Verze z 4. 10. 2017, 09:23 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 18. 1. 2018, 11:58 editovat zrušit editaci Petr Karel (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 567 editací oprava odkazu (WP:Neexistující kotvy) Přejít na další porovnání →
Řádek 54: U mnoha fyzikálních veličin není důležitá pouze jejich hodnota, ale i způsob, jak se mění se změnou místa v prostoru nebo s časem. Pojem fyzikální veličiny tak můžeme rozšířit na celou tuto závislost: * U [[~~Fyzikální veličina~~#Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní\|intenzivních]] veličin, které můžeme vzhledem k jejich podstatě nebo díky velkému měřítku považovat za spojitě rozložené v (části) [[Eukleidovský prostor\|prostoru]], je účelné uvažovat celé rozložení hodnot této veličiny jako celek – tzv. '''[[fyzikální pole\|(fyzikální) pole]]''' této veličiny, jinak řečeno funkční závislost hodnoty (resp. hodnot všech složek) na poloze v [[Eukleidovský prostor\|prostoru]]. : Příklady: ''teplotní pole, pole elektrické intenzity'' : O fyzikální podstatě a vztazích veličin tak mohou vypovídat také trendy změny s polohou v prostoru, vyjádřené např. pomocí diferenciálních operátorů [[Gradient (matematika)\|gradientu]] (pro [[skalár]]y), nebo [[divergence]] a [[rotace (operátor)\|rotace]] (pro [[vektor]]y). * Většinu veličin lze považovat za sled jejich hodnot v [[čas]]e, který je díky [[~~Fyzikální veličina~~#Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní\|protenzitě]] [[čas]]u (po částech) spojitý (hypotetické [[kvantování]] [[čas]]u neuvažujeme) - hovoříme o '''(časovém) průběhu''' veličiny, jinak řečeno funkční závislosti hodnoty (resp. hodnot všech složek) na [[čas]]e. : Příklady: ''časový průběh polohy (= trajektorie), (časový) průběh akustického tlaku'' : O fyzikální podstatě a vztazích veličin tak mohou vypovídat také trendy časové změny, zejména rychlost změny (tj. [[derivace]] veličiny podle [[čas]]u), nebo (zejména u periodických a kvaziperiodických průběhů) [[Fourierova transformace\|spektrum]] získané harmonickou analýzou (viz např. [http://www.sweb.cz/slaboproud/elt2/stranky1/elt048.htm]). Řádek 94: '''Jednotkovou rovnicí''' rozumíme rovnici zapsanou jako vztah mezi [[Fyzikální jednotka\|jednotkami]]. Od veličinových rovnic se liší tím, že jsou v nich (v obecném zápisu) vynechány číselné koeficienty a matematické operátory derivování a integrace (protože derivování je limitní dělení, integrace součet limitních součinů) a součty (rozdíly) nahrazeny rovnostmi. Klást do rovnosti lze pouze [[Fyzikální jednotka\|jednotky]] stejné kvality. Proto jednotkové rovnice slouží jako definiční rovnice nových [[Fyzikální jednotka\|jednotek]]. Protože je zvykem používat tzv. lineárních [[Fyzikální jednotka\|jednotek]], tj. [[Fyzikální jednotka\|jednotek]] definovaných pouze vzájemnými součiny a podíly (tedy celočíselnými mocninami), nevyskytují se v jednotkových rovnicích lineárních [[Fyzikální jednotka\|jednotek]] ani žádné [[exponenciální funkce\|exponenciální]], [[logaritmická funkce\|logaritmické]] nebo [[goniometrická funkce\|goniometrické]] funkce. Naopak je nutné, aby pro jejich argumenty platilo, že mají [[Fyzikální jednotka\|jednotku]] [[bezrozměrná jednotka\|1 (jedna)]], pro každý argument lze proto napsat další jednotkovou rovnici. Pro veličiny v argumentech goniometrických a exponenciálních funkcí se někdy zavádějí speciální [[~~fyzikální veličina~~#Úhlové veličiny a jednotky\|úhlové]] resp. [[~~fyzikální veličina~~#Logaritmické veličiny a jednotky\|logaritmické]] jednotky. Příklady jednotkových rovnic v obecném zápisu: Řádek 164: == Soustavy fyzikálních veličin a jednotek == K popsání různých fyzikálních aspektů reality potřebujeme velký soubor různých veličin. Soubor těchto veličin (a jejich [[Fyzikální jednotka\|jednotek]]) propojených vzájemnými definičními vztahy nazýváme '''soustavou fyzikálních veličin a [[Fyzikální jednotka\|jednotek]]'''. Snahou je vytvoření soustavy '''koherentní''' (ve které jsou všechny [[~~fyzikální veličina~~#Násobky a díly jednotek\|hlavní jednotky]] vzájemně [[~~fyzikální veličina~~#Jednotkové rovnice\|koherentní]]) pro snazší práci s číselnými hodnotami. V současnosti rozšířenými jsou následující soustavy: Řádek 325: :Příklady: gravitační konstanta, Planckova konstanta, Boltzmannova konstanta; rozpadová konstanta (určitého nuklidu); rovnovážná konstanta chemické reakce (závisí na reagentech i teplotě). * [[~~Fyzikální veličina~~#Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní\|extenzivní]] veličiny s přídavným jménem '''měrný''' nebo '''hmotnostní''' : znamenají podíl této veličiny a hmotnosti. :Příklady: měrná tepelná kapacita, měrná entropie, hmotnostní aktivita * [[~~Fyzikální veličina~~#Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní\|extenzivní]] veličiny s přídavným jménem '''molární''' : znamenají podíl této veličiny a látkového množství. :Příklady: molární objem, molární tepelná kapacita, molární entropie * [[~~Fyzikální veličina~~#Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní\|extenzivní]] veličiny s přídavným jménem '''objemový''' nebo s předcházejícím výrazem '''hustota''' : znamenají podíl této veličiny a objemu. :Příklady: objemová hmotnost = hustota (hmotnosti), hustota elektrického náboje, objemová energie = hustota energie * [[~~Fyzikální veličina~~#Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní\|extenzivní]] veličiny s přídavným jménem '''délkový''' nebo s předcházejícím výrazem '''lineární hustota''' : znamenají podíl této veličiny a délky. :Příklady: délková hmotnost, lineární hustota elektrického náboje * [[~~Fyzikální veličina~~#Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní\|extenzivní]] veličiny s přídavným jménem '''plošný''' nebo s předcházejícím výrazem '''plošná hustota''' : znamenají podíl této skalární veličiny a plochy (povrchu). :Příklady: plošná hmotnost, plošná hustota elektrického náboje Řádek 348: : znamenají podíl této veličiny a plochy povrchu, kterou protéká. :Příklady: hustota tepelného toku, hustota elektrického proudu, hustota proudu částic * a naopak vektorové veličiny spojitě rozložené (vektorová [[~~Fyzikální veličina~~#Prostorové a časové rozložení veličiny; pole a průběh\|pole]]) s předcházejícím výrazem '''tok''' : znamenají součin plochy a složky této veličiny ve směru normály, či obecněji <math>\int_S \vec V \cdot \mathrm{d} \vec A</math>. :Příklady: tok intenzity elektrického pole, magnetický indukční tok (= tok magnetické indukce) * [[~~Fyzikální veličina~~#Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní\|extenzivní]] veličiny týkající se látky ve směsi s předcházejícím výrazem '''koncentrace''' : znamenají podíl této veličiny a celkového objemu směsi. :Příklady: koncentrace (látkového množství), hmotnostní koncentrace * '''zlomky''' : jsou bezrozměrné veličiny pro zastoupení látky (složky) ve směsi, definované jako podíl hodnoty jisté [[~~Fyzikální veličina~~#Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní\|extenzivní]] veličiny (jejíž název ve tvaru přídavného jména předchází výrazu zlomek) pro danou složku a hodnoty této veličiny pro celou směs. :Příklady: hmotnostní zlomek, molární zlomek

Fyzikální veličina: Porovnání verzí