu), [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (skalní ostroh Oheb s tzv. ohebskou rulou, náleží k nejstarším horninám Železných hor), [[Rostejn|Zbohov]] (na jihozápadním železnohorském hřbetu s bývalým dolem, ložisko barytu a fluoritu), [[Štikov (Slavíkov)|Štikov]] (s přírodní vyhlídkou nad rozsáhlým kamenolomem a informacemi o morfostruktuře se zvrásněnými rulami na rozhraní s [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavskou pahorkatinou]]).
* [[Paleozoikum|Prvohory]] (paleozoikum); lokality [[Brloh (okres Pardubice)|Brloh]] (bývalý lom se sedimenty dávných moří), [[Lipoltice]] (skalní výchozy se sedimenty prvohorního moře), [[Chrtníky]] (lom s výchozy křídových sedimentů, těžba diabasu), [[Horní Raškovice]] (bývalý lom na křemenec, také pro výrobu mlýnských kamenů), [[Rabštejnská Lhota|Rabštejn]] (skalní výchozy křemenců a kamenná moře vzniklá mrazovým zvětráváním), [[Deblov]] (výskyt ichnofosílií), [[Prachovice]] (rozsáhlý lom na vápenec a vápnité břidlice), [[Vápenný Podol]] (informační stanoviště s ukázkami hornin, naučná stezka Historie vápenictví - technická památka Dolní vápenná pec), [[Mrákotín (okres Chrudim)|Mrákotín]] (nálezy fauny silurského stáří v šedočerných břidlicích a silicitech), [[Hněvětice|Šilinkův důl]] (koryto řeky [[Krounka|Krounky]] s balvanitým dnem šedivých kamenů zvaných droby).
* [[Mezozoikum|Druhohory]] (mezozoikum); lokality [[Rabštejnská Lhota]] (přírodní památka [[Na skalách (přírodní památka, okres Chrudim)|Na skalách]], oblast [[Křídové moře|křídového moře]]), [[Škrovád]] (pískovce, bývalé lomy na stavební a sochařský kámen), [[Bítovany]] (skalní výchoz slepenců a pískovců, kousky uhlí na kaolinizované žule), [[Vrbatův Kostelec]] (opuky a pískovce s zkamenělinami), [[Skutíčko]] (výskyt křídového uhlí a jantaru) na severovýchodním okraji oblasti a také za ní ve [[Svitavská pahorkatina|Svitavské pahorkatině]].
* [[Plutonická hornina|Hlubinné vyvřeliny]] (plutonity); lokality [[Chvaletice]] (červená hrubozrnná žula s výskytem pyritu a žilného křemene), [[Morašice (okres Chrudim)|Morašice]] (v lesní prostoru veliké kameny nazývané „obří postele" z červené žuly se stopami mrazového zvětrávání), [[Libkov (okres Chrudim)|Libkov]] (bývalý lom s těžbou kamene pro stavbu přehrady Seč, z lomu se přepravoval lanovkou 7 km dlouhou), [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] (bývalé doly na železnou rudu a pyrit, nejstarší továrna na kyselinu sírovou v českých zemích), [[Nasavrky]] (bývalé kamenolomy a informační stanoviště s ukázkami hornin), [[Žumberk]] (činný lom s těžbou tzv. žumberecké načervenalé žuly v hlubokém údolí řeky Ležák), [[Bošov (Miřetice)|Bošov]] (skalní výchozy nad řekou Ležák, ukázka mísení magmat představovaných načervenalou žulou a tmavým gabrem), [[Ctětín]] (žulový kamenolom s výskytem oválných bloků navětralé žuly), [[Prosetín (okres Chrudim)|Prosetín]] (v okolí převážně již bývalé kamenolomy), [[Srní (Hlinsko)|Srní]] (kamenolom na tzv. hlineckou šedou žulu dobývanou již od roku 1902, z ní vyrobeny i žulové pomníky umístěné v bývalé osadě [[Ležáky]]).
Národnímu geoparku a životnímu prostředí krajinné oblasti věnovala veřejnoprávní Česká televize dokumentární pořad nazvaný „Kameny a voda z Železných hor“.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Česká televize
| odkaz na korporaci = Česká televize
| titul = Česká televize: Kameny a voda z Železných hor
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/214562248420023-kameny-a-voda-z-zeleznych-hor
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>
Řádek 478 ⟶ 477:
== Ochrana přírody a krajiny ==
[[Soubor:Strádovské Peklo, CZ160820.jpg|náhled|Chráněná krajinná oblast Železné hory; kaňon v přírodní rezervaci Strádovské Peklo s balvanitým korytem řeky Chrudimky|250x250pixelů]]
[[Ochrana přírody a krajiny v České republice|Ochrana přírody a krajiny]] v Železných horách má dlouhou tradici. Ve 2. polovině [[19. století]] byly části původního lesa nad [[Horní Bradlo|Horním Bradlem]] označeny vlastníky ([[Auerspergové]]) za „Krasoles" a vyjmuty z běžného hospodářského využívání. Dnes jedna z nejzajímavějších přírodních rezervací s názvem „[[Polom (přírodní rezervace)|Polom]]", jedlobukového [[Prales|pralesaprales]]a s ukázkou původních lesů Železných hor, patří mezi nejstarší [[chráněná území v Česku]]. V roce [[1933]] byla vyhlášena za lesní rezervaci Ministerstvem školství a osvěty bývalého [[Československo|Československa]], v roce [[2009]] opětovně v České republice. Příroda se na [[Chráněné území|zvláště chráněném území]], ve dvou samostatných lokalitách v nadmořských výškách 545 - 625 m a celkové výměře 20,24 ha, vyvíjí bez lidského ovlivnění. V lokalitě rostly obří jedle, s názvem „Královna" padla v roce [[1905]], vysoká 46 m, obvod kmene 5,8 m a odhadované stáří 320 let. 
 
