Otevřít hlavní menu

Změny

Jaderná zbraň

Přidáno 26 bajtů, před 10 měsíci
m
Editace uživatele 195.91.16.120 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Mykhal
Nejjednodušší štěpná jaderná bomba, tzv. dělového typu, se skládá ze dvou oddělených podkritických množství štěpného materiálu (jednotlivé části neuvolňují při rozpadu dostatečný počet neutronů nutných ke štěpné reakci), která se při spojení dostanou do nadkritického stavu - uvolněná množství neutronů se v menším objemu sečtou (materiálu jsou typicky jednotky kilogramů). Materiál je proti sobě vystřelen a stlačen explozí klasické výbušniny. Síla výbuchu zajistí, že obě části od sebe nebudou během prvních několika milisekund odhozeny teplem počínající [[řetězová reakce|řetězové reakce]] a tlakem vylétajících [[neutron]]ů. V nadkritickém stavu štěpného materiálu je pak nastartována [[řetězová reakce]], která uvolní velké množství různých druhů energie.
 
Nejpoužívanějším typem dnes je [[implozní puma]] (první tohoto typu byl [[Fat Man]], shozený na Nagasaki, se silou výbuchu 21 Kt). Liší se jednak tím, že zde bývá obvykle použito [[plutonium]] namísto [[uran (prvek)|uranu]] 235 a hlavně principem, jakým je dosaženo nadkritického stavu. Po výbuchu konvenční trhaviny (sestava pomalé a rychlé trhaviny) je podkritická konfigurace plutonia stlačena do malého objemu a dosáhne se tak nadkritického stavu (za povšimnutí stojí, že se množství jaderného materiálu nezmění, na čemž je možné demonstrovat, že tradovaná představa spojování několika menších množství není správně chápána). Výbuch konvenční trhaviny zároveň udrží masu [[plutonium|plutonia]] u sebe po potřebnou dobu, [[řetězová reakce]] může do doby rozmetání materiálu probíhat déle, čímž se uvolní větší množství energie (rychlý průběh [[jaderný výbuch|jaderného výbuchu]] by jinak příliš rychle rozmetal masu plutonia a rozptýlil by ji z kritického stavu). Uvnitř jaderné zbraně je zdroj [[neutron]]ů, tzv. jaderná roznětka, to je inicializační neutronový zářič, který je sám o sobě poměrně těžko štěpitelný v řetězové reakci, avšak uvolňuje značné množství neutronů pro další štěpení, které ve vhodném okamžiku přispěje k zahájení [[řetězová reakce|řetězové reakce]]. Dále bývá puma vylepšena vnějším pláštěm z odražeče neutronů, tzv. neutronového zrcadla (z [[Železo|Fe]], nebo lépe [[Beryllium|Be]]). Neutrony jsou takto vraceny zpět do štěpné reakce, zahušťují neutronový mrak v materiálu. Konfigurace je výhodná tím, že postačuje daleko menší množství [[štěpný materiál|štěpného materiálu]], což jednak snižuje zčásti nároky na výrobu dostatečného množství jaderného materiálu, jednak umožňuje dosažení menších rozměrů zařízení (např. dělové jaderné granáty, nebo přenosné miny ). K dosažení správné konfigurace takovéhoto typu jsou však nutné špičkové znalosti z oblasti trhavin - jinak nedojde ke stlačení a udržení ve vhodném tvaru, ale k rozmetání a to včetně zrcadla. Další překážkou je výroba samotných dílů štěpného materiálu - díly nelze vyrobit třískovým obráběním z větších kusů, plutonium je navíc snadno zápalné a jedovaté.
 
Výbuch jaderné zbraně odpovídá od několika stovek (nejmenší nálože - např. viz [[:en:Davy_Crockett_(nuclear_device)|Davy Crockett]]) až miliónům tun klasické výbušniny [[Trinitrotoluen|TNT]] (největší známá odpálená bomba byla ekvivalentní 57 [[Ekvivalent TNT|Mt TNT]] ([[Car-bomba]]).