Důležitou roli lesů zvýrazňuje mnoho [[Památný strom v Česku|památných stromů]] v celé krajinné oblasti, část jich prezentuje v katastrech obcí [[Skutečská pahorkatina]].
Řádek 493 ⟶ 492:
 
Část oblasti překrývají územím [[Přírodní parky v Česku|přírodní parky]] zřízené Krajským úřadem Pardubického kraje<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Krajský úřad Pardubického kraje
| odkaz na korporaci = Pardubický kraj
| titul = Krajský úřad: dokumenty
| url = https://www.pardubickykraj.cz/krajsky-urad
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-23
}}</ref> v oblasti Heřmanova Městce ([[Přírodní park Heřmanův Městec]]) a v hlubokém údolí řek ([[Krounka]], [[Novohradka]]) mezi Skutčí, Krounou a Novými Hrady ([[Údolí Krounky a Novohradky (přírodní park)|Údolí Krounky a Novohradky]]).
Řádek 509 ⟶ 508:
 
Nejsevernější část v okolí řeky Labe, dnes u Týnce nad Labem, byla osídlena již kolem [[12. století př. n. l.]] ([[Doba bronzová na území Česka|doba bronzová]]). Podle archeologických nálezů patřily k prvním lidmi budovaným sídlům dnešní [[Lžovice]], část Týnce nad Labem.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Týnec nad Labem: Lžovice
| url = http://www.tynecnadlabem.cz/default/page?pageId=26&pageSpace=1&archive=0#prettyPhoto
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
}}</ref> Mezi prvními obyvateli a také dobyvateli železné rudy v oblasti Železných hor byli [[Keltové]], kteří měli své sídlo ([[oppidum]]) v okolí dnešních [[Nasavrky|Nasavrk]]. Stavby opevněného a řemeslného oppida Keltů<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Archeologický ústav Akademie věd České republiky
| odkaz na korporaci = Archeologický ústav Akademie věd České republiky
| titul = Archeologický atlas Čech: Hradiště - oppidum doby laténské
| url = http://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/ceske_lhotice_cr_oppidum
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
}}</ref> nad řekou Chrudimkou v sídelní lokalitě [[Hradiště (České Lhotice)|Hradiště]], části Českých Lhotic ([[Oppidum České Lhotice]])<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Marounek
| jméno = Jiří
| titul = České Lhotice: keltské oppidum Hradiště
| url = http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hradiste&object=Ceske%20Lhotice
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
| poznámka = Projekt webových stránek + fotodokumentace objektu
}}</ref> pochází z mladší [[Doba železná|doby železné]].
 
Oblast v polohách vyšších nadmořských výšek mimo [[Staré sídelní území|stará sídelní území]] byla osídlena jen řídce (počet obyvatel v celých Čechách na přelomu 12. a 13. století nepřesahoval jeden milión), ještě ve [[Středověk|středověkustředověk]]u byla některá zalesněná místa těžce přístupná. Postupně byly budovány strážní osady a [[hradiště]] (Humperky - [[Skuteč]], Kolo<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Marounek
| jméno = Jiří
| titul = Týnec nad Labem: Hradiště zvané „Kolo"
| url = http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hradiste&object=Tynec%20nad%20Labem
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
| poznámka = Projekt webových stránek + fotodokumentace objektu
}}</ref> - [[Týnec nad Labem]], Vlčí hrádek - [[Sovolusky (okres Pardubice)|Sovolusky]]) podél obchodních stezek ([[Historické cesty v českých zemích|historických cest v českých zemích]]), později [[Tvrz|tvrzetvrz]]e ([[Hlinsko|Hlinská tvrz]], [[Lipka (Horní Bradlo)|Lipka]], [[Semtěš]], [[Týnec nad Labem]] - tvrz Na Hradě<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Marounek
| jméno = Jiří
| titul = Týnec nad Labem: tvrz Na Hradě
| url = http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hrady&object=Tynec%20nad%20Labem
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
| poznámka = Projekt webových stránek + fotodokumentace objektu
Řádek 565 ⟶ 564:
| titul = Lichnice: zříceniny hradu
| url = http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hrady&object=Lichnice
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
| poznámka = Projekt webových stránek + fotodokumentace objektu
Řádek 573 ⟶ 572:
 
Od [[12. století]] se podílely na vnitřní [[Kolonizace|kolonizaci]] území kláštery ve [[Vilémov (okres Havlíčkův Brod)|Vilémově]] ([[Řád svatého Benedikta]], Golčojeníkovská pahorkatina) a [[Podlažice|Podlažicích]] ([[Podlažický klášter]], Hrochotýnecká tabule), kultivovaly dosud nepřístupnou krajinu a organizovaly příchod nových osadníků. Klášter Benediktinů u Vilémova již ve 12. až 13. století držel zisky z těžby stříbronosných a zlatonosných rud v oblasti dnešních Železných hor.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Archeologický ústav Akademie věd České republiky
| odkaz na korporaci = Archeologický ústav Akademie věd České republiky
| titul = Archeologická mapa ČR: Klášter u Vilémova
| url = http://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/klaster_hb_tezebni_areal
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
| poznámka = Projekt „Archeologická mapa ČR". Systém pro sběr, správu a prezentaci dat“ (program NAKI, financovaný prostřednictvím Ministerstva kultury ČR, 2012–2015)
}}</ref>
 
Úrodná půda pro zemědělskou produkci sloužící k obživě a také pozemky pro stavby obydlí stoupajícího počtu obyvatel byla získávána sečením divokých porostů a mýcením lesních dřevin (od slova „sečení" vznikla [[Seč (okres Chrudim)|Seč]], jako původně lesnická osada například [[Veselý Kopec]], v místě produkce dřevěného uhlí [[Hluboká (Trhová Kamenice)|Hluboká]] nebo [[Všeradov]]). Zaváděn byl také trojpolní systém, který umožnil rozvoj zemědělské výroby a uplatnění zemědělského nářadí, čímž byla zaručena obživa pro vyšší počet lidí. Postupně vznikaly usedlosti kolem vodních toků s využitím vodní energie (mlýny, hamry, pily, statky).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Vysočina: historie obce
| url = http://www.obecvysocina.cz/o-nasi-obci/historie-obci/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
}}</ref>
 
Od roku [[1777]] byla přidělována půda bezzemkům a docházelo k rychlejšímu hospodářskému rozvoji i v odlehlejších místech českých zemí jako byla oblast Železných hor.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Město Hlinsko: Osidlování krajiny
| url = http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/informacni-centrum
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-04-25
| poznámka = Turistické informační centrum: tiskovina
}}</ref> Les byl hospodářsky využíván, dřevní hmota byla dodávaná pro stavby obydlí a deponie (sklady) zemědělské produkce, železářské ([[Kameničky]]) a sklářské hutě ([[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]], [[Horní Bradlo]], [[Trhová Kamenice]]). V zájmu hospodářského rozvoje byly budovány dopravní cesty (silnice, železnice), rozšiřovány sídelní lokality, docházelo k [[Urbanizace|urbanizaci]] krajiny. Pro těžbu a zpracování přírodních surovin ([[Dřevo|dřevní hmoty]], [[Ruda|rudy]], [[Vápenec|vápence]], [[Hornina|kamene]]) byly využívané nově vznikající technologie (například drtírny [[Kamenivo|kameniva]] v lomech).<ref name=":11">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Městské muzeum Skuteč
| url = http://muzeum.skutec.cz/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
}}</ref>
Řádek 621 ⟶ 620:
 
Sídelní celky v 18. a 19. století, rychleji se rozvíjející růstem zemědělské a zdokonalující se [[Průmyslová výroba|průmyslové výroby]] a nárůstem počtu obyvatel krajiny, byly v některých místech zničeny tragickými událostmi, které v mnohém ovlivnily vzhled krajiny, také i nově koncipovanými stavbami. Rozsáhlé požáry změnily architekturu části obcí, například v [[19. století]] ve Skutči (domy na náměstí)<ref name=":11" /> nebo v Trhové Kamenici.<ref name=":12">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Trhová Kamenice: Historie
| url = http://www.trhovakamenice.cz/historie/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
}}</ref> Rovněž válečné souvislosti znamenaly změny, například v [[15. století]] vypálený [[Polom (Trhová Kamenice)|Polom]] vojsky [[Matyáš Korvín|Matyáše Hunyadi]] (též Matyáš Korvín)<ref name=":12" /> nebo ve [[20. století]] v průběhu [[II. světová válka|II. světové války]] bojová operace ([[Silver A]]) a s ní spojená odbojová činnost ([[Karel Kněz]] a další) vypálenou [[24. červen|24. června]] [[1942]] kamenickou osadu [[Ležáky]].<ref name=":9" /> Činnost bojových uskupení způsobila i viditelné změny v terénu, například pobytem štábu [[Partyzánská brigáda Mistr Jan Hus|partyzánské brigády „Mistr Jan Hus"]] v roce 1944 u [[Zbyslavec|Zbyslavce]] ([[archeologická lokalita]]).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Archeologický ústav Akademie věd České republiky
| odkaz na korporaci = Archeologický ústav Akademie věd České republiky
| titul = Archeologický atlas Čech: Zbyslavec - partyzánské zemljanky
| url = http://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/zbyslavec_cr_partyzanske_zemljanky
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
}}</ref>
 
[[Antropogenní vliv|Antropogenní stopy]] v krajině Železných hor vyvolaly zájem o její [[Estetika|estetické]] pojetí, [[Architektura|architektonické]] ztvárnění staveb v ní umístěných, [[Urbanistický obvod|urbanistický]] rozvoj sídel, začlenění staveb do krajiny a využití jejího [[Přírodní bohatství|přírodního potenciálu]].
 
Krajinářský přístup a zachování regionálních tradic uplatňoval od [[1930–1939|30. let 20. století]] ve své práci například architekt [[Ladislav Žák|Ladislav Žák (1900 - 1973)]], ve školním roce 1928/1929 učitel na střední škole pro zpracování dřeva v Chrudimi, od roku 1946 přednášel krajinářství na [[Akademie výtvarných umění v Praze|Akademii výtvarného umění v Praze]]. V oblasti Železných hor hledal inspiraci pro řešení tzv. obytné krajiny a urbanistického rozvoje sídel, pobýval například ve Vápenném Podolu, v roce [[1944]] publikoval článek „Ničení samoty a rostlinstva v Železných horách"<ref>{{Citace periodika
Řádek 651 ⟶ 650:
| datum = 1944
| ročník = 36
| číslo =
| strany =
| url =
}}</ref>, v roce [[1945]] jiný s názvem „„Budou zachráněny Železné hory?" a ve stejném roce byl pověřen „Svazem spolků pro okrašlování a ochranu domoviny", jejímž byl členem, vypracováním návrhu na pietní úpravu vypálené osady Ležáky. Z roku [[1947]] pochází zpráva o projektu s využitím žuly těžené v kamenolomu u Hlinska pro rozsáhlý památník na místě bývalé osady Ležáky, v celém rozsahu však nerealizovaný.<ref name=":9" />
 
V průběhu [[21. století]] došlo k výraznému posunu ve zkoumání vzájemného vlivu člověka a přírody ([[environmentalistika]]). V oblasti Železných hor vznikly organizace podpory regionálního rozvoje (aktivity [[Mikroregiony v Pardubickém kraji|mikroregionů]] od roku [[1998]] a od roku [[2007]] také [[Místní akční skupina|místních akčních skupin]]), v oblasti vzdělávání programy pro školy (např. „MAS Železnohorský region"<ref name=":13" />, Národní geopark Železné hory aj.), občanské sdružení v Nasavrkách dalo vzniknout specializovanému [[Archeopark|muzeu]] v přírodě ([[Archeopark Nasavrk|Archeopark Nasavrky]]y).
 
Na podporu a zachování místních [[Řemeslo|tradičních řemesel]] (keramika, výroba medu, paličkovaných krajek, pěstování brambor, chovu skotu atd.), služeb (ubytování, pohostinství) a organizaci zážitků byly vytvořeny regionální značky, například:
* „Kvalita z Hlinecka" - ručně malovaná značka tzv. masopustní čepice ověšená barevnými pentlemi vyjadřující úctu k ruční práci a se symboly barev, inspirací pro její vytvoření byla jedna z nejstarších tradic regionu „[[Masopust|Masopustní obchůzky na Hlinecku]]", zapsané na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] v roce 2010 ([[Světové dědictví (Česko)|nehmotného kulturního dědictví]]) [[UNESCO]] (MAS Hlinecko)<ref name=":14" />
* „Železné hory regionální produkt" - značka se symbolem [[Výr velký|výra]] vytvořená v roce [[2012]] a vyjadřující spojitost CHKO Železné hory, Společnosti přátel Železných hor a Železnohorského regionu (MAS Železnohorský region)<ref name=":13" />
 
Řádek 668 ⟶ 667:
| titul = Žumberk: zříceniny hradu
| url = http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hrady&object=Zumberk
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-21
| poznámka = Projekt webových stránek + fotodokumentace objektu
}}</ref>), ale i celé části obcí (lidové stavby – [[Betlém (Hlinsko)|Betlém v Hlinsku]]) staly dominantními a estetickými prvky. Zvláště ve východní polovině Železných hor se dochovalo množství původních roubených stavení, která dotvářejí atmosféru této jedinečné části [[Českomoravská vrchovina|Českomoravské vrchoviny]]. Nejzajímavější roubenky ([[Lidové stavitelství|lidové stavby]]) byly soustředěny z oblasti tzv. Českého Horácka do muzea v přírodě na [[Veselý Kopec|Veselém Kopci]] ([[Soubor lidových staveb Vysočina]]).<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Národní památkový ústav České republiky
| odkaz na korporaci = Národní památkový ústav
| titul = Veselý Kopec: Soubor lidových staveb Vysočina
| url = https://www.vesely-kopec.eu/cs
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2016-10-16
}}</ref>
 
Některé obce s pamětihodnostmi a objekty, které spoluutvářejí krajinný ráz Železných hor:
Řádek 691 ⟶ 690:
* [[Horní Bradlo]]; [[Kaple Panny Marie (Dolní Bradlo)|kaple Panny Marie]], [[Lipka (Horní Bradlo)|Lipka]] - bývalá [[Lipka (tvrz)|tvrz na Lipce]] (veřejně nepřístupná), hrobka rodiny Kustošů, památný strom „[[Lípa v Lipce]]" - v roce 2016 vítěz ankety [[Strom roku]] v Česku, 3. místo v roce 2017 v rámci ankety [[Evropský strom roku]].
* [[Kameničky]]; kostel Nejsvětější Trojice, obec proslavili spisovatel [[Karel Václav Rais]] (děj románu „[[Západ (román)|Západ]]") a malíř - krajinář [[Antonín Slavíček]] (v obci malá galerie).
* [[Klokočov (okres Havlíčkův Brod)|Klokočov]]; [[Klokočov (zámek, okres Havlíčkův Brod)|lovecký zámek]] (veřejně nepřístupný), památný strom [[Klokočovská lípa]],
* [[Ležáky]]; [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památka]] a pietně upravené místo je ukázkou použití žuly jako opracovaného a umělecky tvarovaného kamene pro rozsáhlý památník s pomníky v místech původních stavení osady (tzv. hrobové domy, též nazývané „hrobodomy"), v areálu také další žulové pomníky a bývalý kamenolom.<ref name=":9">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Památník Ležáky: pietní území
| url = http://www.lezaky-memorial.cz/pamatnik/pietni-uzemi/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-04-30
| poznámka = Ladislav Žák: pietní úprava území bývalé osady Ležáky
Řádek 718 ⟶ 717:
== Turistika ==
[[Soubor:Lichnice-leden.jpg|náhled|Zřícenina hradu [[Lichnice]]; Podhradí v Železných horách, [[Chráněná krajinná oblast Železné hory|chráněná krajinná oblast]]|250x250pixelů]]
[[Turistika]] využívá množství významných geologických lokalit, přírodních zajímavostí a turistických atrakcí Železných hor. Symbolický vstup do krajinné oblasti byl vyznačen u turistických tras a lesní stezky v lokalitě Podhůra na katastru města [[Chrudim]] vztyčeným [[Menhir|menhiremmenhir]]em z [[Křemenec|křemence]] nazvaným „Strážce brány Železných hor".<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Seznam.cz
| odkaz na korporaci = Seznam.cz
Řádek 726 ⟶ 725:
| url = https://mapy.cz/s/1F3LN
| vydavatel = Mapy.cz
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref>
 
Turistům jsou k dispozici informační centra měst [[Hlinsko]], [[Nasavrky]], [[Seč (okres Chrudim)|Seč]], [[Slatiňany]] (Kameničská vrchovina), [[Skuteč]] (Skutečská pahorkatina), [[Ždírec nad Doubravou]] (s částí Stružinec ve Stružinecké pahorkatině), [[Třemošnice]] (Podhradská kotlina) a v [[Heřmanův Městec|Heřmanově Městci]] (Chvaletická pahorkatina). Významné je centrum se zázemím mnoha služeb v [[Chrudim|Chrudimi]]i, v lokalitě Podhůra okrajem zasahujícím do oblasti Železných hor. Na okraji oblasti jsou turistická informační centra v [[Proseč|Proseči]]i (rozhraní s Hornosvrateckou vrchovinou a Svitavskou pahorkatinou) a [[Svratka (okres Žďár nad Sázavou)|Svratce]] (Hornosvratecká vrchovina), v blízkém okolí také v [[Chotěboř|Chotěboři]]i (Hornosázavská pahorkatina).
 
Krajinná oblast je uvedena na mapách [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] v měřítku 1:50 000, s okrajovými částmi celkem na čtyřech mapových listech:
* Železné hory (mapa č. 45), většina oblasti mimo severovýchodní části a okrajů na jihozápadě a jihovýchodě.<ref name=":6">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| korporace = Klub českých turistů
| odkaz na korporaci = Klub českých turistů
Řádek 746 ⟶ 745:
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-80-7324-348-7
| poznámka = Mapa v měřítku 1:50 000 - list č. 45
}}</ref>
* Havlíčkobrodsko (mapa č. 46), jihozápadní okraj, zejména katastrální území obce [[Slavíkov (okres Havlíčkův Brod)|Slavíkov]] s vrchem Vestec – města [[Ždírec nad Doubravou]] – městyse [[Krucemburk]].<ref name=":7">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| korporace = Klub českých turistů
| odkaz na korporaci = Klub českých turistů
Řádek 763 ⟶ 762:
| místo = Praha
| rok = 1999
| počet stran =
| strany =
| isbn = 80-85999-40-4
| poznámka = Mapa v měřítku 1:50 000 - list č. 46
}}</ref>
* Vysokomýtsko a Skutečsko (mapa č. 47), severovýchodní část, zhruba v trojúhelníku město [[Hlinsko]] – městys [[Včelákov]] – obec [[Pustá Kamenice]].<ref name=":8">{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| korporace = Klub českých turistů
| odkaz na korporaci = Klub českých turistů
Řádek 780 ⟶ 779:
| místo = Praha
| rok = 2012
| počet stran =
| strany =
| isbn = 978-80-7324-339-5
| poznámka = Mapa v měřítku 1:50 000 - list č. 47
Řádek 794 ⟶ 793:
| příjmení = Krejčí
| jméno = Miloš
| příjmení2 =
| jméno2 =
| korporace = Pardubický kraj
| odkaz na korporaci = Pardubický kraj
| titul = Naučné stezky Pardubického kraje
| vydání =
| vydavatel = Destinační společnost Východní Čechy
| místo = Pardubice
| rok = 2011
| počet stran =
| strany =
| isbn =
| poznámka = Projekt Podpory rozvoje - tiskovina
}}</ref>
Řádek 813 ⟶ 812:
* Keltská stezka Železnými horami - místa původního osídlení [[Keltové|Kelty]], [[Oppidum České Lhotice]], archeologické naleziště [[Hradiště (České Lhotice)|Hradiště]], součást Keltského archeoparku, [[Nasavrky]] a okolí (cca 9,5 km).
* Krajem Železných hor (též s názvem Stezka krajem malířů); za poznáním krajinné oblasti, vznikla již v roce 1986, v Seči navazuje na stezku Krajem Chrudimky, [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] – [[Ronov nad Doubravou]] (15 zastávek, cca 23,5 km).
* [[Krajem Chrudimky]]; příroda a historie krajinné oblasti podél řeky Chrudimky, od Filipovského pramene [[Chrudimka|řeky Chrudimky]] do [[Chrudim|Chrudimi]]i (37 zastávek, cca 82 km).
* Lesní stezka Borovice lánská; zřizovatel Lesy České republiky (Lesní správa Nasavrky), zaměřená na lesnictví s ekotypem borovice, lokalita Hliníky (Krejcarský les, katastr [[Chlumětín]]) až lokalita V Mýtě pod vrcholem Mýto (712,3 m n. m.) v Hornosvratecké vrchovině (katastr [[Lhoty (Vortová)|Lhoty]]), CHKO Žďárské vrchy, 5 zastavení (2,8 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Lesy České republiky, státní podnik
| odkaz na korporaci = Lesy České republiky, s. p.
| titul = Naučné stezky: Borovice lánská
| url = https://lesycr.cz/naucna-stezka/borovice-lanska/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-06-10
}}</ref>
* Lesní stezka Hedvičino údolí (též Hedvikovská rokle); zřizovatel [[Lesy České republiky]], údolí Zlatého potoka, katastr Třemošnice, 2 zastavení (0,5 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Lesy České republiky
| odkaz na korporaci = Lesy České republiky
| titul = Naučné stezky: Hedvičino údolí
| url = https://lesycr.cz/naucna-stezka/hedvicino-udoli/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-22
| poznámka = Popis + informační tabule
}}</ref>
* Lesní stezka Jeřábka; zřizovatel [[Lesy České republiky]], zaměřená na lesnictví, faunu a floru Železných hor, Lesní správa Nasavrky, revír Bradlo, katastrální území města Seč, část Prosíčka u Seče, lokalita Roudný (560,5 m n. m.), 6 zastávek (2 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Lesy České republiky
| odkaz na korporaci = Lesy České republiky
| titul = Naučné stezky: Jeřábka
| url = https://lesycr.cz/naucna-stezka/vychazkova-trasa-kozi-roh-ustupky-a-naucna-stezka-jerabka/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-22
}}</ref>
* Lesní stezka Lichnice - Kaňkovy hory; zřizovatel [[Lesy České republiky]], částí evropsky významnou lokalitou „[[Lichnice-Kaňkovy hory (evropsky významná lokalita)|Lichnice-Kaňkovy hory]]" (přibližně rozsahem území dříve stejnojmenná národní přírodní rezervace zřízené v roce 1992 a v letech 2016 - 2017 rozdělená na část národní přírodní rezervace [[Lichnice (národní přírodní rezervace)|Lichnice]] a národní přírodní památky [[Kaňkovy hory (národní přírodní památka)|Kaňkovy hory]]), od zámku v Třemošnici údolím [[Zlatý potok (přítok Doubravy)|Zlatého potoka]], v části stezka Krajem Železných hor (3,2 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Lesy České republiky
| odkaz na korporaci = Lesy České republiky
| titul = Naučné stezky: Lichnice - Kaňkovy hory
| url = https://lesycr.cz/naucna-stezka/lichnice-kankovy-hory/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-22
}}</ref>
* Lesní stezka Lovětínská rokle; zřizovatel [[Lesy České republiky]], údolí Lovětínského potoka, katastr Třemošnice, 2 zastavení (1,5 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Lesy České republiky
| odkaz na korporaci = Lesy České republiky
| titul = Naučné stezky: Lovětínská rokle
| url = https://lesycr.cz/naucna-stezka/lovetinska-rokle/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-22
| poznámka = Popis + informační tabule
}}</ref>
* Lesní stezka mladého lesníka; zřizovatel [[Lesy České republiky]], lesní komplex s názvem Tarabka v revíru Bradlo (Lesní správa Nasavrky), na malé ploše pod vrcholem Plesný (611,0 m n. m.) naučná zóna pro školy a veřejnost s tématem les a lesní zvěř, CHKO Železné hory, katastr [[Hodonín u Nasavrk]],10 stanovišť (0,4 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Lesy České republiky
| odkaz na korporaci = Lesy České republiky
| titul = Naučné stezky: Stezka mladého lesníka
| url = https://lesycr.cz/naucna-stezka/stezka-mladeho-lesnika/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-22
}}</ref>
* Lesní stezka Kolem Kochánovických rybníků (dříve K Tyrolskému domku); zřizovatel [[Lesy České republiky]], lokalita lesů a rybníků v katastru Slatiňany, 7 zastavení (2,9 km).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Lesy České republiky
| odkaz na korporaci = Lesy České republiky
| titul = Naučné stezky: Kolem Kochánovických rybníků
| url = https://lesycr.cz/naucna-stezka/kolem-kochanovickych-rybniku/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-22
}}</ref>
* Lesní stezka Podhůra; zřizovatel Městské lesy [[Chrudim]], lesní lokalita Podhůra, okrajová část Železných hor (Kameničské vrchoviny), ve vrcholové části Podhůra (356,4 m n. m.) geomorfologický útvar Čertova skála a [[rozhledna Bára]] II (cca 3 km).
* Ležáky; po stopách tragických událostí a odbojové činnosti v době [[II. světová válka|II. světové války]] (vypálení osady Ležáky 24.6.1942, činnost skupiny zvláštní výsadkové operace „[[Silver A]]" spojené s osudy obyvatel a odbojem v Železných horách), [[Ležáky|Národní kulturní památka Ležáky]] (pietně upravené místo a muzeum) – [[Vrbatův Kostelec]] (cca 8 km).
* MAGMA (odvozeno: MAlebný Geologický MAglajz); naučná geologická stezka, vytyčená především pro cyklisty na trase [[Hlinsko]] – [[Chrudim]], 8 zastávek (cca 56 km).
* Město dvou moří; geologická minulost Země v Železných horách, významná geologická lokalita (sedimenty dvou moří), [[Heřmanův Městec]] – [[Radlín]] (cca 7 km).
Řádek 908 ⟶ 907:
* Z potůčku potok, z říčky řeka; tři trasy směřující k [[Vodní nádrž Seč|vodní nádrži Seč]] podél vodních toků a ploch v různých délkách: [[Mělice]] – [[Heřmanův Městec]] – [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (cca 29 km), [[Lukavice (okres Chrudim)|Lukavice]] – [[Nasavrky]] - [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] (cca 22 km), [[Ronov nad Doubravou]] – [[Pařížov (Běstvina)|Pařížov]] – [[Seč (okres Chrudim)|Seč]], [[Geomorfologie|geomorfologicky]] významná trasa: z [[Ronovská kotlina|Ronovské kotliny]] [[Středolabská tabule|Středolabské tabule]] prochází přes [[Golčojeníkovská pahorkatina|Golčojeníkovskou pahorkatinu]] a [[Doubravská brázda|Doubravskou brázdu]] [[Hornosázavská pahorkatina|Hornosázavské pahorkatiny]] do oblasti [[Kameničská vrchovina|Kameničské vrchoviny]] Železných hor (cca 14 km).
* Žulová stezka Horkami; věnovaná geologii a přírodě Železných hor, také kamenické historii ([[Skutečská pahorkatina]]), lesní lokalita Horka, katastr [[Skuteč]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Městské muzeum Skuteč: Žulová stezka Horkami
| url = http://muzeum.skutec.cz/navstevnik/tipy-na-vylet/zulova-stezka-horkami-2/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-24
}}</ref> v roce 2017 zahájeny další úpravy spolufinancované Programem rozvoje venkova Evropské unie (zkvalitnění cest, bezpečnostní prvky, informace pro tzv. chytré telefony)<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Město Skuteč
| titul = Skutečské noviny: květen 2017
| url = http://www.skutec.cz/mesto/skutecske-noviny/
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-24
}}</ref>, 17 zastávek (cca 4,5 km).
Řádek 940 ⟶ 939:
 
=== Turistické zajímavosti ===
* [[Veselý Kopec]], muzeum v přírodě typu [[Skanzen|skanzenuskanzen]]u.
 
* [[Vysílač Krásné]], 182 m vysoká televizní věž.
 
=== Střediska zimních sportů ===
Řádek 957 ⟶ 956:
=== Železnice ===
Železnými horami jsou vedeny dvě tratě [[Celostátní dráha|celostátní]] a dvě [[Regionální dráha|regionální dráhy]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
| odkaz na korporaci = Správa železniční dopravní cesty
| titul = Železniční tratě Česka
| url = http://www.szdc.cz/index.html
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-04-27
}}</ref> Do podhůří Železných hor směřuje i regionální trať do Třemošnice. Železniční stanice a zastávky jsou převážně i výchozí místa pro turistiku do oblasti Železných hor.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Železné_hory